Pokud přistoupíme na teorii, že kreativní schopnost, respektive kompetence, se skládá z postoje k problému, ze schopností daného jedince a ze samotného procesu zpracování, pak myšlenkové mapy jsou způsobem, jak podpořit všechny tři oblasti.
Myšlenkové mapy, Mind Maps, slouží hlavně ke zmapování a přehledné strukturaci problému. Většina poznámek vypadá jako lineární seznam, ke kterému se postupně připisují další podrobnosti, a to za použití analytického myšlení. Vždy se tak zamýšlíme jen nad jedním aspektem problému a omezujeme tok analogií a asociací. Čím je problém komplexnější, tím větší máme problémy se zapsáním všech úhlů tak, aby popis odpovídal skutečnosti.
Myšlenkové mapy mají výhodu komplexního náhledu, sledování vzájemných souvislostí a dokáží poměrně přesně zachytit způsob uvažování. Jejich nevýhodou je nesrozumitelnost pro jiné než tvůrce a fakt, že výsledky pro další komunikaci je nutné právě pro srozumitelnost zapisovat lineárně.
Pro myšlenkovou mapu budete potřebovat velký papír a barevné tužky. Doprostřed namalujte ústřední problém tak, aby vždy zachytil oko. Napište hlavní myšlenky na hlavní větve, které dále rozvíjejte tenčími linkami. Volte raději organické tvary. Každé téma by mělo mít vlastní barvu. Podle autora této koncepce, Tonyho Buzana, byste měli používat minimálně tři barvy, klíčová slova psát tiskacím písmem, větve by měly být stejně dlouhé jako slova, které nesou a vedlejší větve by se s hlavními měly dotýkat. Zdůrazňujte důležitá místa. Pro lepší srozumitelnost přikládám obrázek.
Myšlenkové mapy jsou dobrým nástrojem při popisu nebo hledání definice problému, při jeho analýze, při plánovaní akcí… tedy ve všech oblastech, kde je vyžadován pohled z několika úhlů.
(obrázek myšlenkové mapy pochází z knihy Kreativita a její rozvoj od Petra Žáka)
Follow
