Evropští spotřebitelé, čelící nepřetržité diskuzi o pomoci Řecku a zhoršující se krizi v oblasti dluhů ve Francii a Itálii, jsou opět očividně znepokojeni. Toto je jedno ze zjištění průzkumu spotřebitelského klima GfK v Evropě, které předkládá přehled vývoje konjunktury, cenových očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat mezi spotřebiteli v Rakousku, Bulharsku, České republice, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Spojeném království. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU.
Zatímco na jaře byla většina zemí Evropské unie optimistická, že krize bude překonána v dohledné budoucnosti, během léta došlo ke značné změně nálady. Ve druhém čtvrtletí se zdálo, že recese v Evropě dostoupila na nejnižší možnou úroveň, jelikož se ekonomika většiny evropských zemí začínala zotavovat z nejhoršího poklesu od druhé světové války a hospodářské výsledky mnoha zemí poprvé vykazovaly mírně vzestupný trend. Avšak diskuze o další pomoci a zárukách půjček pro Řecko opět v létě vážně znepokojily evropské spotřebitele. Následkem vysoké úrovně zadlužení je v Itálii a Francii riziko, že ratingové agentury sníží hodnocení jejich úvěruschopnosti. Hospodářský růst není v předních evropských zemích tak silný, jak odborníci na jaře předpovídali. Pouze Německo nadále zaznamenává extrémně dobré hospodářské výsledky, ale dokonce i zde očekávání růstu v nedávné době výrazně poklesla.
Pro nepřetržité ekonomické oživení Evropské unie je podstatné, aby jednotlivé země rychle a s trvalým účinkem snížily zadlužení. Jak se EU v nadcházejících týdnech vypořádá s řeckou krizí a jaké náklady to bude generovat pro jednotlivé země, bude jistě rozhodujícím faktorem toho, zda, a jak rychle začnou evropští spotřebitelé opět důvěřovat hospodářskému oživení.
Ekonomická očekávání: Velká Británie bojuje o hospodářské oživení
Od června se ekonomická očekávaní víceméně zhroutila téměř ve všech evropských zemích začleněných do průzkumu, s nejvýraznějším poklesem zaznamenaným v Německu (z 50,3 na 4,8 bodu), Rakousku (z 19,6 na -26,2 bodu) a Francii (z -15,3 na -42,2 bodů). Jedinými zeměmi, kterým se do určité míry podařilo vyhnout tomuto trendu, byly Polsko (z -13,9 na -10,2 bodu), Bulharsko (z -10,8 na -15,3 bodu) a Rumunsko (z -26,2 na -32,8 bodu).
Ve Velké Británii bylo hospodářské oživení výrazně pomalejší a proměnlivější než během dvou předchozích recesí v letech 1979 a 1981 a 1990/91. Ve druhém čtvrtletí se ekonomický růst zvýšil o 0,7 % ve srovnání s předchozím rokem. Tsunami v Japonsku bylo jedním z důvodů, proč se nedosáhlo vyšší úrovně růstu. Katastrofou byly nepříznivě ovlivněny zvláště dovozy automobilů. Úsporná opatření britské vlády začínají mít pozvolna dopad a veřejné výdaje byly sníženy téměř na nulu. Toto má však negativní dopad na hospodářský růst. Nízký hospodářský růst se také přičítá zvýšené šetrnosti britských spotřebitelů v nedávných týdnech a měsících. Vyšší míry inflace, zanedbatelné zvyšování platů a zvýšená nezaměstnanost znamenají, že spotřebitelé v současnosti nemají optimistický názor na budoucnost. V září Mezinárodní měnový fond snížil předpoklad hospodářského růstu Velké Británie z 1,5 % na 1,1% a také revidoval vyhlídky pro rok 2012 o 0,7 procentních bodů na 1,6 %. Vývoj ekonomických očekávání britských spotřebitelů následoval podobný trend. Po oživení z nízké úrovně v dubnu na -17,4 bodu v červnu ukazatel opět poklesl v několika posledních měsících a nyní má hodnotu -29,7 bodu.
Řekové ztratili veškerou důvěru v ekonomické oživení v dohledné budoucnosti: ekonomická očekávání dosáhla nové, rekordně nízké úrovně -58,7 bodu. Nižší hodnota byla zaznamenána pouze jedenkrát v prosinci 2010, kdy měl ukazatel hodnotu -59 bodů. Hospodářský výkon Řecka ve druhém čtvrtletí letošního roku poklesl o 5,5 % a podobná hodnota se očekává pro tento rok jako celek. Veřejné výdaje nadále rostly, čímž byly ohroženy plány na pomoc Řecku překonat krizi navrhované EU a Mezinárodním měnovým fondem. Řecká vláda má v současnosti deficit přibližně 9 % a více než jeden Řek z každých šesti je v současnosti nezaměstnaný. Očekává se, že statistika se zvýší na jednoho z pěti do konce roku a do roku 2012 na jednoho ze čtyř. Příspěvky do národního rozpočtu poklesly, zatímco výdaje vzrostly a opatření, jakými jsou liberalizace a privatizace ekonomiky a snížení počtu státních zaměstnanců, nejsou zaváděna řeckou vládou dostatečně rychle a důrazně. Veřejné podniky a státní úřady, kterých je nadbytek, nebyly zavřeny a dohodnutá krácení nebyla provedena. Do konce roku deficit domácností s největší pravděpodobností vzroste na více než 8,6 % HDP. Z důvodu vysoké úrovně nezaměstnanosti a rostoucích daní a příspěvků spotřeba také neposiluje hospodářství, jelikož Řekové v současnosti provádějí jen nejnutnější nákupy. Dalším velkým problémem je nízká produktivita a extrémně vysoký deficit na kombinovaném běžném a investičním účtu. Teprve se uvidí, zda je Řecko schopné oživení s pomocí EU a Mezinárodního měnového fondu. V současnosti je možné cokoli a od „euro zachránců“ bude nadále potřeba hodně času, trpělivosti a peněz k udržení Řecka v měnové unii, pokud si to bude nadále přát.
Naproti tomu Bulharsko zůstalo úspěšně na kladné trase a zaznamenalo ekonomický růst přibližně ve výši 2 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento růst především poháněly vývozní aktivity a odvětví turistiky, které během léta vytvořilo mnoho pracovních míst. Avšak ve srovnání s rokem 2008 jsou míry růstu relativně skromné a to se také odráží v ekonomických očekáváních. Vzhledem k evropské zadluženosti a finanční krizi nejsou spotřebitelé přesvědčeni, že situace bude mít nadále tak nepatrný dopad na Bulharsko, jak tomu bylo doposud. V současnosti má ukazatel hodnotu -15,3 bodu, ale jeho vývoj byl v nedávných měsících poněkud proměnný, což se také přičítá jednáním o pomoci Řecku a očekávaném záchranném balíčku. Letos Bulharsko úspěšně snížilo svůj vládní deficit a stabilizovalo svoje obecné hospodářské výsledky. Následně bylo odměněno zvýšením jeho úvěruschopnosti agenturou ocenění Moody’s.
Očekávané příjmy: Italové očekávají vyšší daně
Následkem větší hospodářské nejistoty příjmová očekávání také v celé Evropě poklesla. Jak lze očekávat, nejpesimističtějšími národy byly Řecko (-59,3 bodu) a Portugalsko (-58,5 bodu), ačkoli výrazné snížení příjmů se očekává také ve Francii (-51,9 bodu).
Za poslední tri měsíce si italští spotřebitelé začali poprvé uvědomovat skutečnou hrozbu národního krachu. Zjevně tuto skutečnost vzali na vědomí a jsou připraveni přinášet oběti, aby krizi čelili. Italové, stejně jako jiné národy, nejsou ochotni platit dobrovolně vyšší daně, ale v současné situaci jsou připraveni doplácet krácením příjmů, pokud to pomůže snížit vládní dluh na rozumnou úroveň. Navzdory tomu, že stát již dostává 42,8% jejich platů, jsou zvláště osoby s vyššími příjmy ochotny přijmout zvyšování daní. Daleko větší obavy jsou z krácení v sociálních službách a z dopadu příliš nízkého hospodářského růstu. Obecně Italové neočekávají zlepšení hospodářské situace v dohledné budoucnosti. Celková zaměstnanost je v současnosti okolo 8 % a je dokonce vyšší mezi mladými lidmi, kde činí téměř 28 %, což je jednou z nejvyšších měr v Evropě. Tento trend také jasně odrážejí příjmová očekávání, která klesla přibližně o 15 bodů od června a s -43 body jsou nyní mezi nejnižšími ze všech zemí ve studii. Nižší hodnota ukazatele byla naposled zaznamenána v srpnu 2008.
Různorodý obraz ve vývoji očekávaných příjmů se také objevuje v Polsku. Na jedné straně v Polsku úrovně zaměstnanosti rostly a hospodářský růst je dobrý, odborníci jej předpovídají ve výši kolem 4,5 % pro rok 2011 jako celek a předpokládané zvýšení soukromé spotřeby činí 0,5 %. Na druhé straně je nezaměstnanost 11,8 % stále ještě extrémně vysoká; největším faktorem způsobujícím znepokojení je zde také pokračující vývoj v Řecku a jeho možné následky pro EU, a tudíž i pro Polsko. V době průzkumu byly příčinou další nejistoty blížící se volby do nové národní vlády. Občané Polska byli velmi citliví na předvolební zprávy a obavy z politického vývoje vždy vytvářejí stupeň nejistoty mezi spotřebiteli. Tyty střetávající se faktory měly také vliv na příjmová očekávání, která se značně během posledních tří měsíců měnila. Úroveň ukazatele se opět mírně zvýšila a v současnosti má -19,9 bodů.
Ochota nakupovat: Francie musí zvýšit příjmy
Zvyšující se daně a poplatky a zpomalení hospodářského růstu v Evropské unii mají také dopad na ochotu spotřebitelů nakupovat. Nejvyšší hodnoty ukazatele jsou nadále zaznamenávány v Německu (29,7 bodu) a Rakousku (26,0 bodu), za nimiž ve značné vzdálenosti následuje Bulharsko s -2,2 body. O tom, zda nyní provádět nebo neprovádět větší nákupy, anebo zda je lepší tyto výdaje oddálit nejvíce váhají v Portugalsku (-49,6 bodu), Velké Británii (-49,1 bodu) a Rumunsku (-37,6 bodu).
Situace v Rumunsku je v současnosti proměnlivá. Ačkoli Rumunsko bylo schopno překonat krizi v letošním roce s meziročním růstem 0,2 % ve druhém čtvrtletí a s mírným poklesem nezaměstnanosti těsně pod 5 %, tato zlepšení ještě nepronikla dále a neměla kladný vliv na každodenní život Rumunů. Inflace je 7,9 % a DPH je 24%. Platy státních zaměstnanců byly sníženy o 25 % jako součást úsporných opatření během minulého roku a tato snížení ještě nebylo možné zvrátit. Spotřebitelé musejí vydávat většinu svých příjmů na potraviny a nealkoholické nápoje, tudíž jsou výdaje omezeny na naprosté nezbytnosti. To potvrzuje ukazatel ochoty nakupovat, který má v současnosti -37,6 bodu. Po mírném oživení na -20,9 bodu v srpnu ukazatel opět během posledních dvou měsíců klesl následkem všeobecné nejistoty obklopující vývoj krize zadluženosti v Evropě a USA.
Portugalsko se probíjí krizí a systematicky zavádí program snižování nákladů stanovený trojkou Evropské unie. Počáteční menší úspěchy jsou již zřejmé: vládní finance se mírně zlepšily a inflace je stabilní mezi 2 % a 3 %. Avšak úsporná opatření kladou extrémně vysoké požadavky na občany. Průměrná míra zdanění činí 40 % a má pravděpodobně růst dále na základě opatření trojky. Zvyšování platů se nemá také očekávat. Navíc vánoční bonus 2011 se celoplošně snižuje o 50 %, což bude mít vážný dopad na spotřebitele v této důležité roční době. Portugalští spotřebitelé odpovídajícím způsobem reagovali a vydávali peníze pouze na nezbytné každodenní položky a odkládali větší nákupy, kde to bylo možné. Na příklad prodej automobilů klesl o 30 % a poptávka po spotřebním zboží obecně také klesla o 10 %. Ačkoli spotřebitelé neočekávají další zhoršení situace, jsou si nesmírně vědomi skutečnosti, že cesta z krize bude dlouhá a tvrdá. Ochota nakupovat proto v několika předchozích měsících kolísala jen mírně a současně má -49,6 bodů.
Francie nyní vyvíjí úsilí, aby si udržela u ratingových agentur nejvyšší možnou úvěruschopnost. Národní dluh v současnosti činí 88 % HDP. Dodatečné záruky půjček k podpoře Řecka byly především převzaty Německem a Francií a mohly by v blízké budoucnosti způsobit ještě další zvýšení deficitu francouzské vlády. K tomu se přidává skutečnost, že hospodářský růst byl daleko pomalejší než očekávaný, což znamená, že vláda získává méně peněz z daní a sociálních příspěvků. Prezident Nicolas Sarkozy musí uspořit a zvýšit příjmy a proto francouzští občané očekávají, že jak daně, tak příspěvky nadále porostou. Tudíž vydávají pouze na položky, které jsou naprosto nezbytné pro každodenní život a odkládají větší nákupy co nejvíce. S -32 body ukazatel ochoty nakupovat jasně odráží tento způsob myšlení.
Španělsku se podařilo udržet inflaci trochu od těla a s 3 % je nyní nejnižší od konce minulého roku. To je přičítáno především sníženým cenám paliv, které snížily tlak na peněženky spotřebitelů. Navzdory tomuto nejsou Španělé příliš optimističtí a v blízké budoucnosti neplánují provádět větší nákupy. Za prvé, nezaměstnanost se opět zvýší a mnozí z těch, kdo měli sezónní zaměstnání přes léto, si budou muset v nadcházejících týdnech a měsících utáhnout opasky. Za druhé, ekonomika obecně je stále ještě velmi vzdálena od překonání svého stádia oslabení. Ekonomičtí výzkumníci očekávají, že úplné zotavení z krize bude ekonomice trvat nejméně tři roky. Navíc je zde nejistota s ohledem na to, jak se bude krize zadluženosti vyvíjet v Evropské unii jako celku. Tyto faktory přímo ovlivňují spotřebitele, kteří jsou opatrní, co se týče výdajů nad a mimo rámec jejich denních potřeb. Celkově byl ukazatel ochoty nakupovat za poslední tři měsíce relativně stabilní a současně má -15.9 bodu.
– red –
Follow
