Analýza chování konkurence je oblastí, kterou musí management podniku důkladně prostudovat, aby mohl vytvořit strategii, která umožní podniku prosperovat. Jak je řečeno, jednou z klíčových vlastností úspěšného podniku je její jedinečnost a odlišnost od konkurentů. Proto analýza konkurence hraje velmi důležitou roli.
Mluvíme-li o konkurenci, je třeba si uvědomit jednou klíčovou skutečnost. Vzhledem k obrovskému rozvoji vědy, výzkumu a vývoje došlo v posledních letech k tomu, že nové technologie bývají stále častěji aplikovány v odvětvích, s nimiž vůbec nesouvisejí. Tím se konkurence přirozeně vyostřuje a o přízeň zákazníků se uchází stále více firem. Moderní podnik tudíž dnes nemůže hledat konkurenci v rámci odvětví, ve kterém působí, ale musí vidět i za jeho hranice.
Identifikace přímých konkurentů je samozřejmě daleko snazší než identifikace potenciálních konkurentů, kteří se nacházejí mimo naše odvětví. Přesto není nemožné najít potenciální konkurenty, kteří doposud působí mimo naše odvětví. Je možné toho dosáhnout především studiem nejmodernějších technologií a hledáním způsobů, zda a jak je lze využít v odvětví, ve kterém podnik působí.
Studium konkurence nesmí být chápáno jako snaha nalézt způsob, jakým eliminovat soupeřovu konkurenční výhodu, ale jako snaha identifikovat oblasti, ve kterých se od konkurenta můžeme odlišit a využít je k nenapodobitelnému vytvoření hodnoty zákazníkovi a k dosažení monopolního zisku.
Od konkurence se můžeme učit ve třech základních oblastech. Jedná se o studium základních kompetencí konkurenta, studium neočekávaných úspěchů a neočekávaných neúspěchů a studiem konkurenčních produktů.
Studium základních kompetencí konkurenta nám pomůže zjistit, v čem je výjimečný, jaká kombinace zdrojů mu umožnila získat konkurenční výhodu, vzhledem k jakým zákazníkům ji uplatňuje. Bývá užitečné seznámit se s vizí a misí, kterou prezentuje na veřejnosti, protože v ní najdeme jeho hodnoty, postoje a cíle. Cílem rozboru konkurenční výhody soupeře musí být snaha nalézt způsob, jakým se může náš podnik odlišit a získat konkurenční výhodu. Imitace konkurenta nepřináší efekt, protože konkurent má časovou výhodu a jiný podnik může tudíž trh oslovit v nejlepším případě jaké druhý, což nikdy nezajistí vedoucí postavení. Kdyby se navíc organizace snažily neustále navzájem imitovat, zvyšovaly by se sice standardy, ale vytratila by se konkurence, protože by všichni činili identické kroky. Každá imitace je navíc finančně náročná.
Studium neočekávaných úspěchů a neočekávaných neúspěchů představuje další významný zdroj učení od konkurence. Jejich vyjasnění podniku ukáže konkurentovy silné a slabé stránky a případně příležitosti a hrozby, které trh nabízí. Podnik se musí zaměřit na slabé stránky soupeře a hledat cesty, kterými lze poskytnout zklamaným zákazníkům maximální užitnou hodnotu. Přitom je nutné využít své základní kompetence. Příležitosti je třeba využít k získání zákazníků a vytvoření zisku. Přitom se musí firma opět ptát, jakými základními kompetencemi lze dosáhnout úspěchu při chápání se vzniklé příležitosti.
Poslední základní možnost učení se od konkurence představuje rozbor konkurenčních produktů (jak výrobků, tak služeb). Opět je třeba zdůraznit, že jakákoli imitace je nepřípustná. Vše, co se podnik od konkurence naučí, musí aplikovat na svou situaci a neustále se ptát: „Jak můžeme využít naše přednosti k tomu, abychom si vytvořili konkurenční výhodu, kterou náš konkurent nebude umět napodobit?“. Studium konkurenčních produktů může mnohé napovědět. Podnikoví zaměstnanci jistě najdou řadu způsobů, jak vytvořit lepší výrobek než vyrábí někdo jiný, či jak se odlišit.
Velmi důležitá je i výměna zkušeností mezi firmami. Ta může probíhat v rámci odvětví nebo mezi organizacemi z jiných odvětví. I když se může zdát, že učení se na základě výměny zkušeností v rámci odvětví je bláznovství, řada automobilových výrobců se od sebe učí či se navzájem navštěvují a vyměňují si zkušenosti. V našich podmínkách se jedná například o společný podnik Toyoty a konsorcia Peugeot-Citroen, který rozhodně nevznikl pouze za účelem vyrobit levný automobil, ale z velké části i proto, že se Toyota chtěla učit ze zkušeností od partnera.
Pečlivé studium chování a strategie konkurence představuje další významný zdroj informací, potřebných pro vytváření konkurenceschopnost zajišťující strategie. Vzhledem k obrovskému zesilování konkurence na všech trzích mají tyto informace velký význam. Nikdy nesmíme zapomenout na to, že tyto informace nám mají sloužit k nalezení vlastní, lepší cesty a k odlišení se.
Zdroj: Filip Šmída:Strategie v podnikové praxi, vydalo nakladatelství Professional Publishing.
Follow
