Technologický pokrok postupuje neuvěřitelným tempem a poskytuje nové možnosti, ale i výzvy ve všech oblastech našeho života. Otázkou je, jestli dokážeme technologie 21. století využít tím správným způsobem? Pořadatelé mezinárodní studentské konference Future Port Youth, která se letos konala již potřetí v Praze, věří, že ano, a snaží se o tom přesvědčit i mladou generaci.
Umělá inteligence, robotika, big data, internet věcí nebo například virtuální realita – jedna z klíčových témat, která budou v následujících letech ovlivňovat naše životy. Někteří je využijí jako dobré pomocníky a zefektivní jimi své pracovní postupy. Za některé udělají veškerou práci. A někdo od nich bude i nadále dávat ruce pryč. Do budoucnosti práce, stravování a mobility, ale především také do našeho osobního života budou moderní technologické trendy zasahovat a je jen na nás, jakou podobu jim dáme.
Kdy stroje překonají lidi?
Ve středu pozornosti lidstva stojí v posledních letech umělá inteligence. Nutí nás klást si otázky typu: Přijdu o práci? Je schopna překonat lidskou inteligenci? Nejenže jsou stroje stále lepší v analýze dat a řešení složitých úkolů, ale také se učí a adaptují na nové situace.
„Myslím si, že lidé mají z umělé inteligence strach pouze proto, že neví, jak funguje. Rozhodně se nemusíme bát, že by nás začala ovládat, nebo nám dokonce i vládnout. Umělá inteligence se bude chovat přesně tak, jak jí řekneme. Na co má ale umělá inteligence určitě vliv už nyní, je pracovní trh. Ten se jejím vlivem proměňuje a řada pracovních pozic se automatizuje a zaniká. I to je ale pozitivní zpráva. Zatímco rutinní činnosti zvládne stroj, lidem zbyde čas na kreativnější práci a tu, která je naplňuje,“ říká 18letý Samay Lakhami z USA, který už má, i ve svém mladém věku, za sebou stáže v Silicon Valley, vede vlastní výzkumy v oblasti umělé inteligence a pyšní se řadou ocenění. Kromě toho každoročně pořádá vlastní letní kurz AI pro mladistvé.
I přes vyvrácení sci-fi scénářů, kdy svět ovládnou roboti, a představení možností, ve kterých nám AI slouží jako dobrý sluha, je však stále na místě se ptát: Kde je ta etická hranice?
Univerzální heslo pro budoucnost zaměstnání: Umění se adaptovat
Budoucnost zaměstnání bude vyžadovat neustálou adaptaci a otevřenost novým dovednostem. Doby, kdy člověk dělal stejnou práci desítky let, jsou dávno pryč. Ochota učit se a přizpůsobit se rychle se měnícím pracovním podmínkám bude nezbytná. Kombinace technických dovedností, kreativity a sociálního povědomí bude klíčem k úspěchu v této dynamické pracovní krajině.
V Česku se složitě akreditují nové IT obory, zejména ty aplikované. V západní Evropě, USA nebo Číně je přitom zvykem, že vznikají nové progresivní programy, které jsou úzce svázány s praxí. U nás jsou však považovány za málo akademické. Je třeba s tím něco udělat,“ říká Jaromír Hanzal, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT.
Vzdělávání by mělo pokrývat jak technologickou oblast, tak rozvoj kreativity obecně, doplněné o kritické myšlení. Právě tyto dovednosti budou u studentů při nástupu na pracovní trh nejvíce oceňovány. „V souvislosti s technologickým boomem, který v Česku zaznamenáváme v posledním desetiletí, aktuálně české školství nezvládá pokrýt poptávku firem po IT talentech. Situace není odlišná od jiných významných technologických hubů ve světě, a proto se dnes a denně potýkáme s nedostatkem vysoce kvalifikovaných zaměstnanců v technologickém sektoru. S jeho dalším rozvojem bude hlad po schopných pracovnících ještě větší. Dnes tvoří talenty ze zahraničí v korporátním sektoru přibližně 30 % a potřeba stále roste,“ doplňuje Mirek Mejtský, spoluzakladatel společnosti Petyovský & Partners.
To se bavíme o současné situaci. S nástupem umělé inteligence budeme potřebovat odborníků ještě více, a to především těch, kteří se zaměřují na AI a zajišťují její správnou etickou a právní implementaci. „Tito experti budou klíčoví v oblastech, jako je zpracování osobních údajů, kybernetická bezpečnost a zajištění transparentnosti. Velmi důležitá bude práce s dezinformacemi,“ dodává Jaromír Hanzal z AAVIT.
Blížíme se ke konci masného průmyslu a lhostejného zemědělství?
Další oblastí, kde nastanou rapidní změny, je zemědělství. Jídlo je základním prvkem našeho života a potřebujeme ho všichni. Je tak jasné, že ho musí být velké množství. Ovlivňuje navíc životy milionů lidí, kteří jsou zaměstnáni v potravinářském průmyslu a zemědělství. I zde jsou však moderní technologie na vzestupu a stále častěji jsou tak využívány ekologické a etické postupy, jako například vertikální farmy či biotechnologie.
„Jednou z důležitých technologií budoucnosti jídla je kultivace zvířecích buněk produkovaných v podobných provozech, jaké známe např. z pivovarů. Díky této inovaci je možné dosáhnout alternativy masa, která je na molekulární i nutriční úrovni totožná s konvenčním masem. Díky kultivaci masa z buněk však nemusí trpět ani zemřít žádné zvíře. Kultivované maso bude vedle rostlinných náhražek hrát zásadní roli v boji s klimatickou změnou a s rostoucí populací. Navíc nabídne nutričně, chuťově i texturou zajímavější ‚maso z masa‘,“ říká zakladatel startupu Mewery Roman Lauš.
Rozvoj mobility pro 21. století
Rozvoj chytré infrastruktury, jako jsou chytrá světla či například parkovací systémy, pomůže optimalizovat provoz měst a zvýšit efektivitu služeb. V oblasti mobility e-cars se autonomní vozidla stávají realitou a to přináší změny v dopravě a městském plánování. Jak budou vypadat města, když auta budou řídit sama sebe?
„Já jsem v tomto směru optimista, takže věřím, že masivnější nástup autonomních vozů nás čeká zhruba za deset let. Vše je otázkou vývoje umělé inteligence, která jde v některých chvílích pomaleji, než odhadujeme, a jindy nás zase svou rychlostí překvapí. Dříve než autonomní vozy se ale v dopravě rozšíří elektromobilní auta, která jsou už dnes hojně zastoupena v provozu. Klíčovým momentem bude, až se cena elektrovozů sníží na stejnou pořizovací cenu, jako je cena aut na fosilní paliva. V tu chvílí i ta skeptická část populace přirozeně na elektromobilitu přejde,“ věří Martin Holečko, zakladatel konference Future Port Youth.
Follow
