4. Velkodistrubutoři
Za období od roku 1989 prošla i oblast farmaceutické distribuce v Čechách bouřlivým rozvojem, téměř zdvojnásobením počtu lékáren počínaje a razantním snížením počtu distribučních společností konče. To vše s jediným cílem – zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím optimalizace nákladů.
V této oblasti distribuce se v posledních letech v České republice odehrál v důsledku tvrdé konkurence neuvěřitelný proces koncentrace. Je zřejmé: čím silnější jsou dodavatelé, tím problematičtější a nevýhodná je pozice pro odběratele. V tomto případě lékárníky. Krátce po roce 1990 bylo v České republice více jak 160 velkoobchodů. Dnes, po nemilosrdném konkurenčním boji, ovládli přes 50 % celého trhu nadnárodně působící koncerny PHOENIX a GEHE. (Kolektiv autorů, 2001) K významnějším patří také PURUS, AllianceUniChem a Pharmos. Ostatní podstatně menší distributoři mají pouze regionální význam.
V období několika posledních let se na českém farmaceutickém trhu začal objevovat zcela nový fenomén : sítě lékáren. Mají různou podobu – od dvou či více lékáren patřících témuž majiteli nebo majitelům přes poloformální sítě, kde ne vždy lze přesně zmapovat majetkové vztahy, až po profesionálně organizované sítě, provozované společnostmi s převážně zahraničním kapitálem. Některé z nich mají přímou majetkovou vazbu k distribučním společnostem, jiné nikoli.
Velký problém ovšem spočívá právě ve faktu, že nyní existují velkoobchodníci s léčivy, kteří se nesoustředí pouze na velkoobchod, nýbrž cíleně a úspěšně budují četné divize lékáren. Tak např. firma GEHE vlastní v evropských zemích přibližně 1400 lékáren a stejně tak společnost AllianceUniChem. V České republice, vlastní GEHE až dosud asi 20 lékáren se stoupající tendencí a AllianceUniChem s budováním řetězce začíná (Zdroj: www.mpo.cz, 2002)
Veškeré aktivity, směřující ze strany velkodistributorů na přebírání a provozování lékáren, jsou zvláště při současném systému smluvního dělení přirážky v rozporu s provozováním lékáren coby samostatných zdravotnických zařízení a vnáší do podnikání nerovné podmínky, vedoucí k postupnému zániku samostatných nezávislých lékáren.
Lékárníci musí zvážit zda chtějí vykonávat lékárnickou profesi jako svobodné povolání nebo díky podnikatelským záměrům některých velkodistributorů budou jenom výkonným zařízením pro vytváření vyšších zisků těchto řetězců. Lékárníci by se měli snažit nepodlehnout lákavým nabídkám distributorů na dumpingové ceny a obchodní přirážky, které mají sloužit především v první řadě k likvidaci konkurence na úrovni velkodistribuce a následně k likvidaci a přebírání nezávislých lékáren. Dumpingové nabídky porušují pravidla slušného podnikání v každém resortu. Jejich cílem v oblasti zdravotnictví není pacient, nýbrž ovládnutí trhu.
5. Výrobci
Domácí výrobci prošli všemi procesy odstátnění a privatizace více méně úspěšně. V současné době jsou však Léčiva jediným podnikem nezávislým na strategickém investorovi (Zdroj: www.job.leciva.cz, 2002). V uplynulém desetiletí museli výrobci zejména zapomenout na fakt, že co se vyrobí, se také spotřebuje. Velmi důležitá po roce 1989 byla i změna portfolia výrobků. Došlo k nebývalému rozšíření sortimentu na úroveň běžnou ve vyspělých zemích. Z našich výrobců měli vždy rozhodující podíl na trhu především Léčiva, Slovakofarma a Galena.
Výrobu farmaceutického průmyslu lze rozdělit na dvě hlavní výrobkové skupiny tj. na výrobu farmaceutických substancí a na výrobu konečných lékových forem (Kolektiv autorů, 2001). Farmaceutické substance tvoří převážnou část produkce např. ve Farmaku Olomouc, Chemopharmě Ústí nad Labem, v Galeně Opava a ve Spofě Praha. Charakteristickým rysem výroby farmaceutických substancí je vysoký podíl vývozu jejich produkce do vyspělých průmyslových zemí EU, USA nebo Japonska.
Výroba konečných lékových forem převažuje u největších tuzemských výrobců, Léčiva Praha a Galena Opava. Produkce konečných lékových forem je určena především pro tuzemský trh a export do zemí střední a východní Evropy (Slovensko, Rusko, Polsko aj).
V České republice existuje 61 subjektů vlastnících povolení Ministerstva zdravotnictví ČR k výrobě léčiv (Zdroj: www.sukl.cz – 31.12.2002). Výrazněji na tuzemském trhu působí cca 30 výrobců, z nichž 14 firem se sdružilo do Sdružení českého farmaceutického průmyslu. V současné době jsou již všechny farmaceutické společnosti zprivatizovány a tím do značné míry konsolidovány. Do řady z nich vstoupil zahraniční kapitál.
6. Stát
Stát se významně podílí na regulaci cen ve farmaceutickém průmyslu. Regulace cen léčiv je uplatňovaná ve dvou stupních (Zákon O cenách č.526/1990 Sb.):
1. Samostatně na úrovni výrobce a dovozce stanovením maximální výrobní nebo dovozní ceny. Problém spočívá ale v odlišné metodě stanovení cen, protože tuzemský výrobce má přesnou kalkulaci, avšak zahraniční výrobce našim úřadům svou kalkulaci neprokazuje. V jeho případě je jako základ ponechána cena jeho léčiva na zahraničních trzích.
2. Druhý stupeň regulace je regulace za výkon velkoobchodu a maloobchodu. Účelem je udržet jistou cenovou hladinu zboží současně při zachování přiměřené prosperity řetězce výrobců a prodejců. Cena je stanovena jako společná a způsob rozdělení mezi maloobchod a velkoobchod není omezen. V roce 1996 byla tato obchodní přirážka poprvé snížena a to z 38 % na 35 %. Hlavní dopad této změny odnesli především distributoři, kteří své přirážky v rozmezí 8 – 10 % snížili na 4 – 8 %. Znamená to tedy, že snížení se lékáren ve větší míře nedotklo. V důsledku toto snížení obchodní přirážky došlo především ke snížení počtu distributorů na trhu. Na trhu zůstali pouze ti největší a většinou s podporou zahraničního kapitálu. V současné době je obchodní přirážka stanovena na 32 %. Znamená to, že velká část lékáren se dostává do situace, kdy je ztrátová či nezisková. Takovéto lékárny pak zanikají nebo jejich provoz je nucen převzít jiný majitel, který má důvod provoz dotovat nebo bude mít jiné ekonomické podmínky pro provoz. Jedná se především o zahraniční distributory, kteří vlastní řetězce lékáren, kteří mají z provozu lékárny výnos formou celé obchodní přirážky. Zhoršené ekonomické situaci lékáren lékárnici čelí především snižováním sortimentu, zkracováním pracovní doby a propouštěním zaměstnanců.
7. Závěr
Doufám, že článek přispěje k pochopení specifik subjektů farmaceutického průmyslu a pochopení těchto specifik v konečném důsledku pocítí ti nejdůležitější – pacienti, kterým přípravky farmaceutického průmyslu pomáhají navracet to nejcennější a nejdůležitější – totiž zdraví, sílu a vitalitu.
Literatura
- KOLEKTIV AUTORŮ : Deset let farmaceutického trhu v České republice 1991 –2000. Praha, Mona, 2001
- DAŇHELOVÁ, Š.: The pharmaceutics wholesale in the Czech Republic. In: Národná a regionálna ekonomika IV, Košice 2002, s.224 -228
- Zákon č. 48/1997 Sb. – O veřejném zdravotním pojištění
- Zákon č. 526/1990 Sb. – O cenách
- www.zdn.cz
- www.job.leciva.cz
- www.mpsv.cz
- www.sukl.cz
- www.mpo.cz
Follow
