Čeští zákazníci nakupují potraviny stále méně v supermarketech a stále více chodí do diskontních prodejen a velkoplošných hypermarketů. Podle studie SUPERMARKET 2003 (INCOMA Research + GfK Praha) poklesl podíl zákazníků, kteří utratí nejvíc v supermarketu, o 5% pod 19%. Současně vzrostl o 3% na téměř 19% podíl zákazníků upřednostňujících diskontní řetězce a oba formáty tak nyní mají vyrovnanou pozici. Nárůst diskontního segmentu přišel ještě těsně před zahájením provozu prodejen Lidl.
V následujících letech můžeme díky tomuto novému řetězci na českém trhu očekávat další posilování diskontního segmentu. Hypermarkety si polepšily za jediný rok o 6% a staly se tak nejdůležitějším typem prodejny pro téměř 40% českých rodin. Podíl malých prodejen klesl na 22% – to je ve srovnání s rokem 1998 propad o 36%.
Pro výběr řetězce je rozhodující, jak zákazníci hodnotí jeho nabídku (šíři sortimentu, ceny, prostředí) a pak ovšem, jestli mají prodejnu poblíž domova či někde při cestě. Nejlépe zákazníci hodnotí šíři sortimentu v hypermarketovém řetězci Globus a za ním následují další hypermarkety: Interspar, Tesco, Hypernova, Carrefour. V dalším klíčovém faktoru, cenové úrovni, vycházejí z hodnocení nejlépe diskonty Penny Market a dále řetězce Kaufland, Makro, Globus a Plus Diskont. Supermarketové řetězce (Albert, Billa, Delvita, J. Meinl a jiné) jsou zákazníky v cenách i sortimentu hodnoceny jen jako průměrné. Silnou stránkou většiny supermarketových řetězců je jejich blízkost zákazníkovi kombinovaná s postačujícím výběrem zboží.
Zde se však otevírá prostor pro expanzi nového moderního formátu, který na českém trhu dosud chybí: convenience prodejnám. Ty staví zejména na maximální blízkosti zákazníkům, vysokém standardu služeb a kvalitní nabídce potravin. Právě expanze nových typů prodejen může v budoucnu znovu zásadně proměnit český maloobchod.
Graf:
Vývoj hlavního nákupního místa potravin
Pramen: SUPERMARKET 2003 (INCOMA Research + GfK Praha)
Follow
