Podle výzkumu loajality ke značce, který provedla společnost Taylor Nelson Sofres (TNS), přikládají středoevropané značný význam značkovému zboží, i když ne takový, jako spotřebitelé v UK. Výsledky jsou publikovány v souladu s uvedením Omnimasu, společného TNS omnibus projektu ve Střední Evropě.
Studie porovnávala poměry a loajalitu ke značkovým produktům v České republice, ve Velké Británii, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Výsledky zkoumání potvrdily, že nejvyšší preference značkových produktů je u spotřební elektroniky – od 46 % v Polsku, 58 % v UK až k 64 % na Slovensku. Značka je také důležitá při nákupu parfémů a kosmetiky – nejvyšší v UK: 61 %.
Britové jsou také nejcitlivější (přibližně 50 %) ke značce při nákupu vína, piva a dalších alkoholických nápojů, stejně tak při nákupu nealkoholických nápojů. Na druhé straně jsou Maďaři těmi, kteří při nákupu alkoholu nevěnují značce moc pozornosti, pravděpodobně kvůli tradici domácí výroby vína i lihovin.
Loajalita ke značce je také poměrně významná při nákupu čistících prostředků, zejména v UK (50 %) a Maďarsku (47 %). Obecně jsou Maďaři největšími milovníky značek mezi čtyřmi středoevropskými národy.
Nejnižší preference značkového zboží je při nákupu oblečení (pouze 21 % v Polsku ale 38 % v UK) a potravin (od 14 % v České republice až na 37 % v UK).
Preference značkového zboží (%) | CZ | MAD | Pol | Slov | UK |
Spotřební elektronika | 57 | 51 | 46 | 64 | 58 |
Pivo, víno | 52 | 34 | 35 | 42 | 52 |
Parfémy, kosmetika | 38 | 45 | 39 | 48 | 61 |
Jiné alkoholické nápoje | 39 | 25 | 32 | 28 | 48 |
Nealkoholické nápoje | 22 | 31 | 25 | 22 | 50 |
Prací a čistící prostředky | 23 | 47 | 33 | 31 | 50 |
Domácí produkty/nástroje | 24 | 39 | 39 | 15 | 43 |
Oblečení/textil | 22 | 26 | 21 | 22 | 38 |
Potraviny | 14 | 31 | 20 | 15 | 37 |
Výsledky zkoumání odhalily, že značkové zboží je vnímáno jako kvalitní, ale přesto všechno je speciálně pro středoevropské spotřebitele funkčnost a cena důležitější než značka samotná. Češi jsou o něco více kritičtější ke kvalitě značkových produktů.
Kupci značkových produktů je upřednostňují, protože je mají rádi a důvěřují jim. Vybírají si je také proto, že mají delší trvanlivost, to však neplatí pro britské spotřebitele. Polští spotřebitelé nakupují zboží ze zvyku častěji než ostatní. Slováci jsou velmi citliví na slevy a řídí se cenou, odmítají neznámé produkty.
Faktory jako je obal nebo tlak společnosti a touha po závisti ostatních při výběru nákupu značkového zboží nehrají hlavní roli. Vliv sociálního prostředí je v tomto případě nejmenší v Maďarsku.
Ivan Tomek, ředitel výzkumu spotřebitele, ČR řekl:
“Myslím si, že výzkum ukazuje, jak si celá střední Evropa zvyká na nabídku značkového zboží, jakkoli ještě nedosahujeme hodnot obyvatel západní Evropy. Značkové zboží je pro nás určitou zárukou kvality, lidem se více líbí a dává pocit důvěrnosti. Osobní důvody přitom v posledních letech získávají na významu. Skutečnost, že Češi a Moravané jsou v rámci střední Evropy poněkud skeptičtější, nás nijak nepřekvapila, je známa z řady jiných výzkumů. Myslím si, že studie bude pro řadu klientů, kteří se ve střední Evropě pohybují, hodně užitečná, protože dává možnost velmi zajímavých srovnání pro strategické marketingové úvahy.”