Ten, kdo se chce politicky angažovat, může tak činit na několika úrovních: může jít k volbám, demonstrovat nebo se třeba angažovat prostřednictvím sociálních sítí. Především u mladých lidí se zdá být vliv sociálních sítí stále silnější. Ovšem jak to skutečněje s vlivem sociálních sítí? A je nějaký posun politckých aktivit na internetu?
Za účelem zodpovězení této otázky v případě německého kulturního prostředí zkoumal tým vědců Gary Schaal, Claudia Ritzi a Vanessa Kaufmann z Helmut-Schmidt-Universität v Hamburku chování uživatelů Facebooku ve věku 21 až 35 let. Jejich zjištění zní: politické aktivity se nijak výrazně na internet nepřesunují. Lidé, kteří jsou na sítích politicky aktivní, jsou aktivní také“offline“ – v reálném životě a obráceně. Účast na politickém dění je sice stále mnohostrannější a zhmotňuje se právě u „digital natives“ – mladých dospělých, kteří vyrostli na internetu – v kreativnějších a nových formách politických aktivit.
Ovšem klesající účast voličů u voleb, úbytek členů politických stran v případě velkých stran nebo mnohostranně vyjádřená unavenost politikou není kompenzována online aktivitami.
Vědci se také zabývali otázkou, zda s určitou aktivitou je také spojen konkrétní záměr z hlediska potřeby přímého vlivu na politický systém a politická rozhodnutí. Z důvodu toho, že především politické strany v současnosti spojují s internetem velké nadějě, má tato otázka značnou váhu. Ukázalo se, že politické aktivity mimo internet jsou obyčejně spojeny s potřebou, mít přímý vliv na politická rozhodnutí. Jiný obrázek se ovšem nabízí při pohledu na motivy účastníků politických aktivit na internetu. Tady chce sice podstatně více lidí vyjádřit svůj názor, ovšem sami nevěří, že svojí účastí také ve skutečnosti na polická rozhodnutí budou mít vliv.
Politické aktivity prostřednictvím sociálních sítí jako jsou Facebook, Twitter nebo Google+, je možné v těchto případech označit jako „symbolickou participaci“, která podle vědců nepostačuje k tomu, aby byly vyrovnány participační deficity v reálném světě.