Z nedávné studie provedené společností KPMG Forensic ve Spojeném království vyplývá, že řada respondentů (83 %) by nadřízeným ohlásila zásadní zpronevěru ze strany svých kolegů. Zhruba 44 % respondentů by dokonce ohlásilo i méně závažné přestupky, jako je například krádež kancelářských potřeb. „Přestože tento přístup není ve střední a východní Evropě rozšířen, donášení se pro management firem stává závažnou otázkou. Poskytuje důležitý systém včasné výstrahy a umožňuje problémy řešit interním způsobem,“ tvrdí Charlie Patrick z KPMG, který má zkušenosti s vyšetřováním případů zpronevěry, korupce a podnikových přestupků pro společnosti a investory v 15 zemích střední a východní Evropy.
Šéf řízení rizik společnosti Enron Rick Buy uvedl ve své výpovědi před Kongresem Spojených států, že mu nebylo příjemné, co se ve společnosti děje, ale měl pocit, že nemá možnost, jak své znepokojení sdělit představenstvu společnosti. Naopak další zaměstnanec společnosti Enron, Sherron Watkinsová, zaslala předsedovi představenstva společnosti Kennethu Layovi anonymní e-mail, v němž vyjádřila své znepokojení nad účetními nesrovnalostmi, a později se s ním setkala, aby je s ním osobně prodiskutovala. Někdo by ji mohl považovat za „práskačku“ – tedy někoho, kdo upozorní vedení společnosti nebo policii a úřady na možné přestupky.
„Šetření, jež se opírají o donášení nejsou ve střední a východní Evropě výjimečná – stále vyšší počet je zahajován na základě anonymních dopisů zaslaných zahraničním mateřským společnostem, které svou obchodní činnost provozují v České republice a dalších zemích střední a východní Evropy,” uvádí Charlie Patrick z KPMG.
Tyto dopisy obvykle píší lidé uvnitř společností s podrobnými znalostmi o jednání, které neschvalují. Autory ale mohou být také lidé, kteří si chtějí „vyrovnat účty“ tím, že nevinné osoby vystaví podezření. V některých případech se tyto dopisy zakládají na pravdě, jindy obsahují záměrně zkreslené skutečnosti, které mají vést ke mylným závěrům. V dopisech se obecně objevují stížnosti na jednání vedení a jejich autory jsou podle všeho ti, kteří ve firemní hierarchii patří o stupínek níže. Zvyšující se počet a pravidelnost dopisů ukazuje na to, že lidé, kteří se na svém pracovišti setkávají s neslučitelným jednáním, mají často pocit, že toto je jediný komunikační kanál, který mají k dispozici.
Cílem ohlašování neslučitelného jednání úřední (avšak přesto anonymní) cestou je umožnit identifikaci těchto skutečností v rámci organizace a řešení problémů, které se týkají zpronevěry či jiných přestupků ze strany zaměstnanců. „Systém vychází ze zásady, že mlčení by pro zaměstnance nemělo být tou správnou volbou. Zaměstnavatelé by pro své pracovníky měli zavést bezpečný systém pro ohlašování problémů v oblasti přestupků a dobrovolné předávání informací o protiprávních nebo podvodných praktikách. Neměl by se ale stát náhradou řádné komunikace s managementem nebo prostředkem pro anonymní působení potíží, jak tomu v některých případech bývá,” dodává Patrick.
Zavedení systému, jehož prostřednictvím zaměstnanec může ohlašovat problémy, je ale pouze částečným řešením situace. Stejně důležité je, aby zaměstnanci byli připraveni tyto komunikační kanály využívat a důvěřovali jim. „Vzhledem ke zkušenostem s takovým jednáním v řadě zemí a zvlášť v tomto regionu tu může existovat neochota někoho udávat,” uvádí Charlie Patrick.
Kanál pro ohlašování neslučitelného jednání může fungovat pouze v rámci vhodné infrastruktury a jen v případě, že společnost v této oblasti přijme jasný, upřímný a otevřený závazek. Tato iniciativa, stejně jako řada dalších otázek firemní kultury, musí vyjít ze samého vrcholu struktury společnosti. Aby tyto kanály náležitě fungovaly, musejí mít zaměstnanci jistotu, že jejich anonymita je zaručena a jejich podněty budou brány vážně. Proto některé společnosti využívají služeb externích firem, které se zabývají vznesenými podněty, jiné zase tyto záležitosti svěřují do pravomoci šéfů interního auditu.
„Je-li vše prováděno správně a s podporou vrcholového managementu, ohlašování neslučitelného jednání pro společnosti představuje významný systém včasného varování a podporuje řešení problémů v rámci organizace namísto jejich řešení mimo ni. Rovněž může poskytnout dodatečnou podporu systémům společnosti pro kontrolu vnitřního rizika. Zaměstnanci musejí mít ale v systém naprostou důvěru a přesvědčit se o tom, že jsou díky němu přijímána účinná opatření,” uzavírá Charlie Patrick.
Charlie Patrick je absolventem Oxfordské univerzity a v roce 1994 získal kvalifikaci jako účetní poradce u společnosti KPMG. Od té doby se specializuje na forenzní účetnictví. Jeho práce zahrnuje vyšetřování zpronevěr, různá šetření a znalecké posudky. Patrick působil téměř dva roky jako projektový manažer v týmu společnosti KPMG ve Švýcarsku, kde pomáhal při vyšetřování spících účtů ve švýcarských bankách. Rovněž pracoval ve Španělsku a Brazílii. V roce 2000 přesídlil do Maďarska, kde působí při vyšetřování firemních zpronevěr a korupce ve střední a východní Evropě. Pro klienty rovněž vystupoval jako soudní znalec (v oblasti účetnictví) v mezinárodních arbitrážích a jako svědek u anglického nejvyššího soudu.
KPMG Forensic má rozsáhlé celosvětové zkušenosti v oblasti vyšetřování zpronevěr, počínaje malými krádežemi zaměstnanců po rozsáhlé zpronevěry mezinárodních rozměrů. Jsou schopni sestavit mnohooborový tým s řadou odborných zkušeností od účetnictví po vymáhání práva. Vyšetřují podezření nebo podněty vznesené oborovým managementem, auditorskými výbory a interními nebo externími auditory.
Follow
