Podle Ottova slovníku naučného vede k dobročinnosti „přirozený citu lidskému soucit s trpícími i blahovůle“, a možná proto se o něco více v této věci angažují ženy. Častěji jsou to totiž ony, kdo tento citový impuls obrátí v čin a charitě se věnují (71 % žen oproti 65 % mužů).
Za poslední tři roky 68 % z nás nějakým způsobem přispělo na charitu či dobročinné účely. Rozhodneme-li se na dobročinnosti podílet, nejčastěji volíme formu peněžního daru (91 %). Věcné dary jsou spíše doménou žen, sáhnou po nich daleko častěji než muži. Méně povzbudivé je, že na dobrovolnickou práci nikomu z nás nezbývá mnoho času, protože jen 16 % našich příspěvků má tuto formu. V období Vánoc je to ještě méně. I když většina populace má v úmyslu se během vánočních svátků do charity zapojit, jen 6 % se připojí aktivní činností.
Hodně si vybíráme, které charitativní organizaci přispějeme, protože 4/5 z nás považují za důvěryhodné jen některé společnosti. Nejostražitějšími dárci jsou obyvatelé Prahy, nejméně bdělí jsou lidé na Moravě.
Kam směřujeme svou dobročinnost
Jako nejsmysluplnější vnímáme ty charitativní organizace, které pomáhají dětem a tělesně a duševně hendikepovaným. K nim také nejvíce směřujeme svou podporu. Na opačném konci spektra jsou pak kultura a památky, které považuje jen velmi malá část populace za vhodné příjemce charity. Nejméně podpory z poskytovaných prostředků pak věnujeme na boj proti korupci.
Zjevně se ale dokážeme vcítit do situace lidí, kteří se stali oběťmi přírodní pohromy nebo humanitární katastrofy, protože tato pomoc se objevuje na třetím místě v hodnocení smysluplné pomoci i třetím místě nejvíce podporovaných aktivit. Podle výzkumníků agentury STEM/MARK je zajímavé, že i když význam této pomoci vnímají muži výrazně více, nakonec se muži i ženy na faktickém příspěvku podílejí téměř stejně. Podobný princip lze vysledovat i u pomoci dětem, i když obráceně. Za smysluplnou ji považují výrazně více ženy, v samotném závěru se však na této dobročinnosti podílejí skoro stejně jako muži.
Jak nejvhodněji vybírat finanční příspěvky?
Dobrou zprávou pro všechny organizátory sbírkových akcí v ulicích měst je zjištění, že přes 56 % těch, kteří kdy na charitu přispěli, tak učinilo právě přímo na ulici. Zřizování dárcovských DMS se také vyplácí, tento způsob věnování příspěvku využila více než polovina dárců. Poměrně často jsme ještě volili jednorázový převod z účtu či poštovní poukázku (45 %).
Faktem však zůstává, že k dobročinnosti potřebujeme impuls a naše altruistické chování je spíše nárazové. Jen 7 % dárců přispívá ze svého účtu pravidelným platebním příkazem a jen minimum využívá k charitativnímu příspěvku pravidelné srážky z platu. Jedním z pozitivních impulzů k dárcovství jsou i přes komercializaci vánočních svátků právě Vánoce. Na charitu o Vánocích alespoň někdy přispívají 4/5 populace, a to nejvíce na pomoc dětem, tělesně a duševně hendikepovaným a pomoc sociálně slabým. Chcete-li tedy získat podporu pro nějakou charitu, STEM/MARK doporučuje akci.
Vzdělání a charita
Vliv vzdělání na postoj k dobročinnosti je poměrně značný. V posledních třech letech na charitu přispělo přes 75 % vysokoškoláků a 71 % absolventů střední školy s maturitou, ale jen necelých 60 % lidí se základním vzděláním nebo výučním listem. Lidé s nižším vzděláním také relativně méně přispívají na podporu zahraničních projektů a pomoci zemím třetího světa a podporu kultury a památek.