Jací jsme Češi?

Státní občanství ČR by si většina Čechů ponechala, ale jako další vyvolené země se jí na paty tlačí Velká Británie a Švýcarsko. Vyplývá to ze závěrečné zprávy z průzkumu o národní identitě, kterou zveřejnila agentura Donath Business & Media (DBM). Téměř polovina respondentů uvedla jako hlavní důvod, proč by si zvolili občanství jiné země než ČR, že ve vybraném státě je lepší politická situace. Pro 90 % respondentů je největším zdrojem obav nárůst korupce ve společnosti. V těsném závěsu je pak velkým strašákem nezaměstnanost.

Partnery průzkumu byly časopis Přítomnost (www.pritomnost.cz), deník Lidové noviny spolu  se serverem lidovky.cz a studentský informační portál primat.cz. Odborný dohled zajišťovala agentura MRThink (Market Research Think).

„Výsledky průzkumu nastavují české společnosti zrcadlo a nikoliv pokřivené,“ řekl Martin Jan Stránský, politik, lékař a vydavatel časopisu Přítomnost, který průzkum inicioval. „Jde o pohledy, které vyváženě reflektují klady i zápory současného stavu v naší zemi. Otázka české národní identity je pro Přítomnost a její redakci tak důležitá, že se jí hodlá věnovat seriálem článků a komentářů,“ zmínil Stránský.

„Jak opravdové je naše češství? Jsme hrdí na svou vlast nebo se za ni stydíme? Kdy se v nás probouzejí vlastenecké emoce nejčastěji? Nevytahujeme vlajky náhodou jen při triumfech našich sportovců a na státní svátek leží ladem? Ruku na srdce, kdo z nás si ji na ně klade, když zazní státní hymna? V průzkumu jsme hledali odpovědi právě na tyto otázky,“ uvedl Michal Donath, ředitel DBM. „Z průzkumu vyplynulo, že Češi se za svou zemi sice nestydí, ale při výběru odpovědi, která by nejvíce vystihla jejich vztah k vlasti, uvedli respondenti na prvním místě (55%), že ČR má nespolehlivou vládu a až někde v půli celé škály výroků se krčí (s 12%) ten, že ČR je země, ve které chtějí žít. Vlastenecké cítění zřejmě není naše silná stránka nebo se už v dnešním světě nenosí. Škoda,“ uzavřel Michal Donath.

Dotazování proběhlo ve dnech 3. – 18. června 2012 mezi studenty středních a vysokých škol prostřednictvím serveru primat.cz a čtenáři Lidových novin na stránkách serveru lidovky.cz. Do průzkumu se zapojilo celkem 5 212 studentů a 4 340 čtenářů Lidových novin a serveru lidovky.cz. Souběžně se spuštěním průzkumu vytvořila agentura DBM facebookovou stránku s názvem „Země česká, domov můj?“, kde se mohli zájemci aktivně zapojit do diskuse o národní identitě a připojit včetně názorů a fotografií vše, co představuje jejich národnostní postoj. Jen za první dva týdny fungování stránka získala 362 fanoušků s celkovým dosahem přes 10 000 uživatelů.

O občanství

Občanství ČR uvedlo jako jednu ze tří možností 39,1 % studentů a 39,7 % čtenářů Lidovek, z toho jako první volbu zvolilo občanství České republiky 24,2 % studentů a 36,6 % čtenářů Lidovek. Pro obě skupiny jsou nejvíce atraktivní občanství Švýcarska, Velké Británie, USA, Kanady, Francie, Německa, Austrálie a Švédska. V regionálním srovnání je výrazná obliba skandinávských zemí. O občanství Slovenska projevilo zájem pouze 4,1 % studentů a 5,7 % čtenářů Lidovek.

Respondenti, kteří si na prvním místě vybrali jiné občanství než ČR, nejčastěji uváděli, že v dané zemi je lepší politická situace (studenti 45,4 %, Lidovky 43,9 %). Vnímání politické situace se dále ukázalo i jako důležitý faktor v utváření vztahu k ČR.

Pro studenty (75,6 %) i čtenáře Lidovek (61,6 %) je většinovým důvodem pro to, aby zůstali občany ČR, skutečnost, že zde mají rodinu.

Slovo „vlastenec“ u respondentů nejčastěji evokuje hrdost (25,7 % u studentů a 26,7% u čtenářů Lidovek), dále následují vztah k vlasti, zemi a národu. U čtenářů Lidovek je výraznější spojovat tento termín s přežitkem (8,4 %) či národním obrozením (6,1 %), u studentů jsou tyto asociace podstatně méně častější (1,8 %, resp. 3,4 %).

V případě obou souborů nejvíce respondentů odpovědělo, že nejsou ani hrdí, ani se nestydí za ČR (studenti 40 %, Lidovky 34 %). Další nejčastější odpovědí bylo mírné přiklonění se k hrdosti (studenti 32 %, čtenáři Lidovek 30,7 %). Zatímco pouze 3,4 % studentů se velmi stydí, čtenářů Lidovek se stydí 7,6 %.

Obavy z korupce

Největším zdrojem obav z budoucího vývoje je v očích obou skupin respondentů nárůst korupce ve společnosti (okolo 90 %). Studenti se však v daleko větší míře obávají nezaměstnanosti (84 %), zatímco u čtenářů Lidovek (63 %) je to až čtvrtý nejvýznamnější faktor. Ekonomickou krizi shodně uvádějí oba soubory na třetím místě, kriminalita je pro čtenáře Lidovek větší téma než pro studenty.

Vlastenectví – to je sport?

Vzhledem k poměrně častým asociacím vlastenectví a sportu byly do dotazníku vřazeny i otázky o sledování sportovních přenosů. Mladí lidé je sledují poměrně často, přes 60 % odpovídá kladně, snaží se je sledovat, mezi čtenáři Lidovek odpověděla kladně téměř polovina. Negativně odpověděla pětina studentů a 27 % čtenářů Lidovek.

Osobnosti ČR

Respondenti oceňují u osobností úspěch, výjimečnost a propagaci republiky v zahraničí, nikoliv sám fakt, že jde o Čechy, a už vůbec ne to, že mají peníze.

Čtvrtina studentů a pětina čtenářů Lidovek přitom říká, že mezi svými krajany nevidí osobnost, na kterou by byli hrdí.

U obou skupin respondentů získali nejvíce hlasů sportovci. U studentů je to 86,8 % a u čtenářů Lidovek 85,3 %. U čtenářů Lidovek následují celkem těsně osobnosti z kultury (82 %, resp. 81,3 %), zatímco osobnosti z politiky jsou u obou skupin až na chvostu pomyslného žebříčku (70,2 % u čtenářů Lidovek, 57,0 % u studentů).

S výraznou převahou je oběma skupinami respondentů uváděn mezi osobnostmi politiky Václav Havel. I další pozice obsadili čeští prezidenti či současní kandidáti na tuto funkci. Vysokému respektu se těší Václav Klaus, T. G. Masaryk i Karel Schwarzenberg. Miroslava Němcová je první uváděnou ženou.

Mezi sportovními osobnostmi s velkým náskokem v obou anketách vede Jaromír Jágr (studenti 25,3 %, čtenáři Lidovek 39,2 %). V oblasti kultury studenti na prvním místě uvádějí Karla Gotta, kterého čtenáři Lidovek odsunuli až na třetí místo za Miloše Formana a Zdeňka Svěráka. Mezi vědci se shodně u obou skupin respondentů umístili na prvním místě Otto Wichterle, za ním Antonín Holý a dále Jaroslav Heyrovský.

Mezi historickými osobnostmi jasně dominují Karel IV. a T. G. Masaryk. První dva jmenované v obou anketách shodně následují J. A. Komenský a Jan Hus.

Naše země v Evropě a ve světě

Studenti většinově souhlasí s tím, že by ČR měla dělat samostatnou politiku a nepodřizovat se USA (70 %) ani EU (56 %). Čtenáři Lidovek s těmito výroky souhlasí méně (nepodřizovat se USA 57 % a EU 50 %). S výrokem, že velké země neberou Čechy vážně, souhlasí 54 % studentů a 59 % čtenářů Lidovek.

Většina respondentů z obou skupin je toho názoru, že máme být členy Evropské unie (studenti 58 %; Lidovky 72 %), a to i přesto, že EU podle nich nepřistupuje ke všem zemím stejně (studenti 72 %; Lidovky 77 %). Pohled studentů a čtenářů Lidovek se však liší u posouzení přílišného vlivu Německa a Ruska na ČR. Studenti se více bojí německého vlivu, zatímco čtenáři Lidovek toho ruského.