Ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur (AKA), Českou marketingovou společností (ČMS), POPAI Central Europe, Brno International Business School (BIBS) a Českým sdružením pro značkové výrobky (ČSZV) uskutečnila společnost Factum Invenio další z řady pravidelných výzkumů Postoje české veřejnosti k reklamě. Dotazování proběhlo v rámci programu Factum Omnibus ve dnech 26. 1. – 7. 2. 2012 metodou řízených osobních rozhovorů na reprezentativním výběrovém souboru 1006 občanů České republiky ve věku od 15 let.
Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s. Doposud bylo realizováno celkem 29 reprezentativních výzkumů, jejichž výsledky tvoří ucelenou vývojovou řadu.
Více než polovina české populace reklamám nevěří. Zcela reklamě věří v průměru 6 %, naopak zcela nedůvěřuje 17 % osob. Více reklamám věří ženy a mladí lidé do 29 let, stejně jako lidé s vyšším příjmem.
Velmi důležitá je pro spotřebitele osobní zkušenost, proto je nejdůvěryhodnější reklama v místě prodeje, kde si může kvalitu, cenu a někdy i chuť nebo vlastnosti zboží ověřit přímo.
Důvěryhodnost reklamy
Za pravdivější považují lidé reklamy na zboží. Nejméně pravdivé jsou podle zákazníků reklamy na finanční služby a volně prodejné léky / potravinové doplňky. Pokud jde o vlastní obsah reklamního sdělení, nejméně nedůvěry vyvolávají zkušenosti konkrétních osob. Jsou zde však rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi. Zatímco zkušenosti s konkrétními produkty (potraviny, oděv, sportovní potřeby, hračky atd.) působí důvěryhodně (nevěří jim pouze 6-7 %), zkušenostem s finančními službami nevěří 14 % populace.
Důvěryhodnost deklarovaných cen nebo slevových akcí se výrazně liší. Cenová výhodnost fyzických produktů je zřetelně důvěryhodnější než v případě služeb. U mobilních operátorů nebo finančních služeb (nevěří 28-29 %) si spotřebitelé promítají jak vlastní zkušenosti tak i mediální obraz – skryté poplatky a jiné bariéry často neumožňují dosáhnout na inzerovanou cenu.
Kvalitě zboží lidé nevěří především u potravin (37 %) a oděvů / obuvi / sportovních potřeb (34 %). Tento názor je ovlivněn řadou mediálně komentovaných kauz v poslední době. Vyšší nedůvěra v kvalitu potravin je mezi Pražany.
Důvěryhodnost výsledků testů použitých v reklamě je opět velmi rozdílná. Alarmující je relativně vysoká nedůvěra k výsledkům testů hraček a potřeb pro děti. Pokud se výsledky testů používají v reklamě příliš často, jejich důvěryhodnost v čase klesá (kosmetika, potravinové doplňky).
Deklarovanou důvěru v reklamu lze analyzovat i z pohledu psychologie, v souvislosti s typy / modely lidského chování. Reklamě nevěří především lidé analyticky zaměření, zdrženliví, kteří se snaží věcem kolem sebe důkladně porozumět, ale také individualisté s vůdčími ambicemi, zvyklí spoléhat se hlavně na sebe.
Tyto otázky jsou detailně rozebrány ve volně prodejné zprávě Češi a reklama 2012 společnosti Factum Invenio.
Follow
