Přes čtyři sta účastníků se sešlo na 3. konferenci hotelového a gastronomického managementu HORECA 2003. První sekce, kterou řídil Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., rektor Vysoké školy hotelové v Praze a zároveň jeden z hlavních organizátorů konference, se zabývala trendy rozvoje trhu hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu. Druhá sekce řízená viceprezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavlem Hlinkou byla zaměřena více prakticky a představila příklady úspěšných podnikatelských řešení v praxi. Třetí část konference probíhala v paralelních sekcích zaměřených na specifika podnikání malých provozoven, na trendy v cenové politice hotelů, na marketing na hotelovém a gastronomickém trhu a v neposlední řadě na problematiku vína jako rozvojového potenciálu pro gastronomii.
Na úvod konference se diskutovala problematika cestovního ruchu jako jednoho z hlavních hospodářských odvětví České republiky. Devizové příjmy z cestovního ruchu se pohybují okolo částky 100 mld. korun. Hlavními úkoly státu v oblasti cestovního ruchu jsou především vytváření podnikatelského prostředí a propagace české republiky v zahraničí. V posledních měsících došlo k otevření kanceláří v zahraničí zajišťujících propagaci ČR.
„Česká republika má šanci dostat v letech 2004-2006 od EU 3,5 mld. korun na rozvoj cestovního ruchu . Byla by pro nás ostuda, pokud bychom této šance nevyužili. Znamená to mít ale dobré projekty a přistoupit k revitalizaci informační infrastruktury,“ popsal jednu z velkých příležitostí pro cestovních ruch Mgr. Pavel Němec, Ministr pro místní rozvoj. Zároveň ve svém příspěvku uvedl, že se Ministerstvo pro místní rozvoj společně s oborovými svazy snaží dosáhnout jednotné klasifikace ubytovacích zařízení. Takové klasifikace, která dává turistům jistotu, že za své peníze dostanou odpovídající kvalitu. „Klasifikace by zatím měla být dobrovolná, ale pokud se osvědčí uvažuje ministerstvo o povinnosti hotelů a penzionů přijmout jednotnou klasifikaci,“ řekl ministr.
V další části konference se diskutující zabývali současnými problémy hotelnictví u nás a ve světě. Shodli se na tom, že hotelový průmysl v současné době prochází recesí. Teroristické útoky 11. září v Americe, výbuch na Bali, válka v Iráku, důsledky nemoci SARS, stagnace a pokles ekonomiky nejvyspělejších evropských států se nepříznivě podepsaly na výsledcích hotelů globálně po celém světě. Naše hotelnictví je dále ovlivněno poklesem výkonnosti ekonomiky SRN. Loňské povodně spojené se špatnou informovaností v zahraničí o připravenosti ČR znovu uvítat hosty odradily mnoho potenciálních návštěvníků. Zdá se proto nevyhnutelné přistoupit k úsporným opatřením, vydat se strategií efektivity nákladů.
Roman Vacho, prezident NFHR ČR, na konferenci prezentoval výsledky mezinárodního průzkumu nazvaného příznačně „Strategie přežití“, kterého se zúčastnilo přes jeden tisíc hotelů po celém světě. „75% hotelů přezkoumalo své náklady plynoucí ze smluv a poplatků, 80% hotelů zavedlo programy na úsporu nákladů na energie. Většina hotelů účastněných v průzkumu zvýšila své náklady na rozpočet marketingu a více než 60% hotelů zvýšilo rozpočet na elektronický marketing, 40% respondentů se soustředilo na skupinové trhy s následným zaměřením na propagaci nabídky, package cen pro rodiny, bezplatné parkování, nabídku gastronomie apod. Všechna opatření vedla z 53 % k lepší obsazenosti, 40% vytváření podílu na trhu, 40% vytváření nových trhů, ve 23% zlepšení zisku a ve 20% k lepší ceně za prodaný pokoj,“ uvedl Vacho.
Dalším diskutovaným tématem na konferenci byla oblast podnikání ve stravovacích a ubytovacích službách. Diskutující se shodli, že hlavním problémem tohoto podnikání je skutečnost, že přes 90% podnikatelů není organizováno v žádném profesním sdružení. „Pokud by se ve sdruženích podařilo zapojit většinu podnikatelů, mohl by hlas silného profesního sdružení být více slyšet a svou razancí probudit z letargie ty, kteří mohou dát průmyslu cestovního náležité postavení, odpovídající jeho přínosu národnímu hospodářství,“ vyzvala ostatní podnikatele k užší spolupráci Mirka Luprichová, prezidentka sdružení HO.RE.KA. ČR.
Sdružení HOREKA vidí ústy své prezidentky vývoj v oblasti pohostinství takto: „Bude se zřejmě snižovat počet vedoucích pracovníků, vývoj techniky a nových technologií bude postupně vytlačovat zakořeněné zastaralé metody, dojde ke změnám v sortimentu, uplatnění budou nacházet dosud méně známá jídla odrážející kulturu různých etnik, očekává se další nárůst provozů tzv. rychlého občerstvení spojený s úbytkem luxusních a drahých restaurací s komplikovanou obsluhou, výrazný úbytek se bohužel očekává u pohostinských zařízení malých velikostí, které těžko vyhoví všem nově zavedeným požadavkům.“
Follow
