Již předběžná čísla, prezentovaná v lednu, signalizovala, že si členské agentury SIMARu výrazně polepšily proti roku 2003 – a to růstem obratu o 9,4 %. Skutečnost, založená na údajích tzv. Industry Statistics 2004 organizované poprvé společně ESOMARem a evropskou federací EFAMRO na celém světě, je ještě o něco pozitivnější. 13 členských agentur dosáhlo v roce 2003 obratu ve výši 653 mil.Kč, v roce 2004 pak 717,7 mil.Kč – tedy skutečný růst o 9,9%.
Jistě bude zajímavé se zmínit o struktuře tohoto obratu. Přes 75 % obratu se týkalo tzv. Consumer a 24,5 % pak Non-consumer výzkumu. Z hlediska typu zadavatelů, kteří financovali výzkum, byl výzkum určen nejvíce pro výrobní organizace (rychle obrátkové zboží, předměty dlouhodobé spotřeby, automobilové a farmaceutické výrobky – 37,1 %), pro finanční a pojišťovnické subjekty (11,8%), pro výzkumné instituce (9,5 %) a velko- a maloobchod (9,4 %). Podíl výzkumu pro média činil 7,9 % a pro síťové organizace (plyn, elektřina, voda) a telefonní a poštovní služby pak 7,0 %. Ani další klienti nejsou nezajímaví – se 4,3 % reklamní agentury, se 4,1 % tzv. business-to-business výzkum a s 2,9 % veřejný sektor (vč. sociálního výzkumu, vládních, regionálních a akademických institucí). Zbylých 6 % nebylo přesně specifikováno.
Ještě jedno třídění se týkalo typu zákazníků – zatímco místní a regionální orgány tvořily z nich 0,5 %, ústřední vládní orgány již 1,8 % a ostatní neziskové organizace 3,1 %. Výrobní průmysl plnou třetinu a služby pak 47,5 % (ostatní nespecifikované 13,7 %).
Pro tuzemské subjekty bylo určeno 71,5 % prostředků vynaložených na výzkum (28,5 % pro zahraniční). Z hlediska použitých metodických postupů se nejvíce na obratu podílel kvantitativní výzkum – celkem 79,2 % (v tom osobní dotazování – 36,1 %, telefonické dotazování 16,5 %, poštovní pak 1,4 % a internetové 1 %). Kvalitativní výzkum tvořil 16,8 % a výzkum „od stolu“ tzv. desk research 4 %.
Zbývá závěrečné třídění – dle tzv. výzkumného designu. Konkrétně zaměřené ad hoc výzkumy jasně převažovaly (62,3 %), opakované déletrvající výzkumy (např. trackingové studie) činily 15 %, panelové výzkumy 11,4 % a omnibusové (dříve skoro nejoblíbenější) výzkumy 6,5 %.
Ve zmíněných 13 výzkumných agenturách pracovalo 386 zaměstnanců na plný úvazek, na částečný pak dalších 59 a agentury evidovaly 8198 tazatelů. Měly vytvořeno 225 míst pro tzv. CATI telefonické výzkumy a používaly 533 CAPI (Computer Aided Personal Interview) zařízení.
Odhady budoucího obratu byly rovněž pozitivní – agentury předpokládají letos další růst v rozsahu minimálně 6% (odhady bývají vždy v počátku roku spíše „poněkud u zdi“).
Domnívám se, že se za tyto výsledky není třeba stydět, naopak znamenají další přiblížení ostatním zemím v EU. Věřím přitom, že tento trend se týká celého oboru.
Vzhledem ke společnému postupu ESOMARu a EFAMRO vyzval SIMAR společně s národním reprezentantem ESOMARU v ČR Dr.Köpplem o spolupráci a předání údajů (třeba anonymně – což nikdo nevyužil a to je také pozitivní) další subjekty v České republice. Oslovili jsme 33 „nesimarovských“ agentur a rektoráty či děkanáty 45 veřejných a soukromých vysokých škol či jejich fakult. Ohlas byl daleko lepší než v roce 2003. Ze 33 výzkumných agentur odmítly pouze agentury Amar marketing a RCA Research, další tři uvedly, že jejich obrat je minimální či že teprve začínají a čísla o obratu zaslalo již 5 agentur – AMASIA Expo, Kleffman a Partner ČR, Mareco, Mediaresearch, Psyma – a přislíbily minimálně další dvě – Focus CZ a TNS NFO Aisa. Z vysokých škol došly vyplněné formuláře z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, přislíbila je Soukromá vysoká škola ekonomických studií a dalších 21 VŠ nás informovalo, že se výzkumem trhu nezabývají. Všechna tato čísla sumarizujeme a celkový přehled za Českou republiku (tedy jeho odhad) vydáme co možná nejdříve a předáme ho také ESOMARu a EFAMRO.