Česko a CI

Na mezinárodním veletrhu REKLAMA/POLYGRAF 2006 sešli odborníci z různých oblastí s novináři na tiskové konferenci s názvem „pět minut po dvanácté“. Odborným garantem byla Česká marketingová společnost. Na téma CI a názvu Česko diskutovali odborníci z oblasti marketingových komunikací Ing. Jiří Mikeš, PhDr. Jitka Vysekalová , PhD.a Monika Hrubalová, ředitelka veletrhu, za jazykovědce se diskuze zúčastnil doc. PhDr. Jiří Felix, CSc, za historiky a geografy RNDr. Leoš Jeleček, CSc. Za mladou generaci byla přizvána Andrea Macková, studentka VŠE, která na téma CI ČR zpracovala velmi zajímavou diplomovou práci, o které – a nejen o ní – , přítomné informovala. Zástupce Ministerstva zahraničních věcí se přes několik pozvání bez omluvy či jakéhokoliv sdělení tiskové konference nezúčastnil.

Předsedkyně ČMS Jitka Vysekalová stručně shrnula proč se k problematice CI a názvu Česka vracíme a v argumentaci z pohledu marketingové komunikace ji podpořil Jiří Mikeš. Aktivity obou v této oblasti jsou dostatečně známy, jen stručné shrnutí argumentů pro název ČESKO:

• umožňuje efektivnější prezentaci země (Česko má 5 písmen, ČR 15 znaků)
• zkrácený název je možné prezentovat viditelněji, čitelněji a zapamatovatelněji umožňuje racionální výměnu informací ve vnitřní i mezinárodní komunikaci i mezinárodní označení produktů
• pojem Česko je již běžně prezentován v médiích a jsou užívány i jazykové mutace (problémy jen částečně s angličtinou)
• výraz Česko je z hlediska lingvistického, geografického i historického správným výrazem, jak potvrdily ve svých stanoviscích a posudcích přední odborníci z jednotlivých oblastí
• tím že nerozlišujeme oficiální (politický) a zeměpisný název se vymykáme mezinárodní praxi

Historik a geograf Leoš Jeleček doplnit proč jsou zeměpisná jména významná z hlediska mezinárodně- i vnitropolitického, geopolitického, kulturního, či národního. Řekl: „ Protože vyjadřují států vyjadřují jejich kontinuitu v čase a prostoru a tím, že jsou většinou odvozena od jména většinového národa daného státu: srov. Čech, český, Česko – Němec, německý, Německo, Polák, polský, Polsko…(proto jméno Česko vadí sudetským Němcům) Dále pak „ nejsou závislá na změnách státního zřízení jako jména politická, která se změnou zřízení mění, jsou krátká, zapamatovatelná, a proto vhodná i v obchodě a reklamě, jsou praktická. Zeměpisné, krátké jméno ČESKO se neprosadilo ve státní správě, v ústavních institucích a u většiny politiků .
Nechtějí slyšet a rozumět našim argumentům? Kromě toho ignorují příslušné normy, které schválili naši ústavní činitelé. Nevím, zda je to výsledkem ignorance, netečnosti, či úmyslu.“

Dále se účastníci diskuze zamýšleli nad anglickým překladem Czechia, jehož užívání stále nebylo jednoznačně přijato, Potom se setkáváme s nápisy na dresech sportovců či jiných příležitostech typu CZECH, příp. CZE – zkuste si to přeložit. Za vrchol ignorance vlády v této záležitosti považuje dr. Jeleček „zadání soutěže o logo Česka organizované MZV ČR v roce 2005: „…do loga umístit jméno „Czech Republic“. Upozornil na neprofesionalitu státních úředníků na řadě příkladů jejich vyjádření a rozhodnutí.

Doc. Felix upozornil na skutečnost, že názvy Česko i jejich jazykové ekvivalenty jsou kodifikovány a „používáním názvu Czech, což znamená Čech, český, čeština nás ti, kteří ho používají (včetně MZV) nás před cizinci zesměšňují“. Poděkoval pracovníkům sdělovacích prostředků, díky nimž se zeměpisný název Česko dostává do běžného výraziva. Zdůraznil, že nejde o Česko versus Česká republika, ale o to kdy a kde se bude politický a zeměpisný název používat.“Názor pracovnice MZV, že jsme malá země a dva názvy nepotřebujeme, je zcela zcestný a naprosto neodpovídá státněpolitickým zájmům ČR „

Ing Mikeš pak shrnul problematiku z pohledu marketingové komunikace: „ Stát,který neumí komerčně komunikovat, má ve světě masové výroby a spotřeby problémy. Marketingoví odborníci, bez patřičné odezvy státu (MZV) dlouhodobě upozorňují, že pokud nezačneme v komerčních komunikacích používat zkráceného názvu republiky, který je historickým i jazykově správným výrazem, pak budování image státu v exportu, turistice, sportu a jiných oblastech bude do značné míry vyhazováním peněz daňových poplatníků.“

Na závěr se všichni účastníci diskuze shodli, že považují za nezbytné se problematikou i nadále zabývat i když bylo rozhodnuto „za nás“ a vlastně i „o nás a bez nás“, tj. odborníků z oblasti marketingové komunikace, jazykovědců, historiků a geografů. Jen okrajově se hovořilo s „bublinkovém logu“, které zřejmě nenadchlo žádného z přítomných a to především proto, že neplní funkci loga.

Ale hlavně je důležité, že přes ignoranci některých státních úředníků hledáme pozitivní cesty a řešení. Díky občanské iniciativě a podpoře Ministerstva pro regionální rozvoj,Ministerstva průmyslu a obchodu,Jihočeského kraje a města Písku se v listopadu t.r.uskuteční v Písku seminář a výstava „Czech Promotion“, která se problematikou jednotného marketingového, vizuálního stylu České republiky ,za účasti českých a zahraničních odborníků,bude po patnácti letech chaosu zabývat.Organizátorem akce jsou festivaly Tourfilm a Znojemský hrozen.O patronát bude požádán předseda vlády. Na přípravě a průběhu semináře se bude podílet i Česká marketingová společnost.

– red –