Sedm zemí ze střední a východní Evropy a Asie nabízí nejlepší investiční možnosti pro evropské maloobchodní společnosti – tvrdí to čtvrté vydání studie maloobchodu a trhu spotřebního zboží společnosti PricewaterhouseCoopers nazvaná „Z Pekingu do Budapešti: Vítězné značky, vítězné formáty.” Čína, Indie, Vietnam a Turecko zůstávají, podobně jako v loňském roce, nejdůležitějšími cíly investorů. Podle této studie se jimi naopak nově stávají Rusko, Rumunsko a Bulharsko.
Uplatnit se na těchto tranzitivních trzích je velice náročné. Úspěšné mohou být pouze ty společnosti, které přijdou s novými produkty a formáty odrážejícími rychle se měnící přání zákazníků v těchto regionech.
„Přijetí politiky expanze na jednom nebo více trzích s rostoucím potenciálem je pro evropské maloobchodní společnosti strategickou nutností,” říká Jacques-Etienne de T’Serclaes, vedoucí globální skupiny pro maloobchod a spotřební zboží společnosti PricewaterhouseCoopers. “Aby uspěly na tranzitivních trzích a využily příležitosti, které před nimi leží, musí vzít v úvahu specifické podmínky těchto trhů.”
Do studie bylo zahrnuto celkem dvacet zemí s nejvyšším tržním potenciálem od Pekingu až po Budapešť: Čína, Filipíny, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Malajsie, Singapur, Tajwan, Thajsko, Vietnam, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko a Turecko. Nové trhy (zejména Čína a ještě více Indie) dokazují rostoucí možnosti pro výrazný mezinárodní rozvoj v těchto regionech. Hypermarkety, diskontní prodejny a specializované prodejny – to jsou hlavní formáty dominující maloobchodní scéně v obou regionech.
Pavel Kulhavý, ředitel oddělení Auditorských služeb PricewaterhouseCoopers, pověřený vedením skupiny Maloobchod a spotřební zboží, komentuje situaci v České republice:
„V České republice stále existují možnosti expanze pro nadnárodní maloobchodní řetězce ve vybraných nepotravinářských segmentech, například v oblasti módního odívání, obuvi, prodeji nábytku apod. V potravinářském sortimentu zůstávají dobré příležitosti ještě v mnoha menších městech a regionech, které doposud nebyly předmětem zájmu největších prodejců.“
Hlavní příležitosti v oblasti maloobchodu a spotřebního zboží
Jak pro nové a zahraniční účastníky a investory, kteří si přejí konsolidovat své operace v tranzitivních ekonomikách, zůstává partnerství s místními firmami nejdůležitější strategickou volbou. Maloobchodní společnosti budou zkoumat nejenom existující příležitosti na vzdálenějších trzích, ale také budoucí potenciál internetu a mobilní telefonie. Jednou z nejdůležitějších manažerských výzev je přilákání, nábor, školení a udržení schopných zaměstnanců.
„Odvětví maloobchodu a spotřebního zboží v současné době prochází obdobím velkých změn,” dodává de T’Serclaes. “Těžiště hospodářských aktivit se přesouvá do východní Evropy a Asie. Virtuální svět informačních technologií hraje v dnešním hospodářství stále větší roli, přináší bezprostřední propojení, vyšší rychlost, větší transparentnost a znalosti. Výsledkem je pak nové podnikatelské prostředí – v němž by maloobchodní společnosti neměly chybět.”
Strategie vítězné značky
Pro maloobchodní společnosti je klíčové, že zapojení se do tranzitivních ekonomik vyžaduje vytvoření nových produktů a formátů. Trvalá inovace výrobků a služeb může obohatit nejenom zákazníky na těchto nových trzích, ale také na tradičnějších trzích po celém světě.
Podle studie spočívá úspěšný rozvoj značek v tranzitivních ekonomikách v nalezení správné rovnováhy, resp. namíchání výrobků. Prvotřídní světové značky musí citlivě přistupovat k místním zvykům a odlišnostem. Pouze správná směsice tradičních a moderních výrobků s ohledem na různé kultury může přinést úspěch.
Extrémní cenová citlivost na straně jedné a přesun k luxusnějším výrobkům na straně druhé vede k rozdělení zákazníků a k polarizaci trhu. Podle studie PricewaterhouseCoopers prémiové, privátní i cenově nejdostupnější značky se vyvíjejí stejně úspěšně. Polarizace maloobchodních formátů mezi diskontní prodejny a prodejny s luxusnějším zbožím je všeobecným trendem jak v Asii, tak ve střední a východní Evropě. Toto spotřebitelské rozdělení koresponduje s novou vrstvu bohatých a rychle se rozvíjející střední třídou. Také často odpovídá rozdělení obyvatelstva na městskou a venkovskou populaci.
Optimalizace zahraničních investic: přesuny aktivit do zahraničí
Společnosti rozvíjející své aktivity v tranzitivních ekonomikách tam těží ze své přítomnosti především tím, že do těchto zemí přesouvají některé své podnikatelské procesy a spolupracují s místními dodavateli. Řízení rizik a podnikatelský důvtip patří k hlavním kamenům offshorových a outsourcových strategií. Rizika informačního zabezpečení, jako je důvěrnost informací, a znalost obchodních partnerů jsou důležitou součástí úspěchu tohoto typu podnikání.
Na mnoha tranzitivních trzích je stále velkým problémem infrastruktura, i když si vlády postupně uvědomují zřetelné politické a ekonomické výhody vycházející z místních zdrojů a tvorby regionálních center.
Follow
