Společnosti v Česku považují za hlavní cíl svých systémů odměňování udržení konkurenceschopnosti a zohlednění výkonu při odměňování. To jsou výsledky nejnovějšího vydání studie PayWell 2004: Studie odměňování a zaměstnaneckých výhod, kterou vypracovává oddělení Poradenství pro lidské zdroje společnosti PricewaterhouseCoopers. Celkem 58 % respondentů studie považuje za prioritu odměňování zachování nebo posílení konkurenceschopnosti a více než polovina zavedení odměňování podle výkonu.
„Potěšující je, že těmto prioritám do značné míry odpovídá i realita. Podle studie používá stále více společností výkonnostní složku mzdy a vzrostl také počet respondentů, kteří vyplácejí jednorázové odměny za nadstandardní výkon – ze 47 % v roce 2003 na letošních 64 %. Pozitivní zprávou je také to, že roste snaha finančně podporovat nové nápady, a naopak klesá obliba tzv. třináctých platů vyplácených bez ohledu na výkon,“ dodal Milan Barták, Poradenství pro lidské zdroje PricewaterhouseCoopers.
Společnosti využívající výkonnostní bonusy
|
Kategorie zaměstnanců |
% společností (2004) |
% společností (2003) |
|
Vrcholový management |
86 % |
82 % |
|
Střední management |
86 % |
79 % |
|
Odborníci |
73 % |
66 % |
|
Obchodníci |
89 % |
85 % |
|
Administrativní zaměstnanci |
65 % |
61 % |
|
Dělníci |
80 % |
72 % |
Vysoká absence stále brzdí výkon
S orientací na výkon je spjata i snaha snižovat absenci, která stále představuje palčivý problém mnoha českých výrobních společností. Dvě třetiny z nich již přijaly určitá opatření ke snížení nemocnosti.
Absenci se však snaží snižovat i řada nevýrobních podniků. Za tímto účelem využívají společnosti nejen finanční i nefinanční postihy, ale snaží se též o prevenci, a to například nadstandardní zdravotní péčí, kterou v různé podobě svým zaměstnancům letos nabízí 58 % respondentů (oproti 48 % v roce 2003). Zřetelně vzrostlo využívání jednorázových forem podpory zdraví, jako jsou příspěvky na očkování (21 % v roce 2003 na 35 % v roce 2004) či vitaminové balíčky (z 6 % na 14 %), mírný nárůst zaznamenala i dlouhodobá péče o zdraví (např. vyšetření v nadstandardním zdravotním středisku).
„Péče o zdraví se projevuje i v úsilí podniků o to, aby jejich zaměstnanci tzv. nepřecházeli z finančních důvodů nemoc. Snaží se proto kompenzovat ušlou mzdu – možnost zůstat určitý počet dnů v roce doma i bez lékařského potvrzení nebo dorovnání ušlého výdělku při nemoci nabízí dnes alespoň některým svým zaměstnancům 53 % respondentů, což je od loňského roku nárůst o třetinu,“ upozornil Milan Barták.
Růst mezd se zastavil
V posledních čtyřech letech neustále klesá průměrný plánovaný i skutečný nárůst mezd. Nejvyšší nárůst mezd zaznamenaly stavebnictví, banky a finanční služby a média.
K zastavení růstu došlo i u nástupních mezd absolventů škol, zejména vysokých. Po několika letech, kdy mzdy čerstvých vysokoškoláků rostly více než u středoškoláků, jsme letos zaznamenali opačnou situaci. Nárůsty ani u jedněch z nich však nejsou významné (1 % u absolventů VŠ a 2,2 % u SŠ).
Zaměstnanecké výhody
Zaměstnavatelé se stále více orientují na zaměstnanecké výhody, které buď představují nezbytné pracovní nástroje (mobilní telefon, notebook), nebo jsou daňově výhodné. Studie stabilně zaznamenává nárůst zájmu zejména o penzijní připojištění – v roce 1999 je nabízela jen desetina respondentů, loni to byla polovina a letos už více než dvě třetiny.
Mezi nejčastější poskytované benefity patří podobně jako loni služební notebooky a mobilní telefony, podpora stravování, služební automobil, přístup k internetu z počítače pracovníka či příspěvky na jazykové kurzy.
Studie PayWell 2004: Politika odměňování a zaměstnaneckých výhod se letos zúčastnilo 112 společností působících v jedenácti sektorech (průmyslová výroba, obchod a distribuce, rychloobrátkové zboží, farmaceutický průmysl, automobilový průmysl, high tech, distribuce energií, média, banky a finanční služby, stavební společnosti, komunikační a mediální agentury). Převážnou většinu respondentů tvořily společnosti se zahraniční majetkovou účastí.
Follow
