Datová náročnost a obavy o bezpečnost dat jsou překážkou v rozšíření plateb prostřednictvím chytrých hodinek

Podle studie GfK má o platby pomocí chytrých hodinek zájem v průměru jen 35 procent spotřebitelů z Číny, Jižní Koreje, Německa a Velké Británie. Další průzkum – kvalitativní – prováděný společností GfK odhalil příčiny tohoto skeptického postoje.

Většina spotřebitelů vidí hlavní účel chytrých hodinek především ve sledování fyzické aktivity a zdravotního stavu. V Německu mělo aktivní zájem o jejich využití k placení jen 20 procent respondentů. Poměrně váhaví jsou v tomto směru i spotřebitelé z Jižní Koreje (28 procent) a Velké Británie (27 procent). Větší nadšení je patrné u spotřebitelů z USA. Zde vyjádřilo zájem o tuto možnost 40 procent respondentů.

Workshop vedený experty ze společnosti GfK zaměřený na chování uživatelů odhalil tři hlavní překážky. Spotřebitelé mají obavy, zda jsou platby prostřednictvím chytrých hodinek dostatečně zabezpečené. Také se domnívají, že tento typ plateb ještě není dostatečně rozšířený mezi obchodníky a trvá déle než platba v hotovosti nebo kartou. Také jim není jasné, jaké výhody má platba pomocí chytrých hodinek oproti jiným typům.

„Přestože všechny významné technologické společnosti považují chytré hodinky za jeden z nejdůležitějších trendů v daném segmentu, spotřebitelé se tento nový produkt zatím zdráhají přijmout,“ doplňuje Robert Wucher, vedoucí pro technologická a digitální řešení ze společnosti GfK. „Naše dosavadní studie ukazují, že uživatelé si zatím plně neuvědomují všechny potenciální možnosti nositelné elektroniky, nebo se k ní dokonce staví odmítavě. Výrobcům momentálně chybí ucelený přehled o potřebách uživatelů, který by jim umožnil zvolit odpovídající strategii.“

Společnost GfK plánuje rozsáhlý základní průzkum, který pomůže pro prodej chytrých hodinek vytvořit úspěšné obchodní strategie. Do tohoto multiklientského průzkumu se mohou zapojit všechny společnosti, které mají zájem, čímž se maximalizuje efektivita a ekonomický přínos. Díky poznatkům z průzkumu budou firmy moci optimalizovat zdroje, například v oblasti vývoje produktů a komunikace, a výrazně tak zvýšit návratnost investic.