Jak Češi vnímají vlastnictví médií a jejich nezávislost? Co od médií očekávají? Co snižuje jejich úroveň? Jak důležití jsou novináři? Kvůli čemu čtou lidé noviny? Právě na tyto otázky hledala odpovědi v květnovém reprezentativním výzkumu agentura STEM/MARK.
Lidé většinou netuší, komu patří média v ČR a ani je to příliš nezajímá. Pouze 1/5 dotázaných projevuje zájem o vlastníky médií. Nejvíce se o ně zajímají příznivci KDU-STAN, ČSSD a ODS, nejméně dle očekávání příznivci ANO a KSČM. Z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK dále vyplývá přesvědčení občanů, že česká média nemohou dlouhodobě existovat bez silných vlastníků (myslí si to 2/3 dotázaných). Otázkou je, kdo má být jejich vlastníkem? Češi si i přes všechny medializované aféry většinově myslí, že pro tuzemská média je lepší, aby zůstala v českých rukách (soudí to 3/4 respondentů).
r a orientaci jejich média (2/3 oslovených respondentů).
Veřejnost si ale o skutečné nezávislosti médií nedělá velké iluze. Podle ní lze jen stěží očekávat, že v současné době budou média na svých vlastnících nezávislá (souhlasí s tím 4 z 5 oslovených). K pocitu závislosti médií přispívají silně i politické strany, které si – podle názoru respondentů výzkumu STEM/MARK – vždy najdou cestu, jak média ovlivňovat, bez ohledu na to, kdo je jejich skutečným vlastníkem (přesvědčeno je o tom téměř 90 % respondentů).
Roli novinářů v médiích občané nepřeceňují, ale jsou si zároveň vědomi nedostatku kvalitních a zkušených žurnalistů (podle 2/3 dotázaných trpí noviny jejich nedostatkem). V případě novin je proto více akcentován důraz na kvalitu poskytovaných informací než na konkrétní autorství článků (je to tak u 4/5 dotázaných). Zjednodušeně řečeno, noviny se dnes čtou spíše kvůli jejich informačního záběru, než kvůli novinářským osobnostem. Proto je také kladen větší důraz na jejich informační roli, ne na hodnotící komentáře a vlastní názor (platí pro 3/4 respondentů). Absence skutečných novinářských osobností, kterou potvrzuje nízká míra jejich znalosti, vyvolává u čtenářů pocit, že mezi tuzemskými deníky nejsou po názorové stránce zásadní rozdíly (myslí si to 2/3 oslovených).
Co negativně ovlivňuje kvalitu a fungování médií?
Podle občanů je to souběh více vlivů a okolností. První skupinu vlivů představují: tlak ze strany vlastníků (87 %), vedením redakcí (86 %) a politických stran (85 %). Nedostatky novinářů (nízká etika, odbornost a málo zkušeností) jsou však vnímány téměř stejně intenzivně (kolem 80 %). Tlaku jsou novináři vystaveni i díky časovému presu, který jim v dnešní uspěchané době neskýtá moc prostoru pro kvalitní žurnalistiku (78 % občanů jej vidí jako příčinu nízké kvality médií). Populace se v těchto hodnoceních shoduje napříč jednotlivými skupinami.
Nadějí pro tisk může být, že – i ve světle těchto názorů – si 2/5 dotázaných si myslí, že se denní tisk z hlediska kvality obsahu a informací v posledních letech zlepšil.
Follow
