Odpověď na tuto otázku a mnoho dalších z oblastí predikce budoucího vývoje exportu, identifikace regionů, kde lze v budoucnu očekávat exportní růst nebo potíže, hodnocení podmínek pro export, hodnocení konkurenčních výhod, se kterými je spojováno české zboží, poskytuje 4. vlna projektu EXPORTNÍ VÝZKUM, který výzkumná agentura GfK Praha ve spolupráci s DHL International uskutečnila v září loňského roku.
Výsledkem analýzy jsou hodnocení samotných exportérů (např.: Tatra, ETA, ŠKODAEXPORT, Budějovický Budvar …).
Krátkodobé i dlouhodobé exportní sebevědomí nejvýznamnějších českých exportérů kleslo. Oba indexy zaznamenaly velmi obdobný pokles. O trochu výrazněji poklesl index dlouhodobého exportního sebevědomí, tedy výhled na příštích 12 měsíců.
Německo, do kterého exportuje 87 % dotázaných firem, a členské země Evropské unie, do kterých směřuje vývoz 84 % oslovených společností, zůstávají klíčovými trhy pro exportéry. Velmi důležitý trh představuje nadále Slovensko a další země východní Evropy.
Šest exportních firem z deseti v posledních třech letech neztratilo žádné ze svých odbytišť. Pokud firma nějaké odbytiště ztratila, jednalo se většinou o částečnou ztrátu, nikoliv úplnou. K částečným ztrátám trhů došlo nejčastěji na území Evropy. Nejčastějšími příčinami ztráty trhu byla nekonkurenceschopnost.
Vývozci ve srovnání s minulými vlnami měření vnímají podmínky pro export o něco pozitivněji. Mezi českými exportéry převládá pocit, že jsou o podpůrných programech pro české exportéry dostatečně informováni.
V příštích 12 měsících budou naše exportéry ohrožovat nejvíce směnné kurzy měn. Ve srovnání s minulou vlnou šetření mírně stouply obavy z nepříznivého vlivu směnných kurzů měn a nově se objevily obavy z hospodářské recese.
Čím nižší známku od 1 do 4 (průměrná hodnota souhlasu s výrokem) výrok dostal, tím více se s ním oslovení exportéři ztotožňují.
Na základě výsledků výzkumu můžeme konstatovat setrvalý stav v oblasti hodnocení českých výrobků na zahraničních trzích očima našich nejvýznamnějších exportérů.
České výrobky i nadále nejčastěji charakterizuje výrok: „České výrobky jsou v zahraničí vnímány jako cenově přístupné.“ A naopak pro české výrobky není typické, že by byly hodnoceny jako výrobky na špičkové technologické a technické úrovni.
Další informace:
klika@gfk.cz