„Zajímavým zjištěním je fakt, že mladí Češi mezi 18 – 25 lety se neliší významně ve svých hodnotách, postojích, snech, strachu, od svých vrstevníků ze západní Evropy,“ říká ke studii mano.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=1951″ TARGET=“_blank“>EuroYouth Kateřina Kučerová ze společnosti Millward Brown.
„Zjistili jsme opravdu malé odlišnosti, samozřejmě to souvisí s odlišným historickým backgroundem (komunismus ve východních zemích, silný vliv tradičního islámu v Turecku),“ doplňuje Kateřina Kučerová. „To se mladých dotýká především ekonomicky – na východě mají o něco menší kupní sílu, obzvláště v Rusku a Turecku jsou některé symboly západu stále velmi aspirativní (typický příklad je Mc Donalds, který v těchto zemích dopadl v hodnocení značek mnohem lépe ve srovnání s ostatními zeměmi – obzvláště pokud se týká emocionální blízkosti značce).“
Mladí Češi se odlišují především svými obavami o bydlení. Investice do vlastního bytu znamená velkou finanční zátěž, více než v jiných zemích ji vnímají jako ztrátu možnosti bavit se, užívat si, investovat do volnočasových aktivit. I proto zůstávají bydlet s rodiči, své peníze chtějí užívat, závazek splácení např. hypotéky odsouvají do doby založení rodiny – „až přijdou děti“.
Odlišují se i ve vnímání cestování. Na západě je cestování pro mladé zdroj zábavy, vzrušení, potkávání nových lidí, známostí. Češí vnímají cestování více prakticky, funkcionálně – s cestováním stále spojují studium jazyků, výdělek peněz. Stejně tak racionálněji vnímají vzdělání. Vzdělání, respektive zisk diplomu, vnímají jako vstupenku k lépe placeným pracovním příležitostem, typický postoj lze shrnout slovy: „Chci dodělat školu, ten papír je důležitý pro získání dobře placené práce. To je hlavní důvod, proč studuji.“ (Na západě má univerzitní vzdělání větší kredit, školy jsou posuzovány dle kvality, Češi spíše komentují, zda studují výhodný obor).
Zajímavé také bylo porovnání bývalého východního versus západního bloku. V zemích bývalého východního bloku jsou mladí lidé stále rezervovanější vůči okázalosti – pokud je někdo „brandován“ od hlavy až k patě, je vnímán negativně, jako snob. Takové reakce byly zaznamenány krátce po revoluci, kdy se ve společnosti objevili lidé, kteří měli zapotřebí demonstrovat své nové postavení – bohatství – nápadným zevnějškem – od nošení drahých značek oblečení, demonstraci drahých mobilních telefonů první řady – sít NMT….atd. Rezervovanost vůči takovému chování, prezentaci, zdá se, přetrvává. „To jsou hlavní odlišnosti, jak jsem však zmínila, jednoznačně se dá říci, že mladí Evropy jsou stejní, mají více společného než rozdílného“, uzavírá Kateřina Kučerová ze společnosti Millward Brown.
– pk –
Follow
