Evropská unie by měla vypracovat komplexní a podrobná pravidla pro vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), která by členským státům umožnila plně využít různé formy realizace zásadních projektů rozvoje infrastruktury v celoevropském měřítku. To jsou závěry zprávy PricewaterhouseCoopers nazvané Jak vytvářet partnerství veřejného a soukromého sektoru v nové Evropě.
Rozšířená Evropská unie potřebuje posílit svou konkurenceschopnost a ekonomický růst, což je podmíněno podstatným zlepšením evropské infrastruktury a zvýšením kvality veřejných služeb. Velké rozdíly v úrovni infrastruktury brzdí hospodářský rozvoj Evropy. Vyrovnání těchto rozdílů ale vyžaduje obrovské investice, na něž zdroje EU a vlád členských států nestačí. Významně zde mohou pomoci soukromé prostředky.
Evropská unie poskytuje členským státům značné finanční částky na regionální rozvoj a na posílení ekonomické a sociální soudržnosti prostřednictvím kohezního a strukturálních fondů. Tyto finance však mohou pokrýt maximálně 85 %, resp. 75 % předpokládaných nákladů. Pro nové členské státy je přístup k těmto fondům bezesporu velkým přínosem, ale možnost využít tyto zdroje je podmíněna schopností podílet se v dané míře na spolufinancování projektů. A to může být – zejména vzhledem k současným tlakům na snižování schodků veřejných rozpočtů a státních dluhů – velmi náročné.
„Pro nové členy EU je schopnost využít co nejvíce zdrojů, na něž mají nárok, zcela zásadní. Nedostatek financí ve veřejném sektoru, které jsou nutné pro spolufinancování, a možná zpoždění při realizaci rozvojových projektů, mohou vést k tomu, že evropské zdroje nebudou plně využity. Noví členové EU tak riskují, že přijdou o značnou část podpory evropských fondů,“ upozornil Miroslav Singer, ředitel v oddělení Finančního a kapitálového poradenství, PricewaterhouseCoopers.
Nová zpráva PricewaterhouseCoopers analyzuje projekty PPP uskutečněné v Evropské unii a hodnotí jejich efektivitu. Rozebírá PPP v jednotlivých zemích a průmyslových odvětvích a obsahuje i přehled aktuálního stavu legislativy o PPP členských států EU. Mezi nejdůležitější závěry zprávy patří tyto:
- Evropská unie umožňuje, aby se na projektech rozvoje infrastruktury podílely soukromé subjekty a aby všechny země kohezního fondu využily v této oblasti PPP. Většina rozvojových projektů však kombinovala prostředky z evropských fondů se státními zdroji, nikoli se soukromými financemi.
- Podle zkušeností Velké Británie a Nizozemska mohou PPP, jsou-li dobře zorganizována, dosahovat až 15% úspor oproti tradičnímu způsobu realizace zakázek.
- Nejrozvinutější zemí z hlediska PPP je Velká Británie. Německo a Francie vykazují pomalejší vývoj, zatímco Řecko, Irsko a Španělsko s rozdílnými výsledky věnují na rozvoj programů PPP značné zdroje. Mezi novými státy EU jsou v přípravě PPP nejaktivnější Maďarsko, Kypr a Česko.
- Jedním z důvodů, proč se PPP rozvíjí v Evropě tak pomalu, je skutečnost, že pro pracovníky veřejného sektoru je tato problematika příliš komplikovaná. EU nepřijala v této oblasti žádná jednoznačná pravidla a není zcela zřejmé, jak by měla být realizace projektů PPP začleněna do stávajících postupů EU pro realizaci zakázek.
- Ačkoli tedy EU podporuje větší využití soukromých prostředků v projektech rozvoje, neexistence dostatečně podrobných pravidel pro realizaci takových projektů, náročnost sladění podmínek potřebných pro úspěch metody PPP s požadavky na projekty financované evropskými fondy a nedostatek zkušeností komplikují realizaci takových projektů.
Richard Abadie, partner, PricewaterhouseCoopers, dodal:
„Velká míra nejistoty a nesystematičnosti, jíž se vyznačuje evropská legislativa o PPP, zvyšuje rizika takových projektů. Tato rizika se týkají jak veřejného, tak soukromého sektoru a jejich důsledkem jsou vyšší náklady. EU oprávněně považuje PPP za schůdnou alternativu k tradičnějším formám realizace zakázek a je si vědoma jejich finanční výhodnosti. Musí nyní podniknout taková opatření, která podpoří skutečné naplnění této představy o využití PPP.
Vzhledem k možnému významu a šíři uplatnění PPP v dnešní Unii může jen komplexní a aktivní přístup EU umožnit členským státům efektivně využít PPP při realizaci tak náročných projektů, jako je vyrovnání rozdílů v kvalitě evropské infrastruktury.“
Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) jsou dohody mezi vládami a soukromými subjekty, jejichž hlavním účelem je zajištění finančních zdrojů a zvýšení efektivity projektů rozvoje veřejné infrastruktury, veřejných zařízení a souvisejících služeb. Obě strany společně nesou náklady na projekty a sdílejí zodpovědnost, rizika a výnosy.
Projekty PPP přinášejí veřejnému sektoru řadu osvědčených výhod, zejména umožňují:
1. získat dodatečné finance k omezeným rozpočtovým zdrojům
2. snížit náklady využitím efektivních procesů a postupů užívaných v soukromém sektoru
3. zvýšit kvalitu veřejných služeb a zařízení
4. urychlit rozvoj infrastruktury
– red –