Když v roce 1961 bylo poprvé použito slovo marketing ve spojení marketingový koncept, bylo jasné, že je tento koncept zacílen firmami a organizacemi nejprve na produkty (spotřebitelsky orientovaný koncept) a později na zákazníky (cílově orientovaný marketingový koncept) a nakonec integrovaně jak na zákazníky, tak na produkty (integrovaný marketingový koncept). Kolem roku 1970 dostaly tyto koncepty ještě sociálně a společensky orientovanou dimenzi, kdy marketing prezentoval cíleně co ještě organizace navíc dělá obecně řečeno pro lidi a společnost.
V roce 1992 na Summitu země v Brazilském Rio de Janeiru 156 států světa dalo základ marketingové filosofii, v roce 1997 se marketingová filosofie rozkošatila o společenský a globální rozměr a od roku 2010 existuje marketingová filosofie se státním závazkem směrem k vypouštění emisí na naší planetě. A proč toto rekapituluji? Prostě proto, že ve všech těchto případech marketeři firmy svůj zájem soustředili na kupující, zákazníky, uživatele, společnost a produkty, kterými uspokojují jejich potřeby požadavky přání a touhy.
Již na konferenci v Mnichově v roce 2006, tedy v době, kdy jsem psal svůj první příspěvek pro Marketingové noviny, jsem si dovolil pronést odvážnou větu: „Během 5 let se vytvoří jako reakce na firemní marketing také opačný trend marketingu, kdy budou zájemci o koupi využívat marketingových principů a marketingové upravené a „ochytřené“ i modernizované metodologie s využitím IT pro to, aby si vybírali pro koupi kvalitní výrobky s akceptovatelnými konkurenčními výhodami“. Tehdy jsem začal hovořit o „Chytrém marketingu spotřebitelů“, abych jej odlišil od marketingu firemního a marketingu organizací. Dokonce jsem si tehdy dovolil konstatovat, že od roku 2010 se budou oba principy nejenom mezi sebou vstřetávat, ale začnou spolu synergicky spolupracovat, protože firmy budou chtít využít potenciálu marketingových znalostí spotřebitelů pro své cíle. Čas ukázal, že tato predikce byla správná v čase i dynamice….Hospodářská krize počínaje rokem 2008 semkla zejména nízkopříjmové a středně příjmové skupiny obyvatel, kterým vlády vytvářející dluhy státu naordinovaly jen „utahování opasků“ k tomu, aby začaly chytře přemýšlet o svém nákupním chování a rozhodování, o svých nákupech, potřebách, prioritách a preferencích a také o svém rozhodování.
Lidé využívající kupecký a selský rozum, tradiční český důvtip i schopnost improvizace si vytvořili svůj vlastní „Český chytrý marketing“. Jeho teoretický základ formulovaly dvě skupiny obyvatel. První skupinou byli studenti, kteří na celé řadě VŠ při praktických cvičeních a řešení případových studií si uvědomili, že marketing, marketingová metodologie, marketingové nástroje nemusí a nejsou jen výsadou firem, ale že se jich dá používat i proti výrobcům, logistikům a distributorům ve formě získané spotřebitelské marketingové chytrosti. Studenti svým chytrým provokováním vymýšlením slevomatů, aukcí, reputačních a referenčních serverů dokonce přinutili výrobce a prodejce poskytovat takové údaje, které jsou platformou pro jejich chytrý marketing. Stali se tak skupinou, která obrazně začala v režimu BRM ( Business Relationships Management) a ITBRM ( Information Technology + RBM) řídit optimalizaci vztahů v ose producent – distributor – informace – zájemce o koupi. Druhou skupinou pak byli čeští senioři, vedení absolventy universit III. věku se zaměřením na chytrost nákupů, kteří se stali dokonce týmem, jenž kolektivně vytvořil zásady chytrého seniorského marketingu a dokonce i Almanach chytrého seniorského marketingu.
Internet, sociální sítě včetně Facebooku a rozvoj komunikačních sítí pak umožnily předávat si vzájemně šeptandou (WOM, virálním a DWOM či buzz marketingem) a spontánně, tedy nízkonákladovou komunikací informace, poznatky, mapovat prodejní sítě z hlediska výhodnosti koupě, slev, kvality, ochoty a tak se vytvářel sofistikovaný český chytrý marketingový koncept. Podle marketingových výzkumů VŠEM z května roku 2011 již 57 % všech obyvatel používá v ČR základních marketingových principů v nákupním chování a rozhodování. U studentů se toto procento blíží 74% a u seniorů v kategorii 63+ až 70 let až 71%.
Český chytrý marketing kupujících začíná dělat velké starosti těm organizacím a firmám, které kupujícího neberou jako rovnocenného partnera, ale myslí si, že na něj nákladnou reklamou, slevami či jinými lákadly obrazně řečeno vyzrají. Pokud se však zeptáte někoho z kupujících, jestli koupil nějaký produkt na základě konkrétní reklamy organizace, zjistíte, že takových lidí jsou pod 3,5 % v nákupních řetězcích. Jestli jsou peníze vložené do reklamy zbytečně nákladnou firemní investicí nechám na Vaší úvaze. Pokud se ale těchto lidí zeptáte jestli si před koupí opatřili informace pak drtivá většina Vám řekne, že ano. Avšak celá řada progresivních firem pochopila, že místo drahé reklamy je vhodnější a efektivnější, aby na vývoji produktu spolupracovala s kupujícím, který tím, že se zapojí do přípravy inovace, novinky nebo designování produktu, tak si jej vlastně vytváří sám pro sebe a bude také o něm sám spontánně mluvit a doporučovat jej svému okolí přes skupiny přátel na Facebooku i verbální šeptandou s využitím internetu, SMS a reputačním chytrým marketingem.
Český chytrý marketing se stává aktuálním tématem na zahraničních marketingových konferencích a kongresech a zde se chrlí příklady a provádějí rozbory v režimu kauzality : příčina – jev – důsledek – následek jako při analýze a vyhodnocení kauzálního marketingového výzkumu….. Třeba, že v ČR se zvednou ceny PHM o další zvýšení DPH a výsledkem je, že kamiony i lidé jezdí tankovat do zahraničí, kde se okolní státy radují a český stát i prodejci v ČR přijdou o obrat prodejů PHM i vybrané DPH….. Nebo, že zdražení potravin vede k tomu, že lidé z regionů do 50 km od hranic jezdí kupovat týdenní nákupy do zahraničí a opět organizace přichází o obrat, stát o daně a dokonce se snižuje zájem o produkci potravin českými subjekty o produkci surovin k jejich výrobě….atd. A proč o tom píši? Důvod je jednoduchý.
Český chytrý marketing může mít dalekosáhlé a dlouhodobé důsledky pro firmy, organizace, regióny a dokonce stát i jeho ekonomiku a politiku.