Konkurenceschopnost měst do roku 2025

Nová výzkumná zpráva agentury Economist Intelligence Unit (EIU) s názvem „Hot Spots 2025: Benchmarking the Future Competitiveness of Cities” (Ohniska 2025: srovnání budoucí konkurenceschopnosti měst), vytvořená pro společnost Citi, předpokládá, že k největšímu vzestupu globální konkurenceschopnosti v letech 2012 až 2025 dojde v São Paulu, Inčchonu a Bombaji. Zpráva, která přináší prognózu vývoje konkurenceschopnosti 120 měst do roku 2025, vychází ze schopnosti měst přilákat kapitál, podnikání, talenty a cestovní ruch.

„Města na celém světě se nadále vyvíjejí jako centra inovací a jsou motory hospodářského růstu,“ říká generální ředitel Citi Michael Corbat. „Základem strategie Citi je orientace na 150 měst, u nichž jsme přesvědčeni, že budou v nadcházejících letech určovat podobu světa. Výzkum, jenž si Citi objednala u EIU, povede k lepšímu pochopení faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost městských center a osvětlí také, jak města, jež se umístila na nejvyšších příčkách, dokážou vytvářet stále nové konkurenční výhody,“ dodal Corbat.

Podle této zprávy bude první desítka nejkonkurenceschopnějších světových měst v roce 2025 vypadat následovně: New York (1.), Londýn (2.), Singapur (3.), Hongkong (4.), Tokio (5.), Sydney (6.), Paříž (7.), Stockholm (8.), Chicago (9.) a Toronto (10.).

„Očekává se, že významná města v Indii, Brazílii a na dalších rozvíjejících se trzích budou svou pozici v oblasti konkurenceschopnosti zlepšovat, a dotáhnou se tak na mnoho měst vyspělého světa,“ uvedl Leo Abruzzese, ředitel EIU pro oblast celosvětových prognóz. „Konkurenceschopnost měst v rozvíjejících se ekonomikách se zvýší díky silnému hospodářskému růstu, zkvalitňování fyzické infrastruktury a rostoucí kvalifikace pracovních sil. I tak si ale nakonec svou konkurenční výhodu dokážou udržet města severoamerická a západoevropská,“ doplnil Abruzzese.

Hot Spots 2025: Benchmarking the Future Competitiveness of Cities
Zpráva „Hot Spots 2025: Benchmarking the Future Competitiveness of Cities“ je prognózou postavení měst v oblasti konkurenceschopnosti v roce 2025. Zaměřuje se přitom na osm různých kategorií konkurenceschopnosti a 32 konkrétních ukazatelů. K těmto kategoriím patří ekonomická síla, fyzický kapitál, finanční zralost, charakter institucí, lidský kapitál, globální přitažlivost, společenský a kulturní charakter či environmentální a přírodní rizika. Pořadí města v konečném žebříčku je výsledkem váženého skóre v jednotlivých kategoriích. Ke klíčovým závěrům zprávy „Hot Spots 2025“ mj. patří:

Ohniska konkurenceschopnosti v roce 2025
Největšího posunu směrem vzhůru dosáhnou v letech 2012 až 2025 São Paulo, Inčchon a Bombaj.New York i nadále kraluje jako nejkonkurenceschopnější světové město. Podle prognózy si New York jako nejkonkurenceschopnější město současnosti své postavení udrží i v roce 2025. Vede žebříček v oblasti finanční vyspělosti a patří rovněž k nejvíce konkurenceschopným z hlediska charakteru institucí a ekonomické síly. Největší vzestup v žebříčku zaznamenává brazilské obchodní a finanční centrum São Paulo (celkově na 36. místě). Nadcházející raketový nárůst konkurenceschopnosti tohoto města lze přičítat jeho mladé a rychle se rozšiřující pracovní síle, spolehlivé telekomunikační infrastruktuře, stabilním demokratickým institucím a finanční vyspělosti.

Třetí největší jihokorejské město Inčchon (43. místo) dosáhlo druhého nejvyššího posunu směrem vzhůru. Díky investicím do přístavu špičkové kvality, dopravní infrastruktuře a rozvoji inčchonské volné ekonomické zóny se město stalo obchodní, podnikatelskou, logistickou a turistickou křižovatkou celé severovýchodní Asie, přičemž tento rozvoj ještě zdaleka není u konce. Vzestup Inčchonu v celkovém pořadí je dokladem institucionálního, společenského a hospodářského pokroku dosaženého během posledních desetiletí celou řadou měst v rozvíjejících se částech Asie. Jde rovněž o signál, že v roce 2025 i později budeme svědky růstu konkurenceschopnosti měst v rámci rozvíjejících se trhů.

Z hlediska zlepšování míry konkurenceschopnosti se na třetím místě umístila indická finanční metropole Bombaj (51.). Tento vzestup je založen na její jednoznačně obrovské ekonomické síle, zlepšení finanční vyspělosti a živoucí kulturní rozmanitosti.

New York i nadále kraluje jako nejkonkurenceschopnější světové město. Podle prognózy si New York jako nejkonkurenceschopnější město současnosti své postavení udrží i v roce 2025. Vede žebříček v oblasti finanční vyspělosti a patří rovněž k nejvíce konkurenceschopným z hlediska charakteru institucí a ekonomické síly.

Severoamerická a západoevropská města si svůj konkurenční náskok udrží. Města v USA i v západní Evropě budou i nadále přitahovat kapitál a podnikání, turisty a talent, a to i navzdory obavám ze stárnutí populace, infrastruktury a přetrvávajícím dopadům finanční krize. Krize eurozóny nicméně zasáhne města v jižní a východní Evropě, což v regionu povede ke vzniku „dělicí čáry konkurenceschopnosti“. Například Madrid (společné 46. místo), Řím (68.) i Bukurešť (80.) v pořadí pro období let 2012 až 2025 shodně klesají.

Tempo zvyšování čínské konkurenceschopnosti polevuje. Mezi 25 městy, která se zlepšila nejvíce, není ani jedno čínské. To je odrazem pokroku, jehož mnohá čínská města dosáhla během prvního desetiletí tohoto století. V roce 2025 vystřídá Čína díky rychlému tempu urbanizace a růstu produktivity na pozici největší světové ekonomiky Spojené státy.

Faktory, které budou v roce 2025 ovlivňovat konkurenceschopnost
Velikost nehraje roli.Velikost 20 nejkonkurenceschopnějších měst v roce 2025 se pohybuje od Tokia, které je z tohoto hlediska světovým rekordmanem (odhadem 37 milionů obyvatel), až po některá z menších měst (odhadovaný počet obyvatel Curychu je 1,4 milionu).

Významnou roli hraje kvalita infrastruktury. Konkurenceschopnost je významně ovlivňována fyzickým kapitálem (definovaným jako kvalita fyzické infrastruktury, veřejné dopravy a telekomunikací). Devět z deseti z hlediska konkurenceschopnosti nejrychleji rostoucích měst jsou přístavy nebo města se snadným přístupem k moři. Například přístav a zároveň hlavní město Ománu Maskat (64. pozice) si polepšilo o 14 příček a Sankt Petěrburg (92. pozice) – obchodní brána Ruska směrem na západ – o 15 míst.

Role environmentálních a přírodních rizik bude narůstat. Vysoká úroveň kvality v oblasti správy životního prostředí a politiky udržitelnosti zvyšují atraktivitu města z pohledu firem i lidí. Například předpokládaná schopnost Tokia vyrovnat se s přírodními katastrofami umožňuje tomuto městu udržet si konkurenční náskok; Chicago (druhé nejvíce konkurenceschopné americké město v roce 2025) předčilo všechny své konkurenty v USA právě v oblasti správy životního prostředí.

Silným motorem je rovněž vzdělání. Kvalitní vzdělání je jedním z faktorů přispívajících ke stabilně vysoké produktivitě i růstu, a tím i konkurenceschopnosti města. To je dobře patrné v Tel Avivu, kde dlouhodobá orientace na vzdělání posiluje jeho konkurenceschopnost. Obdobně i důraz kladený na oblast vzdělání vynesl Singapur mezi desítku nejlepších měst pro rok 2025 v kategorii lidského kapitálu.

Citi si objednala vypracování žebříčku „Hot Spots 2025: Benchmarking the Future Competitiveness of Cities“ s cílem zlepšit pochopení tržní konkurenceschopnosti a vytipovat místa, kde se pravděpodobně v následujících desetiletích bude vyskytovat růst, příležitosti a talent. Citi uznává, že konkurenceschopnost má více složek než jen růst – zvláště městské aglomerace vzájemně soupeří o investice, talenty a podniky. Tato zpráva vychází z předchozího výchozího materiálu s názvem „Hot Spots: Benchmarking Global City Competitiveness,“ jehož zpracování si Citi objednala v roce 2012.

-red-