Nízkonákladové aerolinie zcela změnily tvář turistiky. Během posledních let se výrazně zvýšil jejich podíl na trhu letecké přepravy a lze očekávat, že v nejbližších letech dál vysokým tempem poroste.
K tomuto závěru došel výzkum sekce Travel, Leisure and Tourism Group z KPMG, který se soustředil na sousední maďarský trh. Podle něj tito přepravci i přes svou krátkou minulost na východě Evropy nejen získali nové zákazníky pro leteckou přepravu a otevřeli přístup k novým destinacím, ale také donutili tradiční aerolinie změnit jejich obchodní modely a cenové strategie.
Evropa nabízí podle KPMG tomuto typu aerolinií velký potenciál. Má velkou populační základnu se širokou kulturní diverzitou. Evropská unie se rozšiřuje a mezi jednotlivými městy jsou malé vzdálenosti. Očekává se proto, že se v příštích letech bude penetrace nízkonákladových aerolinií dále zvyšovat.
Zatím vede Irsko díky napojení na UK
Nejvyšší míru penetrace má Irsko, ale téměř všechny tyto lety se uskutečňují na trase Irsko-Velká Británie. Ve Velké Británii dosahuje podíl nízkonákladových aerolinií na vnitrostátní letecké přepravě a cestách v rámci Evropy 40 procent.
V kontinentální Evropě je nejvyšší penetrace v Německu. V rámci Evropy vzrostl počet těchto letů za poslední tři roky z nuly na 16,3 procenta. Německý domácí trh je mimořádně konkurenční a citlivý na ekonomickou situaci.
„V České republice využilo levných aerolinií 17 až 18 procent z celkového počtu odbavených cestujících. Počet společností, které u nás operují, dosahuje nyní zhruba dvacítky. Přes letní sezónu však bude těchto společností nepochybně více,“ uvedl Tomáš Kulman z KPMG ČR. Podstatný podíl linek spojujících především Prahu s destinacemi ve Velké Británii a Irsku dominuje i v případě České republiky.
Nízkonákladové aerolinie nejsou zatím plnohodnotnou konkurencí pro tradiční dopravce, protože služby, které nabízejí, nejsou komplexní. Tradiční přepravci nabízejí komplexnější servis, jak na letišti, tak přímo v letadle. Konkurence je však donutila snížit ceny letenek. Navíc jsou nuceni zvyšovat efektivnost a měnit své obchodní modely.
Výzkum maďarského trhu ukázal, že nízkonákladové aerolinie nejen přebírají klienty tradičním dopravcům, ale zároveň výrazně přispívají k růstu celého trhu. Zaměřily se totiž na nový segment cestujících. Od doby, kdy se v Maďarsku objevily nízkonákladové aerolinie, se na některých linkách zvýšila konkurence. Frekvence týdenních letů výrazně vzrostla a ceny letenek, i u tradičních aerolinií, výrazně klesly.
Pět procent Maďarů cestujících do zahraničí využilo v loňském roce služeb nízkonákladových aerolinií, ale v letošním roce se chystá těchto služeb využít již 14 procent pasažérů. V tomto směru je Česká republika se svými cca 18% cestujících odbavených v rámci pražského mezinárodního letiště v Ruzyni – zřejmě i díky své strategické poloze – podstatně dále.
Většina cestujících si nízkonákladové aerolinie jednoznačně zvolila kvůli nízké ceně letenek. Respondenti výzkumu však rovněž uvedli (plných 24 procent), že preferovali jejich letový řád a dále (9 procent) že jen nízkonákladové aerolinie létají do jimi požadovaných destinací. Část pasažérů cestujících obchodně rovněž uvedla, že se zvyšuje počet obchodních partnerů, kteří mají kanceláře blízko letišť, kam létají nízkonákladové aerolinie.
Roste incoming
Levnější letenky a lepší dostupnost také přispívají k návštěvnosti měst a zemí. Maďarsko v roce 2004 dospělo k rekordnímu počtu návštěvníků. Také Velká Británie, Itálie, Francie, Norsko a Švédsko, tedy země, které byly v loňském roce hlavními destinacemi nízkonákladových aerolinií, zaznamenaly výrazné zlepšení, co se týče počtu přenocování turistů. Podle Tomáše Kulmana se v České republice doposud nepodařilo kvantifikovat a popsat vliv nízkorozpočtových aerolinií na nárůst počtu přenocování, přestože představitelé hotelového businessu připouštějí, že tento vliv nemusí být zejména s ohledem na vývojový trend zanedbatelný. To se týká překvapivě všech kategorií hotelů.
Většina velkých společností však zatím při cestování s nízkonákladovými aeroliniemi nepočítá. Z výzkumu vyplývá, že členové top managementu očekávají na letišti i na palubě letadla služby vysoké kvality (například business lounge, účast v programech frequent flyer, stravování na palubě, atd). Lidé, kteří cestují obchodně, rovněž často požadují změnu času letu na poslední chvíli, a proto potřebují vyšší flexibilitu při rezervaci letů.
Nízkonákladové aerolinie navíc využívají letišť jako Beauvais (Francie), Charleroi (Belgie), Stansted (Velká Británie) či Bergamo (Itálie), která jsou poměrně vzdálena od center významných měst. To vysvětluje, proč je celková úspora při využití nízkonákladových aerolinií pro lidi cestující za obchodem často přeceňována.
Vývoj ale přinesl zvýšenou konkurenci v letecké dopravě a tradiční dopravci budou muset přijít s novými obchodními strategiemi a novými produkty, aby vyhověli změně poptávky. Hlavní mezinárodní přepravci již v důsledku tržních tlaků začali měnit své chování. Buď se zaměřují na zákazníky, kteří kladou důraz na poskytované služby (například British Airways nebo Lufthansa, jež poskytují nadstandardní služby pro cestující v business class), diferencují více než dosud (SAS poskytuje tři třídy letecké přepravy), nebo zvýší svou konkurenceschopnost zjednodušením nabídek (například Air Lingus zrušil business class a zaměřuje se na cestující, kteří chtějí hlavně dobrou cenu). Tento trend bude díky tlaku nízkonákladových dopravců pokračovat i v příštích letech.
Follow
