Aktivity související se získáváním podkladů v rámci výzkumu trhu nejsou obchodním sdělením

Před krátkým časem jsme poskytli informaci o výkonech výzkumu trhu v České republice v roce 2003, čerpající podklady z tzv. Industry Reportu a upřesňující tendence i strukturu obratu českých výzkumných agentur v minulém roce.

V posledním období jsme využívali poznatků z aktivit EFAMRO (Evropské federace národních asociací výzkumu trhu) a ESOMARu, týkajících se zejména transparentnosti výzkumu trhu jak pro jeho uživatele, tak zejména pro státní orgány v souvislosti se zpřísňujícím se legislativním procesem v rámci EU. V tomto směru sehrává významnou pozitivní roli již tradiční seberegulace výzkumu trhu, zakotvená v interních etických pravidlech, kodexech a kvalitativních standardech a zakazující spojování výzkumu trhu a veřejného mínění s aktivitami s ním neslučitelnými, např. s reklamou, prodejem zboží a služeb, sběrem objednávek, direct marketingem apod.

V tomto směru bylo nutno si vyjasnit a upřesnit případné dopady nového zákona č.480. Proto jsme využili osobního pozvání ministra Mlynáře a zúčastnili se semináře o Zákonu č.480/2004 sb., o některých službách informační společnosti, který pořádalo 1.října 2004 Ministerstvo informatiky ČR. Zajímal nás zejména výklad § 2f), týkajícího se definice „obchodního sdělení“ a dále §7 o šíření obchodních sdělení. Byli jsme vždy přesvědčeni o tom, že se daná problematika netýká výzkumu trhu.

Na semináři vystoupili mj. ministr Mlynář, prof.Smejkal a ředitel ÚOOÚ Dr.Neuwirt. Na přímý dotaz odpověděli jak ministr Mlynář, tak ředitel Neuwirt souhlasně a potvrdili naše stanovisko, že aktivity související se získáváním podkladů v rámci výzkumu trhu a veřejného mínění NEJSOU obchodním sdělením. Je to důležité sdělení, protože např. podíl telefonického, ale i internetového výzkumu v posledním období výrazně stoupá. Výzkumné agentury musí přitom respektovat platné normy, a současně se musí snažit přesvědčit respondenty o důvěryhodnosti výzkumu a získat kladný přístup respondentů k zodpovídání kladených otázek. Zabezpečení anonymity dotazovaného je jednou z rozhodujících podmínek tohoto snažení.