Díky různým diskusím o dvojité kvalitě produktů v oblasti rychloobrátkového zboží ve východní a západní Evropě se nákupy v zahraničí stávají opět středem zájmu. Výdaje domácností na zahraniční nákupy FMCG, tj. potravin a drogerie, tvoří 1,1 procento na Slovensku a méně než 1 procento v České republice.
Jaké je situace dnes?
Při pohledu na posledních pět let se tento rozdíl mezi zeměmi jen potvrzuje. Je to možná dáno i tím, že Slovensko je menší země a tedy nakupování v okolních zemích je pro slovenské domácnosti doslova blíže. Potraviny a drogerii si v zahraničí koupilo alespoň jednou 14 – 15 procent domácností.
Čeští zákazníci koupí rychloobrátkové zboží v zahraničí v průměru každý druhý měsíc, zatímco Slováci 9krát za rok. Pokud se domácnost rozhodne pro nákup v zahraničí, obvykle při jednom nákupu utratí více než při průměrném nákupu doma, což indikuje velké zásobovací nákupní záměry.
Ve kterých zemích nakupujeme nejvíce?
V nákupech slovenských domácností převládá „více západoevropská země“ – Rakousko, kde je hlavním důvodem vnímaná vyšší kvalita zboží oproti Slovensku. České domácnosti při svých nákupech v zahraničí jasně preferují Německo, které je následováno Rakouskem a Polskem. A zatímco Slováci stále nakupují i v České republice, výdaje českých domácností na Slovensku jsou okrajové (tvoří přibližně 4 procenta).
Co nakupujeme v zahraničí?
V košících českých a slovenských domácností u kupujících v zahraničí nadprůměrně převažují cukrovinky, jako jsou bonboniéry, čokolády nebo bonbóny. Nadprůměrně se však nakupují i prací prostředky, což platí více pro Slováky, a produkty osobní péče jako deodoranty, sprchové gely či zubní pasty. Dále se ve větší míře nakupují papírové produkty, zejména dětské pleny. V nákupních košících českých domácností jsou typické i sýry a lihoviny.
Follow
