Podle aktuální studie poradenské společnosti KPMG Česká republika Přínosy cestovního ruchu se českému turismu blýská na lepší časy. Po letech útlumu dosahují jeho přínosy v posledních dvou letech opět přes 90 miliard korun. Celkové výdaje státu a všech krajů a obcí na přímou podporu tohoto sektoru činí ročně jen 1,4 miliardy korun, tedy asi 135 korun na osobu. Přitom každá turisty utracená stokoruna přinese do státního rozpočtu cca 40 korun. Cestovní ruch se tak v řeči čísel podstatným způsobem podílí na rozvoji české ekonomiky. Významně také napomáhá regionálnímu rozvoji, a to především v krajích, které nepatří k ekonomicky nejsilnějším.
Turistický ruch v České republice se před několika lety vydal na strmou cestu dolů. Zatímco v roce 2007 u nás zahraniční i domácí turisté utratili téměř 251 miliard korun, o tři roky později to vlivem hospodářské krize bylo již jen 214 miliard korun.
„Situace se však začíná obracet a nastupuje prorůstový trend. Podle prozatímních propočtů za rok 2011 utratili Češi i cizinci během dovolených realizovaných na našem území více než 220 miliard korun. Podobně pozitivní jsou i očekávání vývoje v roce 2012,“ vysvětluje Ondřej Špaček, Associate Manager, služby pro cestovní ruch a volnočasové aktivity, KPMG Česká republika.
Výdaje versus přínosy
Rok 2011 byl podle předběžných výsledků pro český cestovní ruch pozitivní. Do státního rozpočtu totiž přinesl více než 93 miliard korun. „Přínosy tohoto odvětví se tak pomalu vracejí k předkrizovému období, i když na vrcholový rok 2007, kdy byla překročena hranice sta miliard korun, ještě nedosáhly,“ doplňuje Ondřej Špaček.
Z každé turisty utracené stokoruny v roce 2011 putovalo více než 40 korun zpět do veřejných rozpočtů. Nejvíce, dvě třetiny z celkové částky, získal stát, a to formou přímých daní a poplatků a platbou sociálního pojištění. Všechny kraje se musely spokojit pouze s necelými pěti procenty a mezi více než šest tisíc obcí se přerozdělilo cca 11 procent.
CR = cestovní ruch
Zdroj: MFČF ÚFIZ
Celkové výdaje na podporu cestovního ruchu (přímé i nepřímé) přitom v roce 2011 činily pouze 3,8 miliardy korun. Na přímou podporu ve formě marketingu, investic do služeb, pobídek atd. šla 1,4 miliardy korun. Zbytek zahrnoval nepřímé investice, jako je třeba alikvotní část z úhrady na opravu památek, podporu sportovní činnosti, služební cesty apod. Hlavní položku v rozpočtech veřejných institucí na cestovní ruch tvoří neinvestiční transfery subjektů (43 procent), kam patří příspěvky na činnost organizací zřízených na podporu cestovního ruchu. Následují náklady spjaté s dlouhodobým majetkem (22 procent) a náklady na nakoupené zboží a služby (19 procent). Nejvíce výdajů šlo na vrub městům a obcím, a to téměř polovina.
Podtrženo, sečteno
Porovnáme-li veškeré náklady na podporu cestovního ruchu a přínosy z něj pro veřejné rozpočty, pak můžeme konstatovat, že se cestovní ruch vyplatí téměř 25krát. V posledních dvou letech zaznamenal průměrné roční přínosy ve výši 92 miliard korun, z toho více než polovinu tvoří příjezdový turismus, tedy přínosy plynoucí od zahraničních návštěvníků naší vlasti.
„Toto odvětví se na příjmech státního rozpočtu podílí 6,5 procenta. Avšak nejedná se jen o zajímavé příjmy, ve hře jsou třeba i pracovní místa. Cestovní ruch včetně multiplikačních efektů vytváří v Česku více než 330 tisíc plných pracovních úvazků a na zaměstnanosti se tak podílí asi sedmi procenty,“ dodává Ondřej Špaček.
Studie poradenské společnosti KPMG Česká republika Přínosy cestovního ruchu porovnává výdaje krajů a obcí na cestovní ruch s jeho přínosy do rozpočtů veřejné zprávy. Studie pracuje s informacemi z projektu KPMG Česká republika TLT benchmark a se statistikami ČSÚ a Ministerstva financí.
Průzkum vychází z dat, která od počátku roku 2009 s měsíční periodicitou poskytují ubytovací zařízení. Celkem se do projektu již zapojilo více než 180 subjektů. TLT benchmark monitoruje aktuální poptávku po ubytovacích a konferenčních službách v České republice i to, jak na ni
provozovatelé těchto zařízení reagují. Od loňského roku se do projektu zapojily i hotely a konferenční centra ze Slovenska. Zpráva se opírá také o údaje z interních studií a analýz společnosti KPMG Česká republika, které se zabývají cestovním ruchem v ČR.
Partnery projektu TLT benchmark jsou Czech Tourism, Asociace hotelů a restaurací České republiky, Česká golfová federace, Vysoká škola ekonomická v Praze a Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Follow
