Dosavadní členské země EU mají v zavádění on-line služeb ve veřejném sektoru výrazný náskok

Poradenská společnost Capgemini zveřejnila výsledky studie, která již pátým rokem sleduje, jak jsou implementovány elektronické služby ve veřejném sektoru vyspělých evropských zemí (tzv. eGovernment). Studie, která je klíčovou součástí programu eEurope Evropské komise, tak má za úkol sledovat rozsah veřejných služeb, které jsou občanům a podnikatelským subjektům ve vybraných zemích poskytovány on-line. Výzkumu se přitom zúčastnilo 28 evropských zemí – vedle patnácti původních členů EU, Norska, Islandu a Švýcarska se studie v loňském roce zaměřila také na deset nových členských zemí Evropské unie.

Jak vyplývá z výsledků, tempo rozvoje eGovernment se v roce 2004 oproti předchozím rokům zpomalilo, a to nejen díky tomu, že do výzkumu byly zahrnuty i nové členské země EU. Úroveň sofistikovanosti on-line veřejných služeb v tomto roce dosáhla 65 % ze sta možných – zatímco v dosavadních 15 zemích EU se jedná o 72 % (v roce 2003 šlo o 67 %, nárůst byl tedy jen 5 procentních bodů oproti 7 procentním bodům v roce 2003), v nové členské desítce jde pouze o 53 %.

Největší rozvoj v on-line komunikaci se státní správou přitom za uplynulých dvanáct měsíců zaznamenal Island (+ 20 %), Německo (+ 15 %), Itálie (+ 13 %) a Velká Británie (+ 13 %). „Jedním z klíčových poznatků výzkumu je skutečnost, že v roce 2004 bylo ve sledovaných zemích poskytováno 40 % veřejných služeb zcela on-line. Mezi novými členy EU se přitom jedná o 29 % veřejných služeb, mezi původní patnáctkou EU o 46 % služeb, “ řekl Patrik Horný, generální ředitel Capgemini pro Českou republiku. Ukazuje se tak, že v nových i stávajících členských zemích unie je stále vysoký potenciál ke zvýšování této úrovně.

Zemí s největším podílem veřejných služeb dostupných on-line je Švédsko, následované těsně Rakouskem, nově přistupující země žebříček naopak uzavírají (s výjimkou Estonska, které se umístilo na osmém místě). „Česká republika se z hlediska počtu dostupných on-line veřejných služeb umístila na 22. místě z 28 sledovaných zemí,“ uvedl dále Patrik Horný.

I v roce 2004 přetrval zřetelný trend dokazující fakt, že elektronizace veřejných služeb se rozvíjí především v oblastech určených podnikatelským subjektům. Těm bylo k dispozici kompletně on-line celých 58 % veřejných služeb – v původní patnácte EU se přitom v roce 2004 jednalo o 68 % (loni 63 %), v nově přistoupivších zemích o 41 %.

Naproti tomu podíl veřejných služeb pro občany dostupných on-line mírně poklesl. Pouze 27 % z nich je dostupných občanům zcela elektronicky – v zemích EU se jedná o 31 % služeb, v nové desítce o pouhých 20 % služeb.

Samtný výzkum byl konstruován tak, že bylo v pozorovaných zemích identifikováno 20 různých veřejných služeb poskytovaných on-line. Z tohoto počtu je určeno 8 veřejných služeb občanům a 12 podnikatelským subjektům, přičemž se jedná o služby s různou mírou integrace elektronických služeb – od poskytování jednoduchých informací elektronickou cestou až po plné elektronické veřejné služby.

Studie, kterou zpracovává společnost Capgemini pro Evropskou komisi, rozděluje on-line veřejné služby do čtyř klíčových skupin:

• Služby generující příjmy: veřejné služby, které se vztahují k peněžním tokům směřujícím od občanů a podnikatelských subjektů do státního rozpočtu (především agenda spojená s daněmi a příspěvky na sociální zabezpečení);
• Registrační služby: veřejné služby, které se vztahují k zaznamenávání dat jakožto výsledku administrativních a evidenčních povinností občanů a podnikatelských subjektů (např. narození, sňatky, plnění informačních povinností podniků apod.);
• Povolení a licence: veřejné služby spojené s výdejem různých dokumentů a povolení poskytovaných vládními orgány občanům a podnikatelským subjektům (např. stavební povolení, vydání živnostenského listu apod.);
• Ostatní veřejné služby: služby poskytované státními orgány financované z odvodů do státního rozpočtu (např. provoz veřejných knihoven a jiných informačních zdrojů).

„Evropské země pokračovaly i v loňském roce v implementaci elektronických služeb do veřejného sektoru, výsledky ale zatím nejsou důvodem k přehnané radosti – v řadě oblastí, především ve veřejných službách poskytovaných elektronicky občanům, vykazovala drtivá většina zemí výrazné rezervy. Prostor k dalšímu rozvoji je přitom patrný zejména v nových členských zemích Evropské unie,“ dodal Patrik Horný.

– pk –