Téměř 117 milionů obyvatel Evropské unie pracuje v některém z odvětví nefinančního sektoru, z toho asi 60 % ve službách. Vyplývá to z nedávno zveřejněné statistické studie Eurostatu, jež shrnuje oficiální data nejen ze všech 25 členských států EU za rok 2002, ale také z kandidátských zemí (Bulharsko a Rumunsko) a z Norska a Švýcarska.
Tato každoročně vydávaná studie podává ucelený obraz například o tom, jaká jsou v EU nejsilnější průmyslová odvětví, kolik v nich pracuje lidí, jaká je produktivita práce, či jak vysoké jsou náklady na pracovní síly. Posuzuje rovněž situaci v jednotlivých zemích evropské pětadvacítky.
V průmyslu vede zpracování kovů
Přestože průmysl a stavebnictví pozvolna ustupují sektoru služeb, měřeno z pohledu vygenerované přidané hodnoty je pořád jejich pozice velmi silná a ve většině zemí Unie mají rozhodující vliv na národní ekonomiku. Průmyslu patří v celkovém souhrnu 37% podíl na přidané hodnotě (1,76 bil. EUR, tj. 50,23 bil. Kč) a stavebnictví náleži podíl osmiprocentní.
Z daného pohledu je nejsilnějším průmyslovým odvětvím v Evropě výroba a zpracování kovů, na něž připadá přibližně 4,1% podíl na přidané hodnotě (cca 192,7 mil. EUR). Odvětví zaměstnává také nejvíce lidí, a to 4,78 milionů osob. Průměrné náklady na jednoho zaměstnance se pohybují kolem 31 tis. EUR, produktivita práce jednoho zaměstnance dosahuje přibližně 40,3 tisíce eur. Na druhém místě najdeme potravinářský průmysl, kam spadá i výroba tabákových produktů, s 3,9 % přidané hodnoty (185,36 mil. EUR). Odvětví zaměstnává celkem více než 4,45 milionu osob při průměrném nákladu na zaměstnance ve výši 24,2 tis. EUR a s produktivitou kolem 41,6 tisíce eur. Na třetí pozici se umístil chemický průmysl, na nějž připadá 3,6 % přidané hodnoty (170,5 mil. EUR). V tomto odvětví pracuje na 1,9 milionu lidí při průměrném nákladu na zaměstnance ve výši 46 tis. EUR, což je nejvíce ze všech průmyslových odvětví, a s produktivitou lehce nad 84 tisíci eur.
Tradičně nejnižší náklady na jednoho pracovníka mají textilní (14,7 tis. EUR) a kožedělný průmysl (17,4 tis. EUR). Obě odvětví vykazují také nejnižší produktivitu práce, a to 18,7 tis. EUR, respektive 23,5 tisíce eur na osobu. Naopak nejvyšší produktivitu práce na jednoho zaměstnance, a to 164,9 tis. EUR, zaznamenalo zpracování ropy a zemního plynu (tento obor je ve statistice hodnocen jako samostatný, odděleně od ostatního chemického průmyslu.)
Nejvyšší produktivitu mají doprava a komunikace
Ve stavebnictví bylo ve všech sledovaných zemích zaměstnáno v roce 2002 přes 12 milionů osob. Tomuto segmentu přísluší 8 % z celkové přidané hodnoty, přepočteno na peníze pak 384 mld. eur. Průměrné náklady na jednoho pracovníka činí 25,8 tis. EUR a produktivita práce 31,6 tisíce eur.
Služby se v EUi postarají ročně o 55 % přidané hodnoty v nefinančním sektoru, což představuje přibližně 2,6 bil. EUR. Nejsilnějším odvětvím je z tohoto pohledu v daném segmentu kategorie, do níž spadají obchod s nemovitostmi, leasingové, profesionální a technické služby. Tento obor dává práci téměř 21 milionům Evropanů. Náklady na jednoho zaměstnance tu činí 30,9 tis. EUR a produktivita 45,8 tisíce eur. Druhým nejsilnějším oborem služeb z pohledu přidané hodnoty je maloobchod. V něm pracuje necelých 9 milionů lidí při průměrných nákladech na jednoho z nich ve výši 30,2 tis. EUR a při produktivitě práce vyjádřené částkou 47,2 tis. EUR. Třetí místo patří dopravě a komunikacím. Tato odvětví zaměstnávají 11,3 milionů lidí, náklady na jednoho zaměstnance jsou 32,1 tis. EUR a produktivita práce dosahuje 48,7 tis. EUR (nejvíce z celého segmentu služeb). Nejnižší náklady na jednoho zaměstnance najdeme u hotelových a restauračních služeb, a to 14,9 tisíce eur.
– čzb –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
