Marketing jako integrální součást tvorby hodnot v hodnototvorných sítích produkčních systémů

Když v roce 1992 na Summitu Země v brazilském Rio De Janeiru 156 hlav států (včetně ČR) podepsalo dokument Agenda 21 specifikující vývoj společnosti pro 21. století, málokdo tušil, že se tento dokument stane základem pro formulaci celosvětové marketingové filosofie tvorby a distribuce hodnot pro předem určené zákazníky, spotřebitele a uživatele kontinuí produkt(y) – služba(y). Tato kontinua jsme si zvykli označovat jako hodnota(y) V (Value).

Tvorba a distribuce hodnot (produktů a služeb) probíhá ve stále se globalizujícím prostředí konkurenčním, sociálním, environmentálním a životním s postupnými rysy hyperkonkurence v otevřených i uzavřených produkčních systémech, které jsou specifické tím, že obsahují vzájemně provázané tzv. hodnototvorné sítě, do kterých vstupují producenti (B), autority a neziskové organizace (A), zákazníci a uživatelé (C) a zaměstnanci (E).

Role jednotlivých subjektů v hodnototvorných sítí závisí na jejich zaměření core businessu, workflow a také na tom, jak se efektivně a účelně zapojují do konkrétních hodnototvorných řetězců, kde se tvoří a ke konečnému uživateli distribuují hodnoty (produkty a služby). Každý hodnototvorný řetězec, ve kterém je integrován subjekt B, C, A a E se rozpadá na dílčí hodnototvorné články – procesy, ve kterých se rodí hodnota a postupně vytváří přidaná hodnota měřitelná metrikou např. EVA nebo MVA aj. A podíváme-li se na každý hodnototvorný článek „ manažerskou lupou“ tvorby hodnoty a přidané hodnoty, pak výstupy předchozího článku se stávají jedním ze vstupů v článku (procesu) druhém. Vstupy jsou transformovány na výstupy s metrikou 3U nebo 3E v controllingovém režimu 3D prostoru.

Marketing jako nástroj marketingové filosofie tvorby adresných hodnot logicky vstupuje u každého subjektu (B, C, A a E) vstupujícího do tvorby hodnot jako první a prakticky po celou dobu životního cyklu tvorby hodnoty. Efektivní a účelný marketing se vždy uplatňuje při tvorbě hodnot 5 základními procesy, tj. procesem:

1. marketing managementu (řízení marketingových činností, procesů a využitelnosti výstupů na bázi hodnot),
2. transakčního marketingu (efektivní adresná tvorba a výměna hodnot transakcemi),
   
3. relačního marketingu (efektivní a účelné řízení vztahů se zákazníky na bázi hodnot – VCRM = Value Customer Relationships Management),
   
4. marketingu konkurence a konkurenceschopnosti (identifikace hodnot, které v konkurenčním prostředí akceptuje zákazník a uživatel jako konkurenční výhody a tedy i motivy pro koupi ve svém nákupním chování a rozhodování),
5. inovativní marketing (účelná a efektivní inovace hodnot požadovaných zákazníkem a procesů jak tyto hodnoty vyrobit a včas distribuovat k zákazníkovi, včetně inovace marketingové metodologie).

Takto pojatý procesní marketing jako integrální součást produkčních systémů, dává možnost snadno sestavovat matematické modely produkčních systémů jakéhokoliv subjektu tvořícího nebo distribuujícího hodnoty, založených na controlingově procesním pojetí hodnototvorných článků, hodnototvorných řetězců v hodnototvorných sítí. Na rozdíl od standardních produkčních systémů však tyto modely zahrnují, a to je podstatná, inovace i marketingové procesy. Tento přístup se stává „šlágrem“ ve vyspělých podnicích, podnikatelských subjektech a v autoritách, které plánují a řídí své projekty v režimu Log Frame a v procesně hodnototvorném pojetí s controllingovým mechanismem. Současně se daný přístup postupně uplatňuje také u tzv. chytrých zákazníků (C,B,A i E), kteří marketingové principy uplatňují ve svém nákupním chování a rozhodování.