Myšlenka, na jejímž základě funguje sdílená ekonomika, je poměrně jasná: to co potřebujete, si nemusíte kupovat, ale pouze si to půjčíte na potřebnou dobu a tím ušetříte. Jak jsou na tom s výnosy poskytovatelé jednotlivých služeb? Někteří si díky sdílení přijdou na slušný výdělek, jiní naopak nedosáhnou ani základní mzdu.
Velký rozruch ve světě sdílené ekonomiky způsobila únorová studie výzkumníků z MIT. Zjistili totiž, že průměrný americký řidič taxi služby Uber si nevydělá ani 4 dolary na hodinu. To je částka hluboce pod úrovní minimální mzdy v USA, která činí 7,25 dolaru. Ředitel Uberu Dara Khosrowshahi sice výsledky studie sice okamžitě po zveřejnění odmítl na síti Twitter. Vášnivou diskuzi se mu tím už ale zastavit nepodařilo.
A jak jsou na tom s výdělečností vlastníci a poskytovatelé služeb v dalších segmentech sdílené ekonomiky? Podle loňských dat společnosti Earnest, která tento trh dlouhodobě sleduje, si nejvíce vydělají vlastníci nemovitostí, kteří nabízí ubytovací služby přes portál Airbnb. Zároveň ale musí do podnikání také nejvíce investovat.
Druhý nejvyšší výdělek pak podle studie Earnestu mají lidé zapojení do služby TaskRabbit. Je to vlastně něco jako pronájem “hodinového manžela”. Platforma propojuje tyto „domácí“ opraváře s těmi, kteří potřebují pomoct s nejrůznějšími věcmi – od natírání plotu až po elektrikářské nebo pokladačské práce.
Zpráva ovšem pomíjí významný prvek sdílené ekonomiky: stále populárnější peer-to-peer lending. Tedy půjčování peněz od lidí lidem. V Česku je nejpopulárnější služba Zonky.
“Vzhledem k tomu, že zájemci u nás můžou investovat už od 200 Kč, odpadá nutnost velkého počátečního kapitálu, který je třeba u většiny jiných investic. A i přesto si u nás investoři po odečtení všech poplatků přijdou v průměru až na 7 % výnos, a to s minimem rizik,“ vysvětluje Pavel Novák, ředitel Zonky.
Výhled do budoucna slibuje masivní rozvoj sdílené ekonomiky. Zároveň se na trhu nejspíše objeví nové platformy, které rozšíří nabídku služeb pro lidi napříč všemi věkovými skupinami.
Follow
