Každý třetí Čech praktikuje pro své zdraví buď pravidelný, anebo alespoň nepravidelný pohyb. 1 ze 4 lidí se snaží jít s kultem zdravého životního stylu a dodržuje zdravé stravovací návyky. Pouze 1 z 10 Čechů konzumuje doporučenou denní dávku ovoce a zeleniny.
Každý 5 Čech si uvědomuje, že špatná životospráva a špatné jídlo ohrožuje jeho zdraví. Způsobů, jak se starat o své zdraví, je mnoho. Zatímco někteří z nás volí variantu zdravé stravy, jiní se raději věnují sportům či jiným pohybovým aktivitám, protože se nechtějí omezovat v jídle. Ideální je samozřejmě obě varianty kombinovat.
Abychom si udělali obrázek, jak na tom naše společnost v tomto ohledu je, zeptali jsme se respondentů, co dělají pro své zdraví, aby se udrželi fit a také nás zajímalo, co jejich zdraví naopak z jejich pohledu ohrožuje.
Sportem ku zdraví
Sport v jakékoliv podobě není Čechům vůbec cizí, neboť téměř každý třetí uvedl, že praktikuje pravidelný nebo nepravidelný pohyb, a to buď ve formě cvičení, sportu či tance. Nejvíce se těmto aktivitám věnuje věková skupina od 15 do 29 let. Pěší turistice, ať již v podobě procházky, Nordic walkingu, chůzi do schodů nebo jakémukoliv pěšímu pohybu venku, se věnuje 20 procent obyvatelstva České republiky. Se stoupajícím věkem k této činnosti inklinuje daleko více lidí, není proto překvapením, že nejaktivnějšími sportovci co se týče pěší turistiky, jsou lidé nad 60 let.
„Dynamičtějším aktivitám, jako je například cyklistika, lyžování, bruslení nebo hraní tenisu, se věnuje z důvodů udržení si dobrého zdraví 6 procent osob. V tomto ohledu jsou o něco aktivnější muži než ženy,“ říká Barbora Večerková, vedoucí zdravotnického výzkumu v GfK. Z dalších aktivit lze jmenovat i kondiční plavání (3 procenta), práce na zahradě nebo aktivní cestování (3 procenta).
Jak se Češi stravují, aby prospěli svému zdraví?
Zdravé stravování je základem kvalitního života. Tuto skutečnost si uvědomuje 23 procent Čechů, kteří se snaží do svého životního stylu zavést prospěšné stravovací návyky a podpořit tím svoje zdraví. Podíváme-li se na genderové rozdělení, potom se ke zdravému stravování přiklánějí více ženy (28 procent) než muži (17 procent), ale také lidé ve věku 15 – 29 let či osoby s vyšším vzděláním.
Z konkrétních stravovacích zvyklostí přispívajících dle vyjádření respondentů k podpoře jejich zdraví lze uvést v prvé řadě konzumaci zeleniny a ovoce, kterou uvedlo ale pouze 10 procent dotazovaných, častěji ženy než muži. V tomto ohledu asi máme ještě co dohánět. 8 procent osob se vyhýbá či omezuje konzumaci cukru, příliš slaných potravin, nezdravých tuků či bílého pečiva, 6 procent dotázaných pak nejí večer nebo se obecně snaží nepřejídat.
Někteří lidé (5 procent) si také obohacují svůj jídelníček o různé potravinové doplňky, vitamíny či zdravotní čaje.
Jsme si vědomi toho, co potřebuje naše tělo?
Kouření a nadměrná konzumace alkoholu našemu zdraví příliš neprospívají. S ohledem na své zdraví přestalo kouřit nebo nekouří 6 procent dotázaných, v případě alkoholu jej omezila nebo úplně vynechala 3 procenta respondentů. Naopak důležitost správného pitného režimu si uvědomuje poměrně málo lidí, pouze 2 procenta dotázaných jej uvedla coby prostředek pro podporu vlastního zdraví. Aby se člověk cítil plný sil a byl psychicky v pohodě, je zapotřebí i kvalitní spánek, odpočinek či relaxace. Proto se 5 procent osob o své tělo stará a dopřává mu potřebnou energii v podobě těchto aktivit.
Co nejvíce ohrožuje zdraví lidí?
Téměř 20 procent osob se shodlo na tom, že to, co nejvíce ohrožuje jejich zdraví, je především špatná strava a obecně životospráva. Z dalších faktorů (15 procent) lidé uváděli nízkou fyzickou aktivitu, nedostatek pohybu a obecně pohodlnost. Samostatnou kapitolou je pak stres, shon a s tím související časté psychické problémy deklarované 14 procenty dotázaných, častěji ženami. Zdraví pak z pohledu populace negativně ohrožuje také kouření včetně toho pasivního (14 procent), tělesná nadváha (9 procent), přílišná konzumace alkoholu (6 procent) či sladkostí (6 procent). Nezanedbatelným negativním faktorem je i znečištěné životní prostředí (9 procent respondentů).
Zhodnocení současného zdravotního stavu
Více než polovina respondentů se považuje za zdravé (16 procent zcela zdrávo, 43 procent spíše zdrávo), desetina se naopak pokládá za nemocné. Zbylá necelá třetina populace pak hodnotí svůj zdravotní stav „jako něco mezi“.
Follow
