Připravovaný zákaz rozesílání reklamních zpráv zabrání malým a středním firmám používat při své práci email. Navrhovaný zákon totiž nejasnou formulací ve skutečnosti zakazuje téměř všechny emaily, které si firmy posílají v běžné obchodní činnosti. Cílem návrhu zákona o službách informační společnosti, který představilo Ministerstvo informatiky na tiskové konferenci 18.9.2003, je mimo jiné zabránit rozesílání nevyžádané elektronické pošty, tzv. spamu.
Jak ale upozorňuje Pavel Řehulka ze společnosti Realitní centrum, navrhovaný zákon v §7 sice zamezí rozesílání nevyžádané pošty, ale současně s ní zakáže každodenní komunikaci mezi firmami, jejich dodavateli a zákazníky.
„My sami dostáváme každý den několik nevyžádaných emailů a návrh zákona podporujeme. Máme ale strach, že jeho současná podoba zakazuje téměř všechnu běžnou komunikaci,“ vysvětluje Řehulka.
A dává několik příkladů:
Příklad 1 – Na realitní kancelář se obrátí zájemce s žádostí, aby mu našla byt v jiném městě, kam se bude stěhovat. Cílové město ale leží mimo její region působnosti a proto se obrátí na realitní kanceláře v daném regionu. V seznamu realitních kanceláří nebo katalogu firem si najde kontaktní emailovou adresu a pošle jim krátký dotaz, zda neprodávají byt odpovídající požadavkům jejich klienta. Tento email je však klasifikován novým zákonem jako nevyžádaný, nebyl k němu dán souhlas účastníků, a odesilatel proto riskuje pokutu až 10 milionů korun.
Příklad 2 – Malá pekárna změní své telefonní číslo a chce o tom informovat své dodavatele. Pošle jim proto krátký email. K zaslání emailu však nemá souhlas druhé strany a poruší tak zákon.
Příklad 3 – Firma prodávající zdravotní potřeby zveřejní v katalogu firem svou emailovou adresu. Lékárna, která na tuto emailovou adresu napíše a požádá o zaslání ceníku, se dopustí porušení zákona. Její email nebyl vyžádán a lékárna obdrží pokutu až 10 milionů Kč.
„V zákoně je napsáno, že k zaslání obchodního sdělení je potřeba získat souhlas druhé strany. Ale už nikde není napsáno, jestli ten souhlas musí být písemný. Anebo jestli stačí, aby souhlas vyplynul z přirozeného vztahu mezi např. odběratelem a dodavatelem. Pokud tedy budou úředníci důslední, můžou dát pokutu každé firmě,“ dodává Řehulka.
-pk-