Z aktuálního průzkumu mezinárodní sítě poradenských společností KPMG mezi vedoucími pracovníky společností ze střední a východní Evropy vyplývá, že v přibližně polovině firem došlo v letech 2009 a 2010 k výraznému nárůstu odhalených podvodů. Důvodem však podle většiny respondentů byla spíše větší pozornost věnovaná řízení rizika podvodného jednání než samotný nárůst reálně páchaných podvodů.
„Podvodná jednání mají obecně tendenci vyplouvat na povrch v období recese spíše než v dobách růstu,“ informuje Maroš Holodňák z oddělení Forenzních služeb společnosti KPMG Česká republika. Jeho slova potvrzují výsledky průzkumu Fighting Fraud during and after the Financial Crisis: Téměř polovina respondentů ve střední a východní Evropě (48 procent) totiž uvedla, že právě ekonomická krize je motivovala investovat nemalé částky do posílení vnitřních kontrolních mechanismů k řízení rizika podvodné činnosti. O něco méně dotazovaných společností (43 procent) je pak přesvědčeno, že bude v průběhu příštích dvou let řízení rizika podvodu nadále posilovat.
Povaha investic se u jednotlivých respondentů liší, k nejčastěji uváděným oblastem nicméně patří:
- zefektivnění účinnosti stávajících kontrolních mechanismů (60 procent),
- koncentrovanější zaměření na prevenci podvodné činnosti (58 procent),
- neustálé zkvalitňování firemní kultury (48 procent),
- podrobné analýzy rizika podvodné činnosti (46 procent),
- zpracování interních směrnic a postupů umožňujících rychle a účinně reagovat na podvodnou činnost (46 procent).
V České republice investovalo do zlepšení účinnosti stávajících kontrolních mechanismů za účelem řízení rizika podvodné činnosti jen 44 procent respondentů, což je méně než průměr za celou střední a východní Evropu.
Nejvíce odhalení? V Česku v odděleních nákupu
Nárůst detekce případů podvodné činnosti byl nejčastěji zaznamenán v oblasti odbytu (64 procent), nákupu (41 procent), řízení zásob (32 procent) a správy majetku (27 procent). Specifickým zjištěním u respondentů z České republiky je vyšší nárůst odhalených podvodů v nákupu (67 procent) než v odbytu (50 procent).
Citlivé firemní informace – běžná kořist českých podvodníků
Nárůst odhalených podvodů se většinou týká „standardních“ typů podvodné činnosti, s níž se lze v komerčním prostředí setkat. Jde například o postranní dohody s obchodními partnery, podvodné výplaty prostředků a zneužití motivačních systémů v oblasti prodeje. K nejčastěji odhaleným případům podvodné činnosti patří podle 45 procent dotázaných krádež nebo únik citlivých informací. V České republice tuto formu podvodu zaznamenaly dokonce tři čtvrtiny respondentů: „V době ztížených hospodářských podmínek mají firemní informace pro další hráče na trhu logicky o poznání větší hodnotu. V mnoha organizacích navíc pracuje vinou restrukturalizací řada nespokojených zaměstnanců, kteří se rádi příležitosti pomoci konkurenci chopí,“ doplňuje Maroš Holodňák.
Nejběžnějšími typy podvodných činností, u nichž v průběhu krize vzrostl počet odhalení, byly střet zájmů a postranní dohody s obchodními partnery, krádež nebo únik citlivých informací (shodně 45 procent), podvodné výplaty prostředků (41 procent) a zneužití motivačních systémů v oblasti prodeje (41 procent).
Půlka českých firem podvod odhalí, vyšetří… a tím to „hasne“
Na nárůst detekovaných případů podvodné činnosti dotazované firmy vždy reagovaly konkrétním opatřením – všechny provedly interní šetření, přičemž mnohé rovněž podnikly kroky k lepšímu řízení rizika podvodné činnosti (86 procent), přijaly disciplinární opatření vůči příslušným zaměstnancům (77 procent), případně vyhodnotily vzniklé ztráty (77 procent). Podvody organizace většinou řešily i formálními právními kroky (59 procent), řada jich (41 procent) také využila služeb externích poradců. Kroky se nicméně lišily v jednotlivých zemích, přičemž v České republice byla reakce na nárůst odhalených podvodů poměrně slabá – pouhá polovina firem, které se setkaly s nárůstem podvodné činnosti, podnikla jakákoliv opatření nad rámec vyšetření případu.
Follow
