Poprvé po 11 letech, po která washingtonský klub konzervativních ekonomů Heritage Foundantion a deník Wall Street Journal pravidelně vydávají Index ekonomické svobody, se USA, symbol hospodářské prosperity a neomezených možností, nedostaly do první desítky. Naopak, pojedenácté byl jako nejsvobodnější země vyhodnocen Hongkong.
Nadace Heritage Foundation každoročně hodnotí 161 stát podle 50 kritérií rozdělených do 10 skupin: podle obchodní politiky, daňového zatížení, zásahů vlády do hospodářství, monetární politiky, kapitálových toků a zahraničních investic, bankovnictví a financí, podle vztahu mezd a cen, vlastnických práv, míry regulace a aktivity černého trhu. Nadace podle kritérií určí index každé ze sledovaných zemí. Čím nižší je jeho hodnota, tím svobodnější stát.
„Index je ovšem více než jen vyhodnocení údajů na základě empirické studie. Index odráží hlubokou teoretickou analýzu faktorů, které nejsilněji ovlivňují hospodářský růst,“ vysvětluje Heritage Foundation. „Ačkoliv existuje mnoho teorií o příčinách a důsledcích hospodářského růstu, zjištění našich průzkumů je jasné: země s nejvyšší mírou ekonomické svobody vždy vykazují vyšší míru dlouhodobého růstu a mnohem lépe prosperují, než země s menší mírou hospodářské svobody.“
Estonsko na čtvrtém místě
V první desítce letošního žebříčku po Hongkongu následují (v tomto pořadí): Singapur, Lucembursko, Estonsko, Irsko, Nový Zéland, Velká Británie, Dánsko, Island, Austrálie. Na opačném konci, tedy v poslední desítce ligy hospodářské svobody, figurují: Venezuela, Uzbekistán, Írán, Kuba, Laos, Turkmenistán, Zmbabwe, Libye, Barma a nejméně svobodná je Severní Korea. Hongkong jako první země v pořadí má index 1,35, poslední z hodnocených zemí Severní Korea na 155. místě se dobrala indexu 5,0. Šesti zemím nebyl letos index přiřazen. Státy s indexem od 1 do 1,99 tvoří kategorii svobodných zemí, index od 2 do 2,99 určuje země spíše svobodné, státy s indexem do 3,99 jsou spíše nesvobodné a index mezi 4 a 5 označuje represívní režimy. V Evropě je Estonsko na druhém místě s indexem 1,65 za Lucemburskem (1,63). Největší meziroční zlepšení na našem kontinentu zaznamenala Ukrajina, která uvolnila zahraniční obchod, snížila daně, zrušila řadu cenových regulací a urychlila privatizaci. Nejméně svobodnou evropskou zemí zůstává Bělorusko navzdory tomu, že částečně liberalizovalo zahraniční obchod. Česká republika skončila na 33. místě ve světě a na 23. místě v Evropě s indexem 2,36. Řadí se tak mezi země spíše svobodné, podobně jako např. Maďarsko (2,40), Slovensko (2,43), nebo Polsko (2,54). Ukrajina je navzdory zlepšení stále zemí spíše nesvobodnou (3,21), taktéž Turecko (3,46) nebo Rumunsko (3,58). Nicméně v Evropě a v Severní Americe není jediné země, která by byla indexem klasifikována jako represívní režim.
Svoboda se šíří světem
Do kategorie svobodných zemí se zařadilo celkem 17 států. Mezi spíše svobodné patří 56 zemí, od Německa a Belgie přes ČR, Bulharsko, Saúdskou Arábii po Senegal. Represívních režimů bylo zjištěno dvanáct, kromě již citované poslední desítky sem patří ještě Tadžikistán a Haiti. „Nejnovější zpráva ukazuje, že stále více lidí na světě užívá plody svobody,“ komentovala letošní žebříček Heritage Foundation. „Za posledních 9 let vzrostl počet obyvatel žijících v zemích klasifikovaných jako svobodné o 33 % ze 361 milionu na 478 milionů. Ve stejném období se počet osob žijících pod represívními režimy zmenšil o 38 % ze 391 milionu na 242 miliony.“ Index pro rok 2005 dokazuje, že svoboda se šíří světem. Zlepšení indexu proti předchozímu ročníku zaznamenalo 86 států, zhoršení 57, u 12 zemí se hodnota indexu nezměnila. Nejvíce si meziročně polepšily Madagaskar, Ukrajina, Polsko a Bulharsko, největší zhoršení ekonomické svobody vykázaly Etiopie, Pákistán, Uganda a Haiti. Největším překvapením letošního ročníku však bezesporu zůstává vypadnutí USA z první desítky, poprvé v historii indexu. Letos skončily na 12. místě, přibližně na úrovni Švýcarska. „Může Amerika zůstat strážcem ekonomické svobody ve 21. století, když používá hospodářskou politiku století dvacátého?“ ptají se autoři zprávy. Hodnoceny nebyly Angola, Burundi, Kongo a Irák kvůli občanským nepokojům a anarchii. Srbsko a Černá Hora nebyla hodnocena pro nedostatek informací.
Česko dusí daně
Subindexy pro Českou republiku celkem trefně vyjadřují názor zdejších nezávislých ekonomů i mezinárodních institucí. Nejhorší známky získaly daňová zátěž (index 3,6), zahraniční obchod a cenová regulace (obojí 3,0). Míra vládních intervencí má hodnotu 2,5. Vztah cen a mezd má index 2,0. Nejsvobodnější sektory ekonomiky jsou monetární politika a bankovnictví a finance (obojí index 1,0). Index ekonomické svobody si za roky své existence získal značný respekt ekonomů, politiků, ale také obchodníků, finančníků a zahraničních investorů, pro které vytváří důležitou informaci o bezpečnosti určitého státu a o jeho podnikatelském prostředí. Nadace Heritage Foundation má ovšem kontroverzní pověst velmi silné konzervativní lobbistické skupiny s bezprostředním vlivem na vládu, Kongres USA a americký tisk.
– jef –
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodářství.
Follow
