Ericsson vydal druhou, přepracovanou verzi Městského indexu propojené společnosti, která seřadila 25 největších měst světa podle toho, do jaké míry dokážou transformovat IKT (Networked Society City Index) tak, aby byly prospěšné pro společnost, ekonomiku i životní prostředí.
Tři města na vrcholu žebříčku – Soul, Singapur a Stockholm – díky rozsáhlým investicím do IKT úspěšně splnily řadu společenských, ekonomických a ekologických cílů. Například Singapur energicky prosazuje inovace v oblasti e-health a je průkopníkem v řízení přehuštěné silniční dopravy. Soul zase využívá IKT k zavedení výsledků projektů zaměřených na špičkové technologie zlepšující životní prostředí.
Studie rovněž ukazuje, že více měst kategorie BRIC, jako například Sao Paulo a Dillí, realizuje slibné projekty s cílem co nejdříve překlenout socioekonomickou propast pomocí spolupráce jednotlivých účastníků projektů při zavádění IKT. Konkrétně Sao Paulo získalo několik státních a mezinárodních ocenění za své programy zavádění IKT (e-inclusion). Tyto projekty podtrhují nutnost zlepšit gramotnost ve využívání IKT a zvyšují povědomí o klíčové úloze těchto technologii pro budoucí rozvoj.
V Dillí existuje řada slibných projektů zaměřených na využití IKT ve prospěch občanů. Skvělým příkladem projektu široké spolupráce je Eko, který umožňuje realizovat drobné finanční transakce prostřednictvím mobilních telefonů nebo prodejen. Projekt Eko slouží více než 1,3 miliónu zákazníků a doposud uskutečnil transakce ve výši 500 miliónů amerických dolarů prostřednictvím mikroúložek, plateb a peněžních převodů. Ve městě typu Dillí tak občané získali výhody přístupu k základním finančním službám, které tak mohou využít např. při podnikatelských aktivitách nebo při přijímání odměny za práci.
Zvýšení HDP na osobu je často spojováno s vyšší spotřebou, a tedy s vyšším dopadem na životní prostředí, například v důsledku vyšších emisí CO2. Ekologická část tohoto indexu uvádí, jak se IKT dají využít k oddělení růstu HDP od nárůstu emisí CO2: město s vysokým HDP by mohlo využít IKT k omezení své spotřeby energií, například prostřednictvím inteligentní cesty do práce; dále je možné zkoumat, jak si město v rozvojové zemi může zvolit cestu udržitelnějšího rozvoje tím, že stejný druh služby nevyužije fyzicky, ale virtuálně.
„Bude důležité zjistit názory jednotlivých občanů,“ prohlásil Patrik Regårdh z Networked Society Lab firmy Ericsson. „Úspěšná města vynikají tím, že přitahují nové nápady, kapitál a šikovné lidi. Tato přitažlivost vyžaduje trvalý progresivní rozvoj v ekonomické, společenské i ekologické oblasti.“
Nová studie si všímá přínosů IKT v jednotlivých městech v oblastech, jako například zdravotnictví, vzdělávání, ekonomika, životní prostředí a efektivita, ale i v oblasti interakcí občanů s IKT.
„Pokud mají lidé uspokojeny základní potřeby, jejich pozornost se zaměřuje například na harmonický životní styl a kulturu, kvalitu dopravy a transakční zařízení, dobrý zdravotní stav i ve vyšším věku, seberealizaci například formou vyššího vzdělání a čisté životní prostředí ve městě,“ uvádí Erik Almqvist, ředitel firmy Arthur D. Little. „IKT skýtá potenciál zlepšit kvalitu života v řadě uvedených oblastí, ale i samotnou konektivitu vždy a všude tam, kde vzroste potřeba tuto službu poskytovat jako základní právo občana.“
Městský index propojené společnosti je nástrojem, který dokáže pomoci městské správě a zodpovědným osobám sledovat rozvoj města na vývojové křivce IKT. Index by se měl chápat jako začátek otevřeného dialogu a ne jako konečný verdikt o tom, jak města mají řešit své „triple bottom lines“ (TBL, trojitá zodpovědnost v ekonomické, sociální a ekologické oblasti).
– red –
Follow
