Oddělení Ericssonu studující chování spotřebitelů určilo nejžhavější spotřebitelské trendy pro rok 2013 a další léta. Toto oddělení již více než 15 let provádí výzkum hodnot a chování lidí a způsobů, jak lidé využívají produkty a služby informačních a komunikačních technologií.
Michael Björn, ředitel výzkumu výše zmíněného oddělení, uvádí: „Náš celosvětový výzkumný program vychází z rozhovorů, které jsou každoročně vedeny s 100 000 respondenty ve více než 40 zemích a více než 15 megapolích. Během let jsme shromáždili obrovskou databázi informací o spotřebitelských trendech a pozorujeme, že tempo změn je nyní rychlejší než kdykoliv předtím.“
Zde uvádíme 10 nejžhavějších spotřebitelských trendů:
- Důvěra v cloudy mění požadavky na počítačová zařízení.
Více než 50 % uživatelů tabletů a více než 40 % uživatelů smartphonů v USA, Japonsku, Austrálii a Švédsku oceňuje další zjednodušení práce s těmito zařízeními – stejné aplikace a data jsou prostřednictvím cloudu snadno dostupné na více zařízeních. - Decentralizovaná práce s počítačem.
Od stolních počítačů, souborů a adresářů k dotykovým displejům, aplikacím a cloudovým službám – spotřebitelé se stále častěji odvracejí od tradiční centralizované práci s počítačem. Úkoly se řeší na základě momentální potřeby – při stání v nákupní frontě nebo během rozhovoru v kavárně. Nakupující více poptávají tablety než stolní počítače a smartphony než notebooky. - Využívání vlastního vysokorychlostního připojení k práci.
Celkem 57 % uživatelů smartphonů využívá své vlastní mobilní připojení v práci. Vlastní smartphony se stále častěji využívají k práci, odesílání e-mailů, plánování pracovních cest, vyhledávání různých míst a k jiným činnostem. - Obyvatelé měst začínají využívat nepřetržité připojení k internetu.
Nepřetržitým přístupem k internetu kdekoliv a odkudkoliv se dnes spotřebitelé stali nezastavitelnou silou, díky které se internet stává skutečně mobilní službou. Do roku 2018 dosáhne celkový počet uživatelů smartphonů 3,3 miliardy, přičemž jednou z nejdůležitějších podmínek spokojenosti s životem ve městě je pokrytí mobilní sítí. - Osobní sítě vytvářející sociální jistoty.
V důsledku ekonomických turbulencí klesá důvěra v tradiční struktury a úřady a spotřebitelé stále častěji důvěřují svým vlastním komunitám. Vlastní sítě na internetu fungují jako síť bezpečí a sociální média se stávají vážným konkurentem tradičních úřadů práce. - Ženy jsou hlavními zákazníky trhu se smartphony.
Nové údaje jasně ukazují, že za masové šíření smartphonů nesou hlavní zásluhu ženy. Přibližně 97 % žen vlastnících smartphone využívá SMS zprávy. Celkem 77 % z nich odesílá a přijímá fotografie, 59 % komunikuje na sociálních sítích, 24 % je využívá k místnímu odbavení a 17 % uplatňuje slevové kupóny. Údaje pro mužské uživatele jsou v uvedených oblastech nižší. - Města se stávají středisky společenské tvořivosti.
Obyvatelé center měst mají na internetu mnohem více přátel než lidé v příměstských oblastech. 12 % lidí žijících ve městech prohlašuje, že hlavním důvodem, proč používají sociální sítě, je spojení a výměna myšlenek s ostatními, což představuje třetí nejčastější důvod pro komunikaci na sociálních sítích, hned za sledováním aktuálního dění u přátel a sdělováním nejnovějších informací přátelům. - Nakupování v kamenných obchodech za pomoci internetu.
Celkem 32 % uživatelů smartphonů již nakupuje pomocí těchto telefonů a nyní začínají kombinovat výhody nakupování v kamenných prodejnách s nakupováním přes internet. Chtějí si produkty prohlédnout, získat více informací, porovnat ceny a nakoupit okamžitě, aniž by museli vystát frontu u pokladny. - Televize proniká do sociálních médií.
Celkem 62 % diváků při sledování videa a televize komunikuje na sociálních sítích a 42 % účastníků fór nebo chatů na těchto sítích, do kterých se zapojují při sledování televize, diskutuje o programech, které v danou dobu pravidelně každý týden sledují. U více než 30 % z nich je vyšší pravděpodobnost, že budou ochotni platit za obsah, který sledují přátelé na sociálních sítích. Většina videí a televizních pořadů se na mobilních zařízeních sleduje doma. - Transformace učení.
Učení se transformuje pod vlivem vnitřních i vnějších sil: Mladí lidé přinášejí do tříd své osobní zkušenosti s technologiemi a zezdola tak vyvíjejí tlak na změnu. Souběžně s tím vlády a jiné instituce hledají nová informační a komunikační řešení, která by zefektivnila jejich fungování. Konektivita mění vyhlídky dětí v celosvětovém měřítku. V Indii vlastní mobilní telefon přibližně 30 z 69 milionů dětí ve věku 9 až 18 let žijících ve městech.
– red –