Exportu z České republiky se daří. Prokázaly to i výsledky 12. vlny Exportního výzkumu DHL. Očekávání vývoje exportu v tříměsíčním i dvanáctiměsíčním výhledu je mezi našimi exportéry dobré. Růst objemu exportu v krátkodobém horizontu předpokládají dvě pětiny vývozců, růst objemu exportu v dlouhodobém horizontu pak šest z deseti vývozců.
Již podvanácté proběhl Exportní výzkum DHL, který realizovala společnost GfK Praha, partner DHL u tohoto dlouhodobého projektu. Výzkum již tradičně mapuje úroveň sebevědomí českých vývozců, jejich postoje k událostem v České republice i zahraničí. Ve vnitřní politice státu se aktuálně vyjadřovali k případným dopadům řádných parlamentních voleb v roce 2006 na podmínky exportu z České republiky či na zavedení mýtného v ČR.
Vývoj exportu v krátko- a dlouhodobém horizontu
Index krátkodobého exportního sebevědomí vzrostl o sedm bodů (23 -> 30). Je to poprvé od zahájení realizace projektu, tj. od podzimu 1999, kdy index krátkodobého exportního sebevědomí rostl dvě vlny v řadě. Přitom od jara 2002 docházelo pravidelně v jarních vlnách šetření k nárůstu indexu krátkodobého exportního sebevědomí a při podzimních vlnách pak k jeho poklesu.
Index dlouhodobého exportního sebevědomí pololetně vzrostl o osm bodů (48 -> 56). Výhled pro následujících dvanáct měsíců vnímají naši exportéři pozitivně s tím, že tento pozitivní trend byl nastoupen na již na podzim 2002. Hodnota indexu je přitom třetí nejvyšší od začátku realizace výzkumu.
V krátkodobém horizontu očekávají nárůst exportu dvě pětiny (40 %) firem, v dlouhodobém horizontu pak šest z deseti (60 %) vývozců.
Faktory ovlivňující export z ČR
Vývozu z České republiky přitom nejvíce pomáhá růst produktivity práce a vlastní úsilí firem (18 %). Druhým nejčastěji jmenovaným důvodem je konkurenceschopnost daná kvalitou a tradicí českého zboží (15 %).
Naproti tomu negativně na český export působí kursová a měnová nestabilita (26 %) a růst nákladů produkce vč. růstu cen pohonných hmot (12 %). I pro následujících 12 měsíců očekává negativní vliv kursu koruny na český export čtvrtina (26 %) vývozních firem a nepříznivý vliv vysokých cen vstupů rovněž čtvrtina (25 %) exportérů.
Podle vyjádření samotných exportérů by českému exportu nejvíce prospěla zejména stabilizace kursu (14 %) a větší vlastní aktivita firmy zejména v oblasti komunikace (9 %).
Vývoj zaměstnanosti v exportních firmách
Co se týče vývoje zaměstnanosti, pro následujících 12 měsíců očekávají exportní firmy nejčastěji zachování stávajícího počtu zaměstnanců, a to ve zhruba šesti z deseti (58 %) dotázaných firem. V případě, že je pohyb v počtu zaměstnanců očekáván, jedná se častěji o jeho nárůst (22 %) než pokles (17 %) – index zaměstnanosti je 5. Výsledek tak navazuje na pozitivní očekávání vývoje zaměstnanosti z loňské podzimní i letošní jarní vlny šetření, kdy index zaměstnanosti poprvé dosáhl kladných hodnot (viz graf).
Klíčové trhy
Klíčové trhy českého exportu, jsou – co do jejich struktury – dlouhodobě neměnné. Dominantní postavení si mezi cílovými zeměmi udržují země Evropské unie bez Německa a Slovenska (82 %). Německo a Slovensko jsou – pro potřeby tohoto výzkumu – sledovány samostatně (jedná se o nejvýznamnější cílové země českého exportu). Německo považuje za klíčový trh osm z deseti (81 %) exportních firem, Slovensko pak tři čtvrtiny (72 %) vývozců.
V následujících 12 měsících očekávají naši exportéři zisk nových odbytišť zejména na trzích zemí Evropské unie bez Německa a Slovenska (22 %). Největší exportní potenciál má pro české vývozce Německo (25 %), Rusko (21 %) a ostatní země EU bez Německa a Slovenska (19 %).
Dvě třetiny (66 %) exportních firem neztratily v posledních třech letech žádné ze svých odbytišť; třetina (34 %, n=84) ano. Nejčastěji se jednalo o trhy zemí EU bez Německa Slovenska (43 %). Nejčastěji uváděnými důvody ztráty byla snížená poptávka v cílových zemích (18 %), problémy obchodních partnerů (16 %) a cenová nekonkurenceschopnost (10 %).
Podmínky exportu z České republiky
Podmínky pro export z ČR jsou našimi vývozci hodnoceny pozitivně. Bezmála tři čtvrtiny (72 %) exportérů je vnímá jako dobré, čtvrtina (24 %) vývozců je hodnotí jako špatné. Ostatní dotázaní vývozci (4 %) je nedokázali posoudit a na otázku neodpověděli. Pozitivní hodnocení podmínek exportu tak pokračuje již od jara 2002.
Podmínky pro export z České republiky se podle mínění dotázaných zástupců exportních firem změnily. Myslí si to nadpoloviční většina (53 %, n=133) vývozců. Tři čtvrtiny (77 %) exportérů, kteří připustili změnu podmínek (53 %, n=133) si přitom myslí, že se zlepšily. I do budoucna jsou čeští vývozci spíše optimističtí a předpokládají, že se podmínky exportu v následujících třech letech buď nezmění (53 %) nebo se budou dále zlepšovat (29 %).
Česká republika a EU
Polovina (47 %)dotázaných vývozců nepodcenila přípravy pro vstup ČR do EU. Pokud byly některé oblasti příprav podceněny, jednalo se nejčastěji o sladění norem a legislativy s normami EU (11 %), nedostatečné školení a semináře pro zaměstnance (7 %), nedostatky ve zvyšování produktivity (7 %) a podceněné certifikace (7 %).
Více než dvě pětiny (44 %) dotázaných exportérů neočekávají od zavedení eura žádné ovlivnění jejich vývozu. Jsou-li nějaké dopady očekávány, jedná se častěji o pozitivní (36 %), než negativní (10 %) vliv. Nejčastěji očekávanou hodnotou směnného kursu koruny vůči euru za šest měsíců, tj. příští rok na jaře, byl interval 29,00 Kč – 29,50 Kč za 1 euro (27 %). Průměrná očekávaná hodnota kursu koruny vůči euru za šest měsíců činí 29,42 Kč za 1 euro.
V letošní jarní vlně šetření očekávali dotázaní zástupci exportních firem nejčastěji hodnotu směnného kursu koruny a eura 29,73 Kč za jedno euro. Směnný kurs ČNB k 1.11.2005 činil 29,65 Kč za jedno euro. Ze srovnávaných údajů vyplývá, že exportéři hodnotu kursu odhadli velmi přesně.
Co do konkrétních přínosů členství ČR v EU si exportéři nejčastěji pochvalovali zjednodušení exportu – nespecifikované (26 %), administrativy a legislativy exportu (20 %) a zlevnění celních procedur (17 %).
Formy komunikace českých firem v zahraničí
Nejčastější formou prezentace exportérů v zahraničí zůstává osobní kontakt s (potenciálními) zákazníky. Tuto formu komunikace využívají tři čtvrtiny (74 %) firem. Druhou nejčastěji využívanou formou prezentace exportérů je Internet (54 %) a třetí pak reklama (19 %).
Čeští exportéři i nadále „sázejí“ zejména na cenovou dostupnost českého zboží, kterou jmenovalo devět z deseti (89 %) dotázaných exportérů. Osm z deseti vývozců se domnívá, že české výrobky jsou velmi kvalitní (80 %) a také, že české výrobky mají v zahraničí dobré jméno (78 %). Naopak pro české výrobky (zatím) není zcela typická technická a technologická úroveň (58 %).
Aktuality
Zavedení mýtného v ČR bude mít – podle vyjádření exportérů – jak pozitivní, tak negativní dopady. Negativní očekávání mírně převažují. Mezi pozitivy nejčastěji uváděli snížení tranzitu přes ČR a bezpečnější silnice (22 %), peníze na opravu silnic, lepší silnice (9 %) či pozitivní vliv na ekologii (3 %). Negativními vlivy budou jednak nespecifikované zdražení dopravy (24 %), zdražení dopravy doprovozené zvýšením cen produkce (15 %) a růst nákladů obecně (4 %).
Výsledky řádných parlamentních voleb v ČR v roce 2006 zásadní změnu podmínek exportu z ČR nepřinesou; myslí si to téměř dvě třetiny (63 %) vývozců. Z těch, kteří o změně podmínek exportu přesvědčeni jsou (24 %, n=61) si nejčastěji myslí, že „to záleží na vítězi voleb, ne?“ (39 %), nebo že vliv bude pozitivní (24 %) či negativní (6 %).
Jen pětina (19 %, n=49) dotázaných vývozců se domnívá, že předčasné parlamentní volby ve Spolkové republice Německo ovlivnily situaci v EU. Podle nich trh znejistěl (27 %) a měny jsou méně stabilní (10 %).
S omezováním exportních aktivit na cílových trzích se naši exportéři setkávají častěji kvůli korupci (21 %), než terorismu (7 %).
Dotazování se v rámci dvanácté vlny Exportního výzkumu DHL, stejně jako ve všech předchozích šetřeních, uskutečnilo na vzorku 251 nejvýznamnějších exportních firem. Terénní sběr dat proběhl v první polovině října tohoto roku. Cílovými osobami rozhovorů byli opět firemní rozhodovatelé se zodpovědností za exportní politiku firmy.