Díky změnám v nákupním chování se postupně mění i váha obchodních kanálů na trhu. Vliv na to má jak ekonomická krize, tak vývoj obchodu samotného (dostupnost prodejen, nové formáty, promoce), technologický rozvoj (zejména komunikační kanály) a také změny v životním stylu a demografii populace. Aktuální přehled vývoje obchodu v České republice letos opět přináší společnost Incoma GfK spolu s časopisem Zboží&Prodej.
Jedním z rozhodujících faktorů vývoje maloobchodu je ochota domácností nakupovat. Důvěra spotřebitelů v ekonomickou situaci však od roku 2008 klesala a s tím klesaly i tržby maloobchodu. Je ale třeba dodat, že ochota utrácet se začala snižovat již před „krizí“. A co je ještě důležitější – změny nákupního chování, ke kterým v průběhu posledních let došlo, jsou prakticky jistě trvalého rázu. „To, že se zvýší optimismus spotřebitelů, tedy rozhodně neznamená, že se vrátí k výrobkům, které během ekonomického útlumu přestali nakupovat,“ upozorňuje Zdeněk Skála, ředitel výzkumu Retail & Shopper společnosti Incoma GfK.
Na optimismus je brzy
Dobrá zpráva pro obchod je, že výdaje domácností od poloviny roku 2012 postupně zpomalují svůj pád a zdá se, že se zvolna obracejí k růstu. „Druhou stranou této mince je, že v rámci celkových výdajů domácností dlouhodobě klesá podíl nákupů potravin i nákupů nepotravinářského zboží. Rostoucí výdaje domácností tedy nemusí znamenat růst maloobchodních tržeb – spotřebitelé se mohou obrátit k výdajům do vzdělání, cestování, služeb, zdraví, pojištění a tak dále. Tedy do všech oborů, které dlouhodobě získávají silnější podíl,“ připomíná Zdeněk Skála.
Jak dál po krizi?
Co to pro obchodníky a výrobce znamená? Jednoznačně vidíme změnu v chování nakupujícího/spotřebitele a nástroje k jeho oslovení je třeba hledat v oblasti „správného sortimentu pro pokrizové období“. Jde jak o rozvoj nových subkategorií, tak o jasnější a přímočařejší komunikaci hodnoty značek a produktů. Celkově musí výrazně posílit oblast inovací a práce s kategorií, tj. mít i v prodejnách relevantní a jednoznačně zacílený sortiment vůči konkrétním potřebám zákazníků. Druhým klíčovým bodem je jasná strategie komunikačních kanálů včetně nových a netradičních.
Menší obchodní formáty hrají stále větší roli
Současnost přináší i další změny v distribučních kanálech. Jde například o rostoucí roli menších obchodních formátů včetně „alternativních kanálů“ a nezávislých specialistů. V některých segmentech již jde o masový fenomén. Sčítání obchodní sítě v krajských městech, které Incoma GfK uskutečnila, ukazuje rostoucí význam pekáren, řeznictví a dalších specializovaných prodejen. V rámci „moderního trhu“ pak roste počet malých širokosortimentních prodejen. Budoucnost se v těchto trendech ukazuje jasně: dále porostou jak specializované kanály, tak malé formáty. A kamenný obchod čeká nelehká úloha vyrovnat se s růstem internetu.
Pořadí je postaveno na oficiálních výsledcích
Žebříček největších obchodníků (viz tabulku níže) má letos jinou podobu a jiný zdroj než v letech minulých. Vzhledem ke složité situaci na trhu padlo rozhodnutí se nadále opírat výhradně o oficiální výsledky, tj. o zveřejněné účetní uzávěrky. To má svou výhodu ve věrohodnosti a srovnatelnosti údajů. Na druhé straně je třeba upozornit, že finanční periody jednotlivých obchodníků se často vzájemně nekryjí a také datum zveřejnění uzávěrky se liší. Pořadí uvedené v žebříčku TOP 10 je proto spíš orientační. Další změnou je, že se uvádějí tržby bez DPH.
Jinak se situace od předchozího roku dramaticky neliší – špici žebříčku dominují mezinárodní širokosortimentní řetězce, pořadí vede Kaufland Česká republika následovaný těsně společnostmi Tesco Stores ČR a Ahold CR. Na dalších místech jsou Makro, Penny Market, Globus, Lidl a Billa. Do TOP 10 patří jako každoročně také SPAR ČOS a Geco.
Velice silná je na trhu také pozice spotřebních družstev sdružených do skupiny Coop. Úhrnné tržby celé skupiny, která provozuje necelé tři tisíce maloobchodních prodejen, činí přes 27 mld. Kč, takže z tohoto pohledu patří mezi TOP 10 obchodníků a k největším obchodním systémům na trhu. V posledním roce zaznamenala skupina Coop nárůst tržeb.
Pro všechny firmy na trhu se díky změnám v poptávce i ekonomickém prostředí otvírají jak nové možnosti, tak rizika. V této situaci platí pro obchodníky i výrobce víc než dřív: nepočítá se jen velikost a síla, ale ještě víc rychlost, s jakou dokážeme reagovat na nové výzvy.
Souhrnné výkony skupiny Coop (systém českých a moravských spotřebních družstev jako celek) za rok 2012 činí 27,4 mld. Kč.
Pořadí je založeno na dostupných účetních uzávěrkách (tržby celkem v mld. Kč bez DPH; období se liší, pořadí je proto orientační). Období: 1 (1. 3. 2011–29. 2. 2012), 2 (1. 1. 2011–31. 12. 2011), 3 (1. 1. 2012–31. 12. 2012), 4 (1. 7. 2011–30. 6. 2012), 5 (1. 10. 2012–30. 9. 2013)
Zdroj: TOP 10 (Incoma GfK, Zboží&Prodej)
Follow
