Jak myslí a jednají manažeři ve Švýcarsku

Manažerská generace se podstatně změnila a omládla. Studie KMPG „Business Leaders in Switzerland“ objasňuje motivaci a způsob myšlení švýcarských manažerů. Výsledky jsou zajímavé i pro nás, neboť revidují mnohá ustálená klišé.
Výsledky uvedené studie vyplynuly z dotazníkového šetření mezi členy top managementu velkých, středních i malých švýcarských podniků vybraných namátkou z žebříčku „TOP 2000 in der Schweiz.“

Co manažery přitahuje a co jim vadí
Velké mezinárodní podniky, i když procházejí těžkými obdobími, působí na švýcarské manažery dobrým dojmem. Zdá se, že negativní zprávy z letošního roku ohledně bilančních skandálů řady společností na ně mají jen malý vliv a že se i nadále obejdou bez zahraničních vzorů.

Co tedy Švýcary na managementu nejvíc přitahuje?
Jsou to tři momenty, které respondenti citované studie KPMG považují za rovnocenné: za prvé je to příležitost vykonat něco velkého (34 %), za druhé volnost v rozhodování a možnost sám si uspořádat pracovní prostředí (33 %) a za třetí odpovědnost (32 %). Vykonat něco velkého má přitom větší váhu u mladších manažerů. Nápadné také je, že absolventům vysokých škol mnohem méně záleží na odpovědnosti.
Největší výzvou pro vedoucí pracovníky je získat dobré spolupracovníky a dosáhnout toho, aby byli k firmě loajální (74 %). Menší význam však švýcarští manažeři přikládají umění dobře zvládnout nové technologie nebo zvyšovat hodnotu podniku pro akcionáře (Shareholder Value). Zajímavé je, že internet a e-business už nepatří k těm oblastem, které manažeři chtějí ovládnout za každou cenu. Vysoké pracovní zatížení ani tlak na maximalizaci zisku jim většinou nevadí. Spíše jde o konkrétní tlaky, které se jim na řídící práci líbí nejméně (68 %). Výrazné je to zejména ve velkých podnicích (79 %). Naproti tomu je politováníhodné, že podíl žen ve vedoucích pozicích je stále na velmi nízké úrovni.

Další atributy managementu

• Kariéra manažerů není podle závěru studie KPMG “ otázkou vztahů“, jak se často předpokládá: podpora jiných osob je pro profesní vzestup rozhodující jen v omezené míře. K osobní kariéře nejvíce přispívá kvalifikace pro danou práci (90 % respondentů). Důležitá je rovněž tvrdá práce a zkušenost (po 81 %) a „být ve správném čase na správném místě“ (84 %). Naproti tomu loajalita, jako faktor kariéry, ztratila na významu. Ve vedlejším postavení jsou dnes také podnikatelská kultura, image a tradice firmy.
• Dvě třetiny švýcarských manažerů označují svůj řídicí styl jako uvolněný a kolegiální. Za distancované, avšak čestné manažery se považuje 32% respondentů. Jako nejdůležitější předpoklady pro svůj úspěch uvádějí schopnost vést lidi, sociální kompetenci a mít vizi. Strategické myšlení, inovativnost, znalosti a podnikatelský rozhled jsou pro ně až druhořadé. Nejsilnějšími stránkami švýcarských manažerů jsou schopnost vedení lidí/leadership a motivace.
• Pracovní doba manažerů je vysoká. V průměru činí 58 hodin týdně. 25 % dotázaných pracuje přes 60 hodin; výrazně vyšší je podíl workoholiků mezi absolventy vysokých škol. Nadále se zvyšuje i podíl řídících pracovníků, kteří pravidelně pracují o víkendech.
• Dovolená – manažeři si dopřávají v průměru 4,5 týdne dovolené ročně, zhruba čtvrtina vyjde s třemi týdny i méně. 40 % stráví svou dovolenou ve Švýcarsku, 51 % v zahraničí.
• Vzdělání – švýcarští manažeři jsou značně vzdělaní: 42 % jich má vysokoškolské vzdělání. Dalším titulům se naproti tomu přikládá jen malý význam. Jazykové znalosti jsou pro manažery naprostou nutností: 94 % hovoří anglicky, 87 % francouzsky, 32 % italsky a 9 % španělsky.
• Celoživotní zaměstnání se přežilo, ale věrnost firmě má stále své pevné místo. V průměru působí dotázaní manažeři 13,8 roku ve stejném podniku. Jen 30 % jich pracuje v téže firmě necelých pět let. O něco mobilnější jsou ti ve věku do 50 let (v průměru 9 let příslušnosti ke stejnému podniku) a absolventi vysokých škol (11 let). Věrnost podniku se však nesmí zaměňovat za nedostatečnou mobilitu. Manažeři totiž pracují kratší dobu v jedné pozici. Především ti mladší se vyznačují velkou ochotou ke změně: v průměru pracují na stejném pracovním místě 2,5 roku. Starší manažeři by však v 60 letech rádi z profesního života odešli. Pracovat déle než do 65 let si přejí pouhá 4 % manažerů ve Švýcarsku.
• Vliv poradců a koučů na švýcarské manažery je spíše malý. Zdá se, že externí konzultanti všeobecně ztratili na významu, což je zjištění, které jistě nepotěší poradenské firmy.

Životní styl švýcarských manažerů

• Automobil jako symbol statusu. Švýcarští topmanažeři jezdí stále více německými luxusními automobily, nejčastěji značky Audi (19 %), BMW (27 %) a Mercedes (12 %) – tato auta jsou symbolem jejich statusu. O něco níže se nacházejí Renault a Peugeot (po 5 %), VW a Opel (po 4 %) Volvo (3 %) a šest předních japonských vozů (2 %). Jako auto snů se uvádí Jaguar (10 %) a Porsche (8 %).
• Oblékání. Manažeři ve Švýcarsku nadále dodržují tradiční styl oblékání: 59 % jich chodí do kanceláře výhradně v obleku, 41 % se i do práce tu a tam oblékne ležérně či sportovně (casualwear). Konfekční obleky dominují (70 %), jen 4 % manažerů si nechávají oblek ušít na míru. Nejčastěji se nosí obleky značky Boss, rovněž rozšířené je oblečení PKZ a Strellson. Kodex oblékání se dodržuje především ve velkých podnicích. Naproti tomu v malých a středních podnicích je oblékání volnější.
• Bydlení. Typickou formou bydlení manažerů je rodinný dům (82 %). Nájemní byty představují s 15 % výjimku. Čtvrtina navíc vlastní letní sídlo ve Švýcarsku nebo v zahraničí. Doma vládne žena: 65 % partnerek manažerů nepracuje, 19 % na částečný a 16% na plný úvazek.
• Životní styl se projevuje také ve vlastnictví luxusních předmětů. 54 % manažerů uvádí, že vlastní cenné obrazy, sochy a jiné umělecké předměty. Sběratelsky zaměřeni jsou především manažeři, kterým je více než 50 let nebo pracují ve velkém podniku. Cenné šperky vlastní 24 % respondentů, 19 % sbírá nebo vlastní známky, staré automobily, sbírky minerálů apod. Zhruba 7 % manažerů vlastní jachtu.
• Cestování. Služebně létají manažeři nejraději business třídou, v soukromém životě jsou však spořiví a dávají přednost třídě economy. O něco méně výrazný je smysl pro úspory při volbě hotelu: 18 % jich běžně nocuje o dovolené v pětihvězdičkovém a 43 % ve čtyřhvězdičkovém hotelu.
• Rodina – (91 % švýcarských manažerů je ženatých, 6 % je svobodných) je důležitá pro odreagování od práce, není však zdrojem inspirace. Pouhých 9 % manažerů připouští, že v rodině získává cenné impulsy pro svůj profesní rozvoj. Rozhodující jsou naproti tomu debaty s kolegy, profesní sdružení, semináře a odborná literatura.
• Volný čas. Důležitým prostředím pro odreagování manažerů zůstává rodina. Na 86 % manažerů tráví svůj volný čas nejraději v jejím kruhu. Menší je zájem o sport (9 %) a jiné koníčky (5 %). Ke koníčkům, které pro manažery znamenají nejvíce, patří lyžování, turistiky a koncerty klasické hudby. Méně příznivců mají golf, film a plachtění.
• Svou angažovanost však švýcarští manažeři neomezují pouze na své povolání.Jsou aktivní zejména ve sportovních spolcích (32 %), v kulturních organizacích (29 %) a ve veřejně prospěšných institucích (27 %). Menší význam mají kluby Rotary, Lions apod.
• Jídlo a pití – v čele je italská kuchyně(54 %), před asijskou (17 %) a poctivou švýcarskou kuchyní (15 %). Naproti tomu své přívržence ztrácí francouzská kuchyně. Obecně se manažeři neodříkají vína: ke služebnímu obědu jich 62% pije alkohol příležitostně až často a pouhých 12 % se ho důsledně odříká.