V dnešní době často slýcháme o negativním vlivu EU na naše vnitřní záležitosti. Nepovažuji taková tvrzení za odpovídající a pokusím se použít mezinárodního příkladu jako argumentu. Záleží totiž vždy a jen na subjektu samém, tedy v otázkách týkajících se ČR, přímo na nás.
Bruselská byrokracie se snaží ovlivňovat řadu činností. Jednou z nich je i výzkum trhu. Můžeme např. uvést ochranu osobních údajů, kterou řeší i Direktiva EU 95/46. Ta respektuje mj. střet dvou zájmů, dvou základních práv v této oblasti, a to – práva na soukromí (článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách – the European Convention on Human Rights and Fundamental Freedoms) a práva na svobodu informací (článek 10 Evropské úmluvy).
Podle prof. Egberta Dommeringa „článek 8 Úmluvy stanovuje, že každý má právo na to, aby jeho soukromý a rodinný život, domov a korespondence byly respektované. Ochrana dat (nebo tzv. “informační soukromí”) však může být omezena v rámci práva na svobodu projevu, které zahrnuje svobodu zastávat názory, ale i obdržet a poskytovat informace a myšlenky bez zásahu veřejných orgánů a bez ohledu na hranice. “ Dommering tvrdí, že aktivity organizací výzkumu trhu, které provádějí sociální a politický výzkum, jsou chráněny podle článku 10, preferujícího svobodu informací. Tvrdí, že převažuje zájem veřejnosti být informovaný o politických, sociálních a ekonomických údajích nad příslušnými právy na soukromí, a to za předpokladu, že respondent je řádně informovaný o účelu využití dat. Toto je podpořeno i tvrzením, že „principy ochrany dat se nemají vztahovat na data anonymizovaná takovým způsobem, že již nelze identifikovat datový subjekt“.
Tento přístup respektuje mezinárodní kodex výzkumu trhu a veřejného mínění ICC/ESOMAR Code již mnoho let. Bohužel – jeho existenci (ale i jeho faktické dodržování) registrují především výzkumci a nikoliv široká veřejnost. Proto se objevují i v Bruselu snahy o restrikci možností a podmínek pro uvedenou oblast výzkumu.
Reakcí na toto byl v posledním období postup dosud částečně si konkurujících institucí, tedy evropské asociace výzkumců trhu ESOMAR a evropské federace národních asociací EFAMRO. Ty se snaží mluvit „one voice“, tedy shodně a proto založily tzv. Alliance for Research, jejímž hlavním úkolem je zvyšovat trvale povědomovost o výzkumu trhu a veřejného mínění, informovat o podmínkách, přednostech a limitách výzkumu a tím působit na kladný přístup lidí i institucí k výzkumu samému, ale i k vážnosti z něj plynoucích poznatků. Proti snahám o restrikci se strany i mezinárodních institucí staví mezinárodní systém seberegulace, který podrobně popsal Erich Wiegand v březnovém Research World.
Systém je reprezentován nejen již uvedeným základním kodexem ICC/ESOMAR, ale i řadou profesionálních kodexů a tzv. guidelinů, které vyjadřují etické a právní požadavky na výzkum. Jsou doplňovány na národní úrovni kvalitativními standardy pro jednotlivé metodické postupy (tedy např. na školení, práci a kontrolu tazatelů, na způsob pořizování dat, na dotazování dětí, na kvalitativní výzkum, na testovací postupy apod.). Ty transformovalo EFAMRO v roce 1999 do mezinárodně platné podoby (EMRQS), tvořící základ pro vývoj tzv. ISO mezinárodních kvalitativních standardů pro výzkum trhu a veřejného mínění. Zatímco ICC ESOMAR kodex je mezinárodně akceptován (je tedy jakousi „ústavou“ výzkumu trhu a veřejného mínění), guideliny a kvalitativní standardy jsou zatím doporučeními a měly by doplňovat „výzkumný zákonný rámec“ výzkumu konkrétními a pro něj platnými pravidly. Proto jedinou cestou pro obor v budoucnu je, aby tato profesní pravidla (daná guideliny a kvalitativními standardy) byla všeobecně akceptována a byla povinná pro všechny subjekty bez ohledu na jejich členství či nečlenství v odborných asociacích.
Řada lidí totiž souhlasí s účastí ve výzkumu (tedy být dotazována) pouze pod podmínkou své anonymity a pod zárukou, že jejich osobní data nebudou zneužita, např. ve prospěch konkrétních prodejních aktivit vůči jejich osobám. Pokud seberegulační systému výzkumu trhu pokrývá nejen etické a právní, ale také metodologické požadavky, pak to může pomoci ochránit konkurenční pozici oboru vůči jiným dodavatelům informací, ale také vůči snahám zákonodárců vytvářet vlastní regulace, resp. schvalovat restriktivní opatření. Současně je nezbytná průhlednost výzkumného procesu pro uživatele a pochopení toho, že pro získání vysoce kvalitních, validních a spolehlivých poznatků je nutno respektovat vědecké postupy a zásady. Takto pojatý mezinárodní systém může být akceptován i vně oboru, protože jím jsou vybalancována práva respondentů s metodologickými požadavky, nezbytnými pro realizaci vědeckého a důvěryhodného výzkumu a tím pro získání spolehlivých informací pro jeho zadavatele.
SIMAR a jeho členské agentury již dlouhodobě zastávají tento systém seberegulace a respektují nejen mezinárodně platné kodexy a guideliny, ale mají zpracovánu řadu doporučených kvalitativních standardů pro různé oblasti výzkumu. Vzhledem k tomu, že je SIMAR – jako první a po řadu let jediná národní asociace ze střední postkomunistické Evropy – členem EFAMRO, vítá tuto iniciativu a považuje ji dlouhodobě pro obor za vrcholně prospěšnou.
Follow
