Opravdu existuje něco jako internetová osobnost? Podle výsledků nejnovější globální studie společnosti MasterCard je odpověď „ano“. Projekt o digitálním sdílení a důvěře ukázal, že ve chvíli, kdy se spotřebitelé připojí na internet, ztrácejí svou identitu ze „skutečného světa“ a přijmou svou „digitální personu“, která lépe odráží, jak se cítí, jak se chovají ke svým osobním informacím a jakou hodnotu dávají svým vlastním datům. Těchto pět osobností –Otevření sdíleči, Aktivně diskutující, Pouze nakupující, Pasivní uživatelé a Proaktivní ochránci—je rovnoměrně rozptýleno v celosvětové populaci a ignoruje jakékoliv regionální či demografické hranice.
„Skoro 2,5 miliardy lidí po celém světě používá internet každý den,“ řekl Theodore Iacobuzio, viceprezident skupiny Global Insights společnosti MasterCard, která studii vytvořila. „Tento průzkum ukázal, že bez ohledu na to, kdo jsou a kde žijí, všichni mají něco společného, když přijde na to, jak se chovají na internetu – těchto pět unikátních osobnostních typů. Také nám to ukazuje, že když se spotřebitel připojí na internet, charakteristiky jako věk, pohlaví nebo národnost se stávají sekundárními a on místo toho přijme smysl pro to, co nazýváme ‘sociální občanství’.“
Ačkoliv jsou spotřebitelé stále důvtipnější, co se týče spravování své online identity, průzkum spotřebitelů ukázal, že je zde jasná hierarchie v typu informací, které jsou ochotni sdílet, a že existují konkrétní typy organizací, kterým se svými daty nejvíce důvěřují. Některá z hlavních zjištění o každé skupině online osobností zahrnují:
„Otevření sdíleči“: Dvacetjedna procent online spotřebitelů spadá do této kategorie, ve které převažují muži (60 procent). Otevření sdílení jsou nejvíce digitální skupinou ze všech pěti a mají tendenci provádět online činnosti s menší averzí k riskování. Polovina z nich je online více než 10krát denně, a když sdílí své osobní informace, očekává na oplátku obchod, přístup a nabídky.
„Aktivně diskutující“: Tato persona (která čítá 21 procent online spotřebitelů) zahrnuje některé z nejoddanějších uživatelů sociálních sítí, kteří však nejsou nijak zvlášť technicky zběhlí spotřebitelé. Co se týká online nakupování, většina (80 %) si produkty vyhledá na internetu, ale 63 % z nich i přesto upřednostní osobní obchod. Ačkoliv jsou si vědomi cíleného marketingu, nepovažují svá data za cenná, a proto nevyjadřují zvláštní zájem a starost o ně.
„Pouze nakupující“: Tato online osobnost je charakterizována spoléháním na internet při hledání výhodného nakupování a nákupů. Celkem se jedná o 21 % všech online spotřebitelů, většina (90 %) z těchto uživatelů internetu si před konečným nakoupením produkt vyhledá online; polovina z nich používá mobilní telefon pro srovnání cen přímo v obchodě, aby získala nejvýhodnější nabídku. Překvapivě však má tato skupina nízké povědomí o cíleném marketingu – pouhých 37 % ví, že sociální média používají jejich osobní údaje k lepšímu zaměření reklam.
„Pasivní uživatelé“: Jak už název napovídá, členové této skupiny nejsou úplně přesvědčeni o užitečnosti internetu, a proto mají tendenci trávit na internetu nejméně času ze všech pěti person. Pasivní uživatelé, kterých je přibližně 20 % ze všech internetových spotřebitelů, nejsou tak často na sociálních sítích (jen 48 %) a nenakupují tak často na internetu. Ve srovnání s ostatními personami je u nich pravděpodobnější nákup přes mobilní zařízení a jsou přístupnější výměně svých dat za něco na oplátku.
„Proaktivní ochránci“: 17 % všech online spotřebitelů. Proaktivní ochránci jsou si plně vědomi cíleného marketingu – 82 % ví, že prodejci na ně mohou cílit podle jejich vyhledávání a internetové historie. Není u nich pravděpodobné, že by používali sociální sítě a jsou skupinou, která si ze všech person hlídá nastavení soukromí nejvíc – podnikají kroky k zabezpečení a kontrole digitální stopy.
Další zjištění plynoucí ze studie, která jsou pravdivá u všech internetových person:
Spotřebitelé vědí, jakou mají cenu: Podle průzkumu 64 % spotřebitelů věří, že jejich osobní data mají hodnotu pro obchodníky a reklamu.
Většina spotřebitelů je opatrná u nastavení soukromí: Studie odhalila, že 60 % spotřebitelů ví, jak si na svém internetovém prohlížeči změnit nastavení soukromí.
Spotřebitelé mají rádi personalizované nabídky výměnou za sdílení informací: Většina spotřebitelů (55%) ocení nabídky, které jim jsou uzpůsobené na základě sdílených informací.
Spotřebitelé si osvojují tzv. „Showrooming“: Skoro polovina (49 %) spotřebitelů si na svém mobilním telefonu v obchodě srovnává ceny, aby získala ty nejvýhodnější nabídky.
„V dnešním digitálním světě spotřebitelé tráví stále více času i utrácí více peněz na internetu,“ řekl Iacobuzio. „O to důležitější bude porozumět těmto pěti různým osobnostem, hlavně pak je budou muset pochopit obchodníci a odborníci na marketing. Díky lepšímu porozumění proč chce spotřebitel sdílet své informace online, mohou být společnosti lépe připraveny s nimi spolupracovat smysluplnějšími a relevantnějšími způsoby.“
Spotřebitelé, kteří by chtěli zjistit, jakou mají online osobnost, si mohou zkusit krátký kvíz a zjistit to. Pro detailnější popis výsledků navštivte interaktivní webovou stránku a projděte si zprávu z průzkumu, nazvanou “Kolem světa s pěti personami“, která byla probírána na zasedání na světovém obchodním kongresu World Retail Congress v Paříži v pondělí, 7. října 2013 ve 12:45 středoevropského času.
Metodologie
MasterCard prováděl jak kvalitativní tak kvantitativní spotřebitelský průzkum mezi listopadem 2012 a březnem 2013 na devíti trzích: ve Spojených státech, Kanadě, Německu, Spojeném království, Indii, Jižní Africe, Spojených Arabských Emirátech, Brazílii a Kolumbii. Studie zahrnovala průzkum více než 9 000 digitálních spotřebitelů ve věku od 16 do 65 let, kde všichni se zapojovali do nějakého typu online aktivity alespoň jednou týdně. Pět unikátních internetových osobností vzešlo z rozsáhlého statistického zkoumání, které seskupilo respondenty na základě podobnosti jejich odpovědí v šesti kategoriích: 1) povědomí o cíleném marketingu; 2) sociální sítě; 3) online nakupování; 4) mobilní sofistikovanost ; 5) správa soukromí ; a 6) data jako měna.
– red –