Tento článek obsahuje část výsledků z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s. a v kterém pokračuje v posledních letech agentura Factum Invenio. Doposud bylo realizováno celkem 29 reprezentativních výzkumů, jejichž výsledky tvoří ucelenou vývojovou řadu. V letošním roce jsme se zaměřili především na vnímání důvěryhodnosti a pravdivosti reklamy u jednotlivých skupin produktů a „přidali“ jsme otázku týkající se postojů k product placementu. Poslední šetření proběhlo v lednu 2012 na reprezentativním vzorku obyvatel České republiky. Dotázáno bylo 1006 osob ve věku nad 15 let. Současné šetření bylo realizováno agenturou Factum Invenio ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur (AKA), Českou marketingovou společností (ČMS), Českým sdružením pro značkové výrobky (ČSZV), POPAI a B.I.B.S.
Část výzkumu, jejíž výsledky předkládá ČMS, přinesla odpovědi na tyto otázky:
- Vyhledáváme zboží, které známe z reklamy a přiznáváme nákup na základě reklamy? Co se změnilo od minulého roku? Jsme k sobě upřímnější?
- U kterých skupin produktů nás reklama nejvíce ovlivňuje a jsme ochotni to přiznat?
- A u kterých produktů nás vede alespoň k vyhledávání informací či zájmu o produkt?
- Kupujeme či přiznáváme nákup těch produktů, u kterých považujeme reklamu za důvěryhodnou? Má vztah vnímání pravdivosti reklamy na koupi?
- Která média nás nejvíce při nákupu ovlivňují? Jakou roli pro nás hraje televize, internet, billboardy či místo prodeje?
- Co říká česká veřejnost na product placement? Všímáme si produktů umístěných ve filmech či TV pořadech? Vadí jim a co jim hlavně vadí?
Vývoj nákupu na základě reklamy
Přiznání nákupu na základě reklamy se po celou dobu našeho šetření pohybuje v rozmezí cca 30% – 40 % a bylo by zajímavé dalším detailním šetřením zjisit faktory, které to ovlivňují. V tomto roce se procento těch, kteří nákup na základě reklamy „přiznávají“ dostalo na 36 % s tím, že stále existují rozdíly mezi ženami a muži (ženy přiznávají nákup častěji) a pozitivní odpověď by také frekventovanější u nižších věkových akupin a lidí s vyšší životní úrovní.
Vývoj nákupu na základě reklamy 1994 – 2012
N=1006
Přiznání nákupu na základě reklamy je nutné interpretovat v širších souvislostech. Musíme počítat s tím, že část populace nákup na základě reklamy „nepřizná“ ať již proto, že si ovlivnění neuvědomuje, nebo ho přiznat nechce. V minulých šetřeních jsme tuto skutečnost dávali do souvislosti s fenoménem „manipulace“ obecně, a vlastním nákupem, tedy „manipulace mnou samotným“, kde byly zjištěny zřetelné rozdíly. Obecné vnímání manipulativní funkce reklamy je stále mnohem vyšší než skutečnost, kterou si uvědomujeme a přiznáváme při vlastním jednání.
Další dotazy byly zaměřeny na ovlivnění reklamou u jednotlivých skupin produktů. Ukazují se rozdíly mezi ovlivněním vedoucím k zájmu o produkt, informace o něm a vlastní „přiznanou“ koupi. Dle předpokladu častěji dochází ke koupi produktů z oblasti potravin, nealkoholických nápoje, drogerie a kosmetiky, tedy výrobků běžné spotřeby. Zájem o produkt na základě reklamy bez uskutečněné koupě uvádějí dotázaní nejčastěji u segmentu elektro, bílé techniky a mobilních operátorů, tedy u produktů, o jejichž koupi více uvažují a pro rozhodnutí potřebují informace.
U jakých produktů reklama vede ke koupi? (údaje v %)
- potraviny, nealkoholické nápoje 36,6
- kosmetika a drogerie 24,4
- oděvy, obuv, sportovní potřeby 14,7
- alkoholické nápoje 13,5
- volně prodejné léky a potravinové doplňky 13,2
- hračky, potřeby pro děti 9,5
- elektro, bílá technika, nářadí 9,0
- telefony, mobilní operátoři 5,9
- finanční služby (banky, pojišťovny, spořitelny) 2,5
- auta 2,3
U jakých produktů vede k zájmu o výrobek, informace o něm?
- elektro, bílá technika, nářadí 20,2
- telefony, mobilní operátoři 19,1
- oděvy, obuv, sportovní potřeby 18,2
- volně prodejné léky a potravinové doplňky 16,8
- kosmetika a drogerie 14,0
- finanční služby (banky, pojišťovny, spořitelny) 13,8
- potraviny, nealkoholické nápoje 12,5
- auta 10,0
- alkoholické nápoje 9,1
Kde, na jakých prodejních místech reklama nejvíce ovlivňuje?
Častěji je přiznáván vliv reklamy na nákup v obchodních řetězcích, kde dochází k impulzivním nákupům a zákazníci se rozhodují přímo na místě prodeje. Jak víme z minulých šetření, zde nejsou lidé reklamou natolik přesyceni a stále zde ještě pro některé akce zbývá prostor. V internetových obchodech vidíme tejné vzbuzení zájmu o informace o výrobku, ale je větší podíl těch, kteří neuvádějí odpověď.
Působí na koupi pravdivost reklamy?
Přesněji řečeno, zda častěji kupujeme na základě té reklamy, kterou považujeme za pravdivou. A zároveň, zda předpokládaná pravdivost reklamy působí i na náš zájem o nabízený produkt či službu. Jak vypadá srovnání?
Nákup produktů či služeb na základě reklamy celkem vs. mezi těmi, kteří považují reklamu za pravdivou
Předpokládaná pravdivost reklamy hraje důležitou roli při rozhodování o koupi produktu či služby i o získávání informací a zájmu o ně. To koresponduje s výsledky minulých šetření, kdy v požadavcích na reklamu byla pravdivost a důvěryhodnost uváděna na prvních místech.
Product placement
Dne 1. 6. 2010 vstoupil v platnost zákon 132/2010 Sb. O audiovizuálních mediálních službách, upravující používání procuct placementu. Pp se s filmem pojí od počátku kinematografie a v současné době se setkáváme s umístěním produktů ve filmech, TV pořadech a dalších audiovizuálních dílech čím dále tím častěji ať již více či méně „povedeně“. Ale jak to vnímá česká veřejnost? Všímá si této prezentace produktů a značek a jak na ně reaguje?
Z odpovědí na otázku „Všimli jste si výrobku nebo značky ve filmu nebo TV inscenaci?“ vyplývá, že umístění produktu ve filmech či inscenacích si více než polovina populace nevšimla. Je zřejmé, že umístění produktu do filmu či TV pořadu lidem nevadí buď vůbec, nebo je neruší, když zapadá do děje inscenace.
Podle materiálů České marketingové společnosti.
Follow
