„Amerika naposledy objednala stavbu jaderné elektrárny v 70. letech a nyní nastal čas začít je znovu stavět,“ řekl nedávno americký prezident George Bush. K jeho názoru se kloní dalších 74 zemí, jejichž ministři energetického průmyslu se sešli na dvoudenní konferenci v Paříži.
O budoucnosti jaderné energie jednali ministři energetického průmyslu 74 států na dvoudenním setkání v Paříži, které skončilo v úterý 22. března. Jejich konference vyústila v názor, že jen výstavbou dalších jaderných elektráren může svět uspokojit své rychle rostoucí potřeby energie a vyhnout se přitom ekologické katastrofě.
„Je jasné, že jaderná energie nabývá důležitosti jako seriózní možnost volby,“ řekl Mohamed El Baradei, předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která konferenci zorganizovala. „V minulosti, kdy neexistovala omezení ani daně na skleníkové plyny, neměla největší výhoda jaderné energie, jíž jsou minimální emise, prakticky žádnou konkrétní ekonomickou hodnotu. Ale Kjótský protokol to v dlouhodobém výhledu změní,“ řekl M. El Baradei.
Jaderná energetika prožívala největší rozvoj v 70. letech, kdy technologie dovolovaly budovat poměrně výkonné elektrárny a tzv. ropné šoky vedly vlády spotřebitelských zemí k urychlené náhradě ropného paliva jinými primárními zdroji. Avšak v 80. letech po haváriích elektráren na Three Mile Islandu v USA a v Černobylu postihla jadernou energetiku vážná krize důvěry. Mnohé země přivedla k embargu na jaderné elektrárny. Itálie například zmrazila výstavbu nových elektráren, podobně jako Švýcarsko. Občané Švédska rozhodli v referendu o postupném ukončení jaderného programu a koncem 90. let podobná rozhodnutí přijaly Německo či Belgie.
Přestože nadále přetrvávají obavy veřejnosti z bezpečnosti provozu atomových elektráren, z manipulace s vyhořelým palivem a z jeho skladování, názor na využívání jaderné energie se postupně mění pod hrozbou horších katastrof, které může přinést globální oteplování.
„Klima se pravděpodobně změní bez ohledu na to, co nyní uděláme, ale měli bychom podniknout vše, co je v našich silách, abychom tento proces zpomalili,“ řekl Donald Johnston, generální sekretář Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Ekologické organizace tvrdí, že jaderná energetika problém neřeší, neboť elektřina z atomových elektráren se na celkové spotřebě energie ve světě podílí jen 3 procenty. Problém změny klimatu, zdůrazňují, není problém jen elektrárenství. Naproti tomu například v Evropě jaderné zdroje kryjí třetinu spotřeby elektřiny a atomové elektrárny ušetří tolik emisí skleníkových plynů, kolik vyprodukují všechny evropské automobily dohromady.
Podle výzkumů veřejného mínění se k jaderné energetice obrací pozornost Švédů, kteří projekt uzavření atomových elektráren ve své zemi ve většině přestali považovat za dobrý nápad. O revizi politického rozhodnutí ukončit jaderný program uvažuje i Německo. Celonárodní diskuse o budoucnosti jaderné energetiky jako vážně míněné alternativě běží ve Francii i Velké Británii. „Co se týká jaderné energie, zaznamenáváme jasnou změnu veřejného mínění, hlavně u mladé generace,“ řekl na konferenci italský ministr průmyslu Antonio Marzano.
V letošním roce bude zahájena stavba nové jaderné elektrárny ve Finsku a bude to první nový jaderný zdroj v západní Evropě od roku 1991. Ve Francii je plánováno zahájení stavby nové jaderné elektrárny v roce 2007. Jaderné elektrárny se v současné době nejvíce budují v Číně, která chce do roku 2020 zvýšit své kapacity ze 6500 MW na 36 tisíc MW. V Indii se má kapacita jaderných elektráren zvýšit na desetinásobek. Rusko plánuje zdvojnásobení kapacit svých jaderných zdrojů na 45 tisíc megawatt.
– jef –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
