Od dubna letošního roku platí v Evropské unii nová legislativa týkající se geneticky modifikovaných potravin. Je výsledkem čtyř let práce, kdy Unie hledala jasný a přesný systém, jak regulovat tuto navýsost citlivou kapitolu. Na základě nejnovějších opatření schválila v polovině května Evropská komise prodej geneticky modifikované kukuřice. Prolomila tak více než pětileté faktické embargo na nové potraviny z této kategorie. Ale ani nejpřísnější testy nepřesvědčily spotřebitele, že je kukuřice jako kukuřice.
Modifikována kukuřice linie Bt11, o níž se v povolení jedná, není ničím novým. Již v únoru 1999 požádal Novartis a později společnost Syntenga nizozemské úřady o povolení uvést tuto kukuřici na tamější trh. Tento druh kukuřice byl geneticky modifikován tak, aby produkoval vlastní insekticid.
Prolomení embarga
Geneticky modifikované potraviny tvoří ožehavé téma ve všech ekonomických vyspělých státech světa. Rozhodnutí Komise padlo po dlouhých výzkumech a teprve na základě nové legislativy. Prodej kukuřice linie Bt11 byl nakonec povolen. Rozhodnutí platí po deset let a je určeno již zmiňované společnosti Syntenga.
Povolení o dovozu platí již šest let, geneticky upravených kukuřičných zrn Bt11 se používá v rámci Unie běžně do krmných směsí a v potravinářských výrobcích, jako jsou například kukuřičný olej, mouka a sirup, přidávány jsou do některých typů přesnídávek, pekárenských výrobků, cukrovinek a nealkoholických nápojů.
Vydané povolení se týká konkrétně dovozu kukuřičných zrn a čerstvých klasů. Balení modifikované kukuřice musí být jasně a zřetelně označeno nápisem, že jde o geneticky modifikovanou kukuřici splňující požadavky nové unijní legislativy.
Spotřebitelé rozhodli
Na spotřebiteli tak zůstává, pro co se rozhodne. A spotřebitel tentokrát rozhodl velmi rychle. Jen několik dní po vydání povolení oznámila firma Syntenga, že nebude zatím svou geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 na trzích v členských státech Unie prodávat.
Důvodem je vlna spotřebitelského odporu, která se zvedla vzápětí poté, co se zpráva o povolení prodeje dostala na veřejnost. Zvedl se jednak odpor běžných spotřebitelů, jednak, a to je z ekonomického pohledu mnohem vážnější, odpor potravinářského průmyslu. Jeho představitelé se bouří hlavně kvůli rozšiřování stávajícího sortimentu o geneticky modifikovanou potravinu. Dali zároveň jasně najevo, že přestanou tuto kukuřici používat pro komerční účely.
Syntenga se nyní pokouší zajistit si u Evropské komise povolení k pěstování kukuřice Bt11 s odůvodněním, že tento produkt má snad větší naději na úspěch u zemědělců.
-gal-
Článek je uveřejněn ve spolupráci se serverem Svět hospodařství.
Follow
