Londýn, Sydney, Paříž, New York a Řím celkově zvítězily ve volbě o „nejlepší město“. Sydney bylo označeno za nejbezpečnější město světa s nejpřívětivějšími obyvateli. Londýn byl zvolen městem, které je nejvíce otevřeno různým kulturám.
K těmto závěrům došel pravidelný dvouletý Anholtův index GfK City Brands (CBISM) zaměřený na zkoumání síly a atraktivity města jako značky. Studie poskytuje ucelený pohled na jednotlivá města a zkoumá tyto hlavní kategorie: vnější prezentaci města (jeho mezinárodní význam a postavení), vzhled, vybavenost (např. dostupnost ubytování a standard veřejných služeb), obyvatele, atmosféru (zajímavé aktivity, které město nabízí) a potenciál (ekonomické a vzdělávací možnosti).
Zdroj: Výsledky Anholtova indexu GfK City Brands pro rok 2011 a 2013 , v závorkách výsledky v roce 2011.
Vedle propadu Paříže o dvě místa byl zaznamenán ještě jeden zajímavý posun směrem dolů mezi městy, kterým se v minulosti na žebříčku dařilo: Tokio se oproti roku 2011 propadlo o sedm příček z 10. na 17. místo. Naopak Amsterdam se posunul ve srovnání s rokem 2011 směrem vzhůru ze 17. na letošní 11. pozici.
Simon Anholt, nezávislý strategický poradce pro oblast identity a pověsti států za hranicemi, výsledky komentuje takto: „Index CBISM neposuzuje město pouze na základě jednoho kritéria. Poskytuje celkový obraz, jehož součástí je i sociální a kulturní prostředí města, jeho vzhled a atmosféra, veřejné služby, ekonomické a vzdělávací možnosti a způsob, jakým město prospívá světu. Takže zatímco Paříž stále vede v obasti „atmosféry“, její celkový výsledek na indexu nepříznivě ovlivňuje 13., respektive 14. příčka, kterou město obsadilo v oblasti „obyvatel“ a „vybavenosti“. Ještě víc by měl Paříž a ty, kteří se na jejím obraze podílejí, varovat obrovský propad v oblasti „potenciálu“, který zaznamenal index pro letošní rok oproti roku 2011.“
Xiaoyan Zhao, Senior Vice President a ředitel indexu CBISM ve společnosti GfK k tomu dodává: „Při pohledu na potenciál všech 50 měst se ukazuje, že Paříž v této oblasti zaznamenala jeden z nejvyšších poklesů, společně s dalšími dvěma hlavními městy, které čelí složité hospodářské situaci, tedy Madridem a Tokiem. Největší posun směrem nahoru naopak zaznamenal Bangkok, Johannesburg a Istanbul, tedy hlavní města rozvíjejících se ekonomik. Většina měst nacházejících se v některé z rozvíjejících se ekonomik obsadila místa ve spodní polovině žebříčku, ale právě nedávný posun směrem vzhůru v oblasti potenciálu naznačuje, že propast mezi zavedenými západními metropolemi a těmito městy se může postupně zmenšovat.“
Nejbezpečněji je v Sydney, jeho obyvatelé jsou zároveň nejpřívětivější. Posuzujeme-li města na základě jeho obyvatel, vítězí Sydney, jehož obyvatelé jsou prý „vstřícní a přívětiví“. Na druhém místě je Toronto. Sydney dále zvítězilo, před Ženevou a Vídní, v pocitu bezpečí, který poskytuje svým návštěvníkům.
Přívětivá a otevřená povaha obyvatel vynesla Rio de Janeiro, dějiště příštího světového šampionátu ve fotbale a letních olympijských her, na skvělou třetí příčku v kategorii „obyvatel“. Jak ale dodává Simon Anholt: „Město by se mělo zaměřit na další oblasti, které budou pro úspěch zmíněných dvou událostí klíčové. V oblasti bezpečnosti obsadilo totiž město 47. z celkových 50 míst.“
Londýn obsadil první příčku mezi městy, jehož návštěvníci mají pocit, že právě zde najdou pochopení pro svou kulturu a snadno zde zapadnou. Na žebříčku jej následovalo Sydney a New York. Londýn byl zároveň jediné evropské město, které v této kategorii uspělo.
Mezi rozvíjejícími se ekonomikami zaznamenala úspěch tato města: Singapur (20. místo v kategorii přívětivosti obyvatel), Praha (23. místo v kategorii pocitu bezpečí) a Rio de Janeiro a Praha, jež se dělí o 29. příčku mezi městy otevřenými kulturním rozdílům. „Naši klienti pocházejí jak z rozvinutých tak i z rozvíjejících se ekonomik a velmi jim záleží na zviditelnění jejich města a zlepšení jeho pověsti na trhu,“ komentuje výsledky Xiaoyan Zhao. „Náš průzkum jim pomáhá zjistit, jak jejich aktivity zabírají a kde naopak jejich snaha změnu vnímání nepřináší. Mohou tak posoudit, které aktivity je třeba upřednostnit a které naopak změnit.“
Následující tabulka ukazuje pět nejlepších a tři nejzajímavější výsledky ve třech různých kategoriích spadajících pod oblast „obyvatelé“:
O Anholtově indexu GfK City Brands
Anholtův index GfK City Brands posuzuje vnější obraz 50 měst na základě více než 50 otázek zaměřených na prezentaci těchto měst, jejich vzhledu, vybavenosti, atmosféry, obyvatel a celkového potenciálu.
Follow
