Jen sedm procent Pražanů nezasáhne v průměrném dni rádio ani televize. Relativně méně pod každodenním vlivem elektronických médií jsou nejmladší Pražané ve věku 12-29 let, mezi kterými je v průměrném dni 12 nezasažených. Generační rozdíly ale zcela setře týdenní pohled na sledovanost a poslechovost – bez ohledu na cílovou skupinu je Pražan nezasažený rozhlasem nebo televizí bílou vránou. Vyplývá to z výsledků pilotního výzkumu měření elektronických médií, realizovaného pomocí měřících zařízení RADIOCONTROL v podobě funkčních hodinek.
V průměru věnujeme denně poslechu rádia nebo sledování televize více než pět a půl hodin denně. Z každé z hodin, během nichž jsou Pražané pod vlivem elektronických médií, je více než patnáct minut vyhrazeno poslechu rádia. Muži dávají častěji přednost rádiu – na jejich celkovém čase stráveném pod vlivem elektronických médií, mimochodem o 20 minut kratším než u žen žijících v Praze, se rádia podílejí téměř třetinou – z jedné hodiny konzumu elektronických médií odposlouchají v rádiu 18 minut. Podobný obrázek nabízí i pohled na ekonomicky aktivní a finančně lépe situované Pražany.
V průběhu dne na nás elektronická média působí s různou intenzitou, mění se i podíl rádií a televizí. Rádio dominuje v ranních hodinách a ještě v 18 hodin se na celkovém čase věnovaném elektronickým médiím podílí více než jednou třetinou. Pak přichází čas televizí.
Jak sledují Pražané televize mimo velkou čtyřku
Výzkum zmapoval období výrazných sportovních událostí přenášených ČT2, v jeho průběhu hledalo Česko Superstar a vysílaly se divácky atraktivní seriály na ČT1 a TV Prima. I v této konkurenci se Pražané nevzdávali sledování kabelových a satelitních televizí. V průměrném dni sledovalo některou z nich čtvrtina Pražanů, alespoň jednou týdně pak 2/3 obyvatel Prahy, což přesahuje procento obyvatel hlavního města vybavených kabelovou nebo satelitní televizí: výzkum totiž zahrnul i veškeré sledování mimo domov.
Nejvíce sledovaná je skupina dokumentárních televizí, následují televize hudební, u nichž jejich diváci tráví v průměru nejvíce času.
Hokejové a fotbalové mistrovství ve světle elektronického měření
Období, ze kterého shromáždilo GfK Praha údaje o sledovanosti v Praze, zahrnulo i dobu konání pražského hokejového mistrovství i fotbalové EURO 2004.
Jak dopadla rozhodující utkání obou mistrovství v přímém přenosu? Vzhledem k tomu, že měření není vázáno na televizor, ale na diváka, zahrnuje sledovanost kdekoliv – z velkoplošné projekce, v oblíbeném sportovním baru, v hospodě či u sousedů.
Sledovanost ČT2 mezi 20:00 a 23:00
Metodika výzkumu
Výzkum probíhal v období 8.4.-7.7. 2004. Do zpracování vstoupily údaje naměřené u 2 229 Pražanů, kteří reprezentovali populaci hlavního města ve věku 12 až 79 let. Měření vycházelo z principu audiomatching, který používá srovnání digitalizovaných vzorků poslouchaného a vysílaného programu. Od členů panelů jsme vyžadovali pouze pasivní spolupráci: vždy od čtvrtka do středy následujícího týdne nosili místo svých náramkových hodinek na ruce měřící zařízení RADIOCONTROL v podobě funkčních hodinek. Projekt zahrnul 24 rádií a 30 televizních kanálů a až na výjimky plně pokryl pražský mediální trh. Poprvé v historii českého mediálního výzkumu bylo možné zachytit poslech rádií minutu po minutě, poprvé se stejnou technikou měřila rádia i televize, poprvé zahrnují televizní data i úplnou sledovanost mimo domov. Poprvé mají minutová data z měření nezávislého na paměti k dispozici i jiné televize než ČT1 a ČT2, TV Nova nebo TV Prima.
Follow
