Řízení rizik se už pro většinu společností nabízejících pojištění a zajištění stalo nedílnou součástí řízení kapitálu. Více než regulace ze strany orgánů Evropské unie či jednotlivých států společnosti motivuje pozitivní dopad řízení rizik na jejich hospodaření. České pojišťovny celosvětový trend sledují s mírným odstupem. Lépe jsou na tom ty, jimž metodiku správy kapitálu a řízení rizik stanovil zahraniční vlastník.
Výsledky výzkumu, který v tomto roce mezi třemi stovkami světových pojišťoven, zajišťoven a bankopojišťoven provedla KPMG International, ukázaly, že finanční instituce si stále více uvědomují důležitost řízení rizik a kapitálu. Téměř 70 procent vedoucích pracovníků potvrdilo, že jejich společnost využívá systémy pro řízení rizik. Situace však není zdaleka ideální. Pouze polovina dotázaných institucí si zatím vytvořila nějaký funkční kapitálový model. „Přesto jde o výrazný posun. Ještě před několika málo lety měli odborníci jen minimální povědomí o nutnosti komplexního řízení pojistných rizik,“ upozorňuje Roger Gascoigne, partner odpovědný za služby poskytované finančním institucím ve společnosti KPMG Česká republika a za pojišťovnictví pro oblast celé střední a východní Evropy.
Rizik, na něž se společnosti zaměřují, je mnoho a liší se i podle typu produktů, které jednotlivé společnosti nabízejí. Zajišťovny mají nejčastěji ošetřená úvěrová rizika, zatímco pojišťovny zaměřující se na životní pojištění a bankopojišťovny se více obávají rizika likvidity.
Hlavní důvody pro zavedení systému řízení rizik vidí podle průzkumu většina firem v ekonomických přínosech a ne v regulatorních tlacích. Existence velkého množství pojišťovacích a zajišťovacích společností na trhu totiž zvyšuje nároky na udržení konkurenceschopnosti. „Investoři mají z čeho vybírat a společnost, která se zajímá o svá rizika a snaží se je minimalizovat, je pro ně zajímavější,“ uvádí studie. Jasně se o tom přesvědčili představitelé společností ve Spojených státech, kde po teroristických útocích z 11. září v roce 2001 či po hurikánu Katrina v roce 2005 zaznamenaly pojišťovny znatelný příliv nového kapitálu. S tím ovšem přišel i zvýšený zájem investorů o to, zda jsou pojišťovny schopné udržet volatilitu svých výsledků na rozumné úrovni.
Situace v České republice
Společnostem, které se řízení rizik z vlastní iniciativy nevěnují, brzy zkomplikuje život nařízení Solvency II. A české pojišťovny jakoby prozatím vyčkávaly právě na tento povel. Zavedené systémy řízení rizik a kapitálu zde totiž nejsou příliš běžné – podle výsledků studie se jimi zabývají jen největší hráči na tuzemském trhu. Pojišťovny, které jsou součástí globálních pojišťovacích skupin, se většinou řídí praxí mateřské společnosti. Komplexní změny ovšem i ony nechávají až na dobu, kdy Solvency II vstoupí v platnost. „Poté by však měly okamžitě začít s vývojem metodologie pro řízení jednotlivých rizik,“ říká Roger Gascoigne. Menším pojišťovnám brání v řízení operačních, úvěrových a tržních rizik především nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.
Průzkum mezi společnostmi v České republice také ukázal, že tuzemské pojišťovny mají zájem o rizikově upravené metody měření svých výsledků. Podle kapitálové náročnosti a rizikového profilu jednotlivých segmentů by pak rizikově upravené měření výkonnosti mohlo například lepší hodnocení vedoucích pracovníků. Čeští respondenti také potvrdili názor svých zahraničních kolegů, že velkou překážku pro kvalitní řízení rizik představuje nedostatek odborníků, a to především proto, že ekonomické modelování a simulace rizik tu nemá takovou historii jako v jiných zemích.
Jak přistupují k oblasti řízení rizik pojišťovny v některých dalších zemích?
Bermudy
Země se v posledních dvaceti letech stala hlavním centrem pro poskytování služeb mezinárodního pojištění i zajištění. Disponuje velkým množstvím talentovaných odborníků s dlouholetými zkušenostmi. Přístup tamních společností k řízení rizik a kapitálu by mohl sloužit jako vzorový příklad pro ostatní země.
Kanada
Jednoznačný náskok v oblasti systému řízení rizik a kapitálu mají na tomto trhu společnosti nabízející životní pojištění. Důvodem je zčásti státní regulace, ale také propracovaná účetní metodologie.
Francie
Dlouhodobě sílící regulace činnosti pojišťoven s sebou přináší i rostoucí zájem firem o metody řízení rizik a kapitálu. Jen málo z nich však využívá vlastní interní modely. Francouzský regulátor v rámci příprav na Solvency II definoval standardní formát pro výpočet alokovaného kapitálu.
Německo
Představitelé pojišťoven u našich sousedů došli velmi rychle k závěru, že Solvency II bude mít silný vliv na jejich obchodní činnost a většina z nich se aktivně zúčastnila první fáze „Quantitative Impact Study“ (QIS I). Společnosti proto již začaly implementovat modely pro řízení kapitálu a nyní se jejich pozornost obrací k integrovanému řízení rizik.
Hongkong
Zdejší trh zatím silně ovlivňuje v duchu tradičních postupů regulátor „The Office of the Commission of Insurers“, který teprve nedávno oznámil, že se hodlá v průběhu tohoto roku podrobněji zabývat otázkou řízení kapitálu. Systém řízení rizik a kapitálu je zde proto méně vyvinutý než v jiných asijských ekonomikách, jako např. na Tchaj-wanu nebo v Singapuru. Zabývají se jím spíše životní pojišťovny, které jsou velmi často ve vlastnictví zahraničních firem. Mezi největší výzvy pro hongkongské pojišťovatele patří nutnost nalézt dostatečné zdroje pro financování ambiciózních plánů zaměřených na rostoucí kontinentální čínskou ekonomiku.
Irsko
Pro irský pojistný trh jsou charakteristické málo kvalitní kapitálové modely a deterministický přístup k nim. Odborníci očekávají přísnější regulaci v důsledku přijetí evropské směrnice o zajištění tzv. „Reinsurance Directive“, jejíž implementaci nyní dokončuje irský finanční regulátor. Jako mnohé další malé země i Irsko trápí nedostatek vzdělaných odborníků. Bezproblémové není ani shromažďování vhodných historických dat potřebných pro vytváření ekonomických kapitálových modelů.
Itálie
Italské společnosti se podle průzkumu komplexním řízením rizik a kapitálu zatím příliš nezabývaly. S jakýmikoliv změnami čekají až na Solvency II. Rámec pro řízení rizik však stanovil tamní regulátor v prosinci loňského roku ve směrnici „Circolare ISVAP 577/D“. Tři největší italské pojišťovací skupiny proto již začaly pracovat na vývoji potřebných interních modelů.
Nizozemsko
Jen několik nizozemských pojišťoven zatím úspěšně vyvinulo a používá metodiky pro řízení rizik. Trh je charakteristický vysokou provázaností služeb životního a neživotního pojištění, což musejí firmy zohlednit i při tvorbě modelů
Polsko
Systém řízení rizik a kapitálu není v polských pojišťovnách zatím na takové úrovni, jako v mnoha jiných zemích Evropské unie. Kalkulace ekonomického kapitálu pro účely řízení tržních a úvěrových rizik a rizika likvidity je spíše doménou domácích poboček nadnárodních společností. Přesto společnosti vyjadřují silné přání co nejrychleji zavést potřebné modely a také místní regulátor vyvíjí tlak na polské pojistitele, aby řízení svých rizik zefektivnili a více zformalizovali. Stejně jako v jiných zemích bojují polské pojišťovny s nedostatkem potřebných dat, malým počtem odborníků a s obavami z velkých nákladů na implementaci modelů.
Singapur
Řízení rizik a kapitálu je zde na poměrně vysoké úrovni, zvláště když před dvěma lety stanovil regulátor soubor pravidel pro řízení rizik. Mnoho pojišťoven proto disponuje základním modelem pro měření potřebných rizik. Nicméně tato regulátorem daná metodologie není dostatečně vyvinutá, a proto více než třetina firem potvrdila, že ji hodlají upravit tak, aby plně vyhovovala jejich potřebám.
Švédsko
Severské pojišťovny zjišťují, že řízení rizik a kapitálu může být velmi dobrý nástroj pro efektivní hospodaření, nikoliv jen břemeno, na němž trvá regulátor. Výrazné impulsy pro další rozvoj vysílají ministerstvo financí a Institut pro finanční stabilitu („The Financial Stability Institute, FSI“) v podobě lokalizované verze regulačních pravidel, které budou uvedeny v platnost pravděpodobně v roce 2008. Menší společnosti jsou s implementací v porovnání s jinými zeměmi západní Evropy mírně pozadu.
Švýcarsko
Švýcarsko jako nečlenská země Evropské unie sice nebude Solvency II zavádět, ale již vyvinula svoji vlastní alternativu pod názvem „Swiss Solvency Test“. Tento důsledný přístup vede velké hráče na trhu k vývoji vlastních interních modelů, zatímco menší pojišťovny preferují standardizované cesty k řízení rizik a kapitálu. Přes značné finanční náklady nových regulačních pravidel se švýcarští pojišťovatelé nových výzev nebojí. Z historického pohledu jsou více solventní než jejich evropští konkurenti, mimo jiné také proto, že hlavní rizikový faktor, fluktuace měnového kurzu (většina švýcarské pojišťovací obchodní činnosti se odehrává mimo území země), vede k větším požadavkům na kapitál.
Velká Británie
Požadavek na výpočet individuálního kapitálového požadavku ukládá britský regulátor všem pojišťovnám na trhu normou z prosince roku 2004 nazvanou „Integrated Prudential Sourcebook“. Firmy proto nástroje pro řízení rizik hromadně používají. I když byl v některých případech podnětem pro implementaci modelů pouze regulátor, pojišťovny přesto přiznávají jejich nesporný obchodní přínos.
Spojené státy
Američané jsou v řízení rizik mírně pozadu a stále vyvíjejí vhodné modely a metodiky, ačkoliv v posledních letech téměř dvě třetiny dotázaných společností potvrdily, že pod zvýšeným tlakem regulátorů vyvinuly rámec pro řízení právních rizik. Více než 40 procent dotázaných tak učinila i v případě operačních rizik. Přestože se tamního trhu přímo nedotknou nařízení Solvency II, mnozí odborníci si od normy slibují stanovení pevných základů a tzv. „best practice“, podobně jako se tomu stalo v případě bankovního sektoru u souboru pravidel Basel II.
Follow
