Ve střednědobém až dlouhodobém období disponuje bankovní sektor regionu CEE nadále potenciálem generovat v kontextu EU nadprůměrný růst objemu bankovních obchodů a ziskovosti, protože zde stále existuje nevyužitý prostor pro finanční penetraci a obecně nedotčeny zůstávají i vyhlídky na hospodářské sbližování. Takové je jedno z hlavních zjištění nejnovější Bankovní studie CEE, realizované úsekem strategických analýz pro region CEE UniCredit.
Přestože celkový objem úvěrů v regionu CEE dosáhl k závěru roku 2011 úrovně 1,5 bilionu EUR, což představuje meziroční nárůst zhruba o 9 %, udržel se v regionu CEE poměr úvěrů k HDP odhadem na 49 % – oproti 120 % platným pro eurozónu. Tržní potenciál existuje, zejména pokud jde o firemní úvěry a financování hypoték, což ovšem nelze říci o spotřebitelském úvěrování. Udržují se také značné rozdíly mezi teritorii, kde se očekává, že hlavní příspěvek k růstu poskytovaných úvěrů bude v období 2011 – 2015 pocházet z Ruska a Turecka.
CEE: Region o dvou různých částech
„Příští ekonomický růst bude pravděpodobně v průměru strukturálně pomalejší a rozdíly v tempu růstu se v rámci regionu oproti minulosti zvětší,“ uvedl Gianni Franco Papa, ředitel divize CEE UniCredit. „Region střední a východní Evropy zřejmě zůstane regionem o dvou různých částech, kde si růst větších ekonomik nejspíš dál udrží plnou rychlost, zatímco ostatní mohou trpět strukturálními slabinami a vysokou mírou provázanosti s výkonností periferních oblastí Evropy.“ Ve střednědobém horizontu nacházejí analytici UniCredit nadále významný potenciál ve vyrovnání tempa, který bude podpořen zlepšováním produktivity a sbližováním hladin příjmů, což se odráží i v jejich prognózách dlouhodobého růstu HDP v regionu CEE průměrnou mírou vyšší než 4 %. Regionálního sbližování by mělo být dlouhodobě dosahováno širší hospodářkou diverzifikací a rostoucí úlohou sektorů v oblasti obchodní výměny. V tomto kontextu bude poskytování bankovních úvěrů rozhodující a mělo by uvedený posun podporovat.
Jednoznačně má převládnout vyváženější struktura zdrojů financování
Během uplynulého roku pokračovala v regionu CEE expanze úvěrování, byť pomaleji než v roce 2010, přičemž ve 2. pololetí její růst již zvolna opadal pod vlivem pokračujících bouří na finančních trzích a rapidního zhoršování v oblasti zdrojů financování. Poskytování úvěrů táhl firemní segment, který profitoval z cyklického zotavení ekonomiky, zaznamenaného v roce 2010 a 1. pololetí 2011. „Začátkem minulého roku poté, co napřed došlo k obnově zlepšených podmínek likvidity, načež začaly postupně ziskovosti bank ubírat sílící jasné projevy konkurenčního boje o vklady (zjevné v r. 2010), ztratilo zaměření na depozita na své naléhavosti a vystřídalo je do jisté míry obnovení dluhového financování,“ konstatoval Fabio Mucci, ředitel divize strategického plánování UniCredit pro CEE a Polsko. „Ve 2. pololetí 2011 ale banky dospěly k obratu tohoto kurzu, protože pod tlakem krize eurozóny se vyhranily problémy s likviditou, a boj o vklady se opět stal heslem dne.“ K přiškrcení likvidity došlo do určité míry v důsledku oslabení přítoku zdrojů financování ze zahraničí, k čemuž se v některých případech přidala restriktivní opatření centrálních bank, které se pokoušely zarazit oslabování národních měn.
Navzdory pozorovanému zhoršování podmínek pro získávání zdrojů financování ve druhém pololetí loňského roku a tlaků na straně výnosů se výkonnost hospodaření bankovního sektoru v řadě parametrů zlepšovala. Zejména se pod vlivem oživeného poskytování úvěrů a zlepšování makroekonomických podmínek všeobecně stabilizovala kvalita úvěrů. „Od konce roku 2010 se objemový poměr znehodnocených úvěrů za celý region nezvýšil a v závěru loňského roku dospěl na hodnotu 14 %,“ konstatoval Mucci. „Ve většině zemí CEE dosáhl poměr znehodnocených úvěrů vrcholu nebo se stabilizoval do poloviny roku 2011. Posilování kvality aktiv se také zřetelně odráželo v dalším klesání nákladů rizik, což se v roce 2010 i v prvním pololetí 2011 potvrdilo jako faktor podporující ziskovost bank.“ Objem vytvářených rezerv ve všech zemích – s výjimkou Kazachstánu – klesal, přičemž nejvýraznější snížení zaznamenaly Pobaltí, Rusko, Bosna a Hercegovina a Ukrajina. V důsledku toho byl v roce 2011 oproti roku 2010 poměr rezerv k celkovému objemu bankovních obchodů poloviční.
Ve výhledu by poskytování úvěrů mělo směřovat k nižší míře růstu ve srovnání s předkrizovým obdobím, ovšem tempo by se mělo udržet nad dvojciferným prahem. Jakožto nový „normální stav“ by měla převládnout vyváženější struktura zdrojů financování, především v zemích vykazujících výrazné mezery v těchto zdrojích.
Dopad snižování dluhového financování bank zemí Evropské měnové unie na region CEE je zvládnutelná zátěž
Ostrý průběh aktuální krize v eurozóně přispěl k oživování obav z toho, že potřeba kapitálu a tlaky v oblasti získávání finančních zdrojů, kterým čelí západoevropské banky, mohou zesílit i tlak na snižování míry dluhového financování ve střední a východní Evropě. K významným vlastníkům bank v regionu CEE patří západoevropské banky. Z objemu 2,5 bilionu EUR bankovních aktiv v regionu je 46 % ovládáno zahraničními vlastníky. Četná kapitálová propojení mezi bankami CEE a západní Evropy způsobují, že region je vystaven riziku dominového efektu současné krize v eurozóně. Po dlouhá léta se bankovní sektory v zemích CEE velmi silně opíraly o zahraniční zdroje financování, jmenovitě o financování od mateřských společností, takže význačnou část jejich aktiv v současné době tvoří zahraniční závazky.
Podle odborníků skupiny UniCredit zůstává krátkodobé riziko pro CEE, plynoucí z reakce západoevropských bank na kapitálové požadavky EBA, omezené. Tento předpoklad se opírá o údaje z konkrétních bank o tom, jakým způsobem hodlají dosáhnout do konce června 2012 ukazatele jádrového kapitálu Tier 1 v hodnotě 9 %. Ekonomové ve střednědobém horizontu nevylučují, že méně příznivé makroekonomické prostředí a nepolevující regulatorní tlak mohou přimět některé západoevropské banky, aby ve svých dceřiných CEE bankách zavedly vyváženější a soběstačnější obchodní modely.
– red –
Follow
